
Kříženci s mičurinskou historií: jeřáboplodec – aronie a další
19. 10. 2021Asi nejznámějším šlechtitelem, který se zabýval kříženci dřevin, byl I. V. Mičurin. Vyšlechtil ovocné odrůdy, které se dodnes pěstují pro plody či k okrase.
Nenáročná a přitom mimořádně nutričně hodnotná. Aronie je taková. Přečtěte si, proč černá jeřabina patří do zahrady.
Aronie se botanicky celým jménem nazývá temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa). Často bývá označována také jako jeřabina černá a to díky své velké podobnosti s jeřábem, od něhož se plody odlišují víceméně pouze barvou. Jedná se však o samostatný rostlinný druh, který díky jedlým plodům řadíme do skupiny méně známých ovocných druhů.
Typem plodu ji zařazujeme mezi jádrové ovoce, její plody jsou totiž, stejně jako plody jeřabiny, malvice.
Pěstování aronie je v Česku okrajové; své místo nachází zejména v ovocných zahradách či okrasných a smíšených výsadbách. V sousedním Polsku zabírá velmi významné pěstitelské plochy. V roce 2012 se tam například aronie pěstovala na ploše kolem 6000 ha. Celkově je Polsko v pěstování aronie lídrem na světovém trhu, z polských plantáží pochází až 90 % světové produkce plodů.
Dřevina roste přirozeně ve formě středně vysokého keře, který dorůstá do výšky 2,5 m (výjimečně až 3 m). Velmi dobře reaguje na řez, proto se v zahradách pěstují odrůdy aronie obvykle v nižší formě a to do výšky 1,5–2 metry.
Pěstovat ji lze v ovocné zahradě samostatně, v přirozeně rostoucích skupinkách nebo v přísněji tvarovaných pásových výsadbách, kde jsou jednotlivé keře zapojeny do souvislého porostu.
V zahradách se dnes běžně pěstuje i ve formě roubované korunky. Nejčastější podnoží je například jeřáb ptačí, vhodný je však například i hloh.
Dřevině vyhovují běžné zahradní zeminy, nemá žádné speciální požadavky na půdu. Keře bezproblémově snášejí poklesy teploty až na –40 °C. Díky tomu je lze pěstovat skutečně i ve vyšších polohách. Rostliny nebývají významně napadány chorobami ani škůdci.
Pozor je třeba si dát v době sklizně zejména na ptáky, pro které jsou plody cennou potravou. Dřevina snáší i průmyslové znečištění, proto je vhodná do oblastí se sníženou kvalitou ovzduší.
Rostliny se prodávají převážně kontejnerované, což umožňuje výsadbu po celou sezonu. Na jaře a na podzim lze zakoupit i balené nebo prostokořenné výpěstky, zejména roubované stromkové aronie. Výsadba se ničím neliší od výsadby jiných ovocných druhů.
Důležitý je povýsadbový řez, který bychom mohli přirovnat v povýsadbovému řezu rybízu, a pak i důkladná závlaha během prvních týdnů.
Péče o dospělé keře je také nenáročná. Při řezu se zaměřujeme zejména na pravidelnou obnovu výhonů. Z keře či stromku odstraňujeme starší odplozené výhony a nahrazujeme je mladými, perspektivními. Od báze odstraňujeme také poškozené, slabě vyvinuté či zahušťující výhony.
Výsadbu udržujte v bezplevelném stavu a to ideálně ruční mělkou okopávkou, aby nedošlo k poškození citlivých kořenů umístěných mělce pod povrchem půdy.
Foto autor
Nehrozí-li již silnější mrazy, hluboce ořežeme i keře a polokeře kvetoucí v létě a časně na podzim a to na jednoletých výhonech. Jednoleté letorosty je potřeba seříznout na několik oček, protože jen tak na nich narostou letošní silné výhony