Časopis Zahrádkář pomáhá se zahradou celý rok
3. 11. 2022Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Byl jednou jeden král, ten u kamen pořád stál, vařil si jáhly v mlíku, káplo mu z nosu do rendlíku, a tak musel začít znova – a my s ním. Byl jednou jeden král…
„Tohle byla říkanka na zbláznění. A jak souvisí se zahrádkou?
Právě jsem dosušila semena paprik, rajčat, květin a nějaká objednaná už mi přišla. Vypukne to už v únoru. Vyseju všechna, něco se nechytí, říkám si každý rok, a pak se ujmou do jednoho.
Přece je nezahodím! Přesazuji zas všechno, určitě polovina zajde. Nezašlo nic.
V půlce května osázím každé místo na malé zahrádce a co se nevejde, dám do velkých květináčů a truhlíků. Ostatní vnutím části rodiny, také sázejí na zahrádky nebo balkony.
Je mi líto ostříhaných muškátů, do všech možných nádob sázím jejich vršky. Opět se ujaly skoro všechny. Je to u nás jako v zahradnictví, ale s tím rozdílem, že nic neubývá.
Ještě přibyly pokojovky na letnění. A pak zalévání, pletí, vyvazování, stříhání.
Přichází podzim. Příští rok už jen jedno rajče, jedna paprika, pár muškátů! Semínka suším pro rodinu a známé.
Přes zimu si odpočinu, okukuji pouze pokojovky. A nemohu se dočkat, až zaseju semínka a na zahrádce ponořím ruce do země.
Byl jednou jeden král…“
Tak odpověděla Věra Dvorská, čtenářka tištěného časopisu Zahrádkář, na otázku, proč je na zahradě šťastná.
Na téma štěstí, které zahrada přináší, čtenáři reagují už od podzimu, a tak si také v lednovém vydání Zahrádkáře roku 2021 můžete přečíst hned několik osobních pohledů na smysl zahradničení. Upřímná vyznání vztahu k živé zahradě jsou třešničkou na dortu pěstitelství, o kterém časopis píše především. V lednovém vydání připomíná jako obvykle, co je aktuální. Například:
V sáčku s kvalitními hybridními odrůdami některých druhů drobných cibulovin často nalezneme malou ampulku s osivem ve formě pelet: Semena jsou obalena vrstvou inertního materiálu tak, aby je šlo vysévat strojem nebo pro malopěstitele odpočítat do ampulky. Takto upravené osivo však potřebuje zvláštní zacházení – způsob zálivky–, aby dobře vyklíčilo.
Vlhkost totiž zajistí, aby se peleta rozpustila nebo praskla. Proto první dva až tři dny výsev několikrát přestříkneme vodou z rozprašovače.
Do sadbovače semena přenášíme pinzetou, nebo ještě pohodlněji na špičce vlhkého štětečku. I zde platí, že první dny po výsevu zabalíme sadbovač neprodyšně do mikrotenové fólie, radí v Zahrádkáři 1/2021 Josef Černý na stránce věnované lednovým činnostem v okrasné zahradě.
Především na jaře můžeme na zahradě s drobnými cibulovinami zahrát velkolepé divadlo. Je to v době, kdy nemají konkurenci pestrých letniček, a tak si vychutnáme jejich krásu naplno.
Například řebčík (Fritillaria), tomu v kráse může konkurovat snad jen lilie. Stará legenda vypráví, že již v biblickém ráji byl řebčík vzácnou a obdivovanou květinou. Měl krásné, velké, vzhůru obrácené zvoncovité červené květy. Všechny květiny ho obdivovaly, řebčík však příliš zpychl, a proto ho Bůh potrestal tím, že musí mít květy obrácené k zemi.
I tak je krásný. Existuje celá řada druhů, ale nejefektnější je řebčík královský (Fritillaria imperialis). Vynikne jako nepřehlédnutelná solitéra.
Příroda nabízí k ochutnání nebo i ke zpracování některé své plody také v mrazivých dnech. Je až s podivem, že ještě v tuto dobu můžeme na keřích zastihnout plody růže šípkové (Rosa canina).
Převážně již změklé šípky jsou doslova pochoutkou, a přitom si zachovávají poměrně vysoký obsah vitaminu C, samozřejmě i minerálů a dalších cenných látek. Obdobně tomu může být u jiných druhů růží, například růže dužnoplodé (Rosa pomifera), růže svraskalé (Rosa rugosa) nebo botanické růže Webbovy (Rosa webbiana).
Kdoule obsahují hodně pektinů, proto se nehodí na jídlo. Přesto mají kdouloně na zahradě své místo. Výborně plodí surovinu skvělou pro přípravu rosolů, čatní, marmelád, vína, moštu a především kompotů a k založení kvasu pro vynikající pálenku s charakteristickým aroma a chutí.
Květy připomínají ty od jabloní, ale jsou větší, až 5cm. První se na stromech objevují už v druhém roce po výsadbě.
Říká se mu melounová nebo čínská moruše, cudrang nebo che a také jahodový strom. Plody připomínají jahody, moruše, maliny či liči. Mladé výhony mají trny, které časem mizí.
Považuje se za rostlinu budoucnosti, vysazuje se ve skupinách i jako solitér nebo jako součást živých plotů. V tuzemsku jsou kudranie spolehlivě mrazuvzdorné, ačkoliv jde o subtropickou rostlinu (Maclura tricuspidata, syn. Cudrania tricuspidata).
Špatným přístupem k výskytu mechu v trávníku můžeme zapříčinit problematické pěstování ovocných stromů a keřů. Víra v to, že vápněním ozdravíme trávník a zbavíme ho mechů, může ve skutečnosti vést k blokaci výživy rostliny stopovými prvky.
A tak se může stát, že jabloně a hrušně, které rostou v trávníku bohatě a opakovaně hnojeném vápníkem, začnou plodit korkovatá (křenčící) jablka nebo hrušky s kaménkovitostí kolem jádřince.
Víte, jak ostřit pilový řetěz kulatým pilníkem?
Také k tomuto tématu najdete podrobné rady v lednovém Zahrádkáři:
Brousí se jen směrem k břitu, od sebe! Při zpětném tahu pilník oddálíme od zubu, vysvětluje mj. autor článku Boleslav Hemzal v článku Kácení stromů na zahradě.
Předplatné časopisu Zahrádkář si můžete objednat také zpětně – v objednávce nastavte dostupná čísla vydání.
Ovoce bychom neměli uchovávat v sousedství brambor, řepy apod. Právě tak nevhodné je skladovat společně s jablky celer, cibuli, pór, česnek a podobnou zeleninou výraznou svou vůní, protože jablka a další ovoce tyto pachy snadno přijímají.