Pěstujeme lilie: kam, do čeho a kdy je vysadit, před čím chránit

23. 4. 2019

Na stoupající oblibě lilií se podepisuje i fakt, že jejich pěstování je daleko jednodušší než třeba u mečíků.

Lilie jsou okrasou zahrady po celou dobu vegetace a nemusí se každoročně přesazovat. Sázíme je do kvalitní zahradní půdy, pokud možno ne do plného stínu, ale na rozdíl od mečíků nevyžadují celodenní sluneční svit. Klíčové pro úspěšné pěstování je zajištění dobré drenáže. Pokud by lilie měly „stát ve vodě“, brzy se s nimi rozloučíme.

V žádném případě lilie nepatří do mrazových kotlin. Ideální je výsadba na mírném svahu či vyvýšených záhonech. Půdu je třeba kvalitně zpracovat do hloubky. Případnou těžkou půdu vylepšíme pískem, perlitem, listovkou či drcenou borkou.

Plnokvětý asijský hybrid Top Gun

Lilie; plnokvěty asijský hybrid Top Gun

Lilie v kompozici i jako solitéry

Lilie můžeme sázet na samostatné záhony nebo do různých skupinových výsadeb a mohutně rostoucí odrůdy se uplatní i jako solitéry. Ideální je, když při přesazování víceletých výsadeb sázíme po odkvětu přímo ze země do země.

Výsadba

Vysazovat nově zakoupené cibule lze ještě během září až začátkem října. Při pozdější výsadbě hrozí, že do zimy dostatečně nezakoření a vymrznou. I z toho důvodu lze doporučit jarní výsadbu. Záhon s liliemi je vhodné na podzim mulčovat.

Doporučit lze i výsadbu do dostatečně velkých květináčů, které pak můžeme libovolně rozmístit na širších chodnících okolo domu či skleníku. Do květináčů mohu doporučit sázet hlavně orienpety a orientální hybridy, pro které je to v drsnějších polohách jediná možnost. Substrát do květináčů lze připravit z kompostové zeminy, rašeliny a písku, doporučuji však použít zakoupený kvalitní zahradnický substrát. Na dno květináče je vhodné dát trochu vyzrálého hnoje a v průběhu vegetace 2–3krát přihnojit.

Hloubka sázení na záhonech je stejná jako u ostatních cibulovin. Nad cibulí má být zhruba trojnásobek průměru cibule.

  • Jedině lilie bělostná (L. candidum) se sází mělce, aby nad cibulí byly nejvýše 3 cm země, a vysazujeme ji nejpozději do konce srpna.
Evina, kultivar lilie českého šlechtitele pana Brauna

Evina, kultivar českého šlechtitele pana Brauna ze skupiny asijských a trubkovitých hybridů

Zálivka, pletí, nemoci

Samozřejmostí po výsadbě je důkladná zálivka. Další větší přísun vody lilie vyžadují během května a června. Pokud se zalévá i na listy, měly by do večera oschnout, jinak hrozí nebezpečí vzniku botrytidy.

K odstraňování plevelů a event. kypření je třeba přistupovat obezřetně, aby se nepoškodily mělce kořenící nově rašící kořínky a bloudivé lodyhy a samozřejmě také nově narůstající malé cibulky.

K virovým chorobám jsou lilie naštěstí dost odolné, některé odrůdy dokonce tolerantní. Ochrana jako u všech rostlin spočívá v likvidaci mšic, silně napadené rostliny je třeba z porostu odstranit a zlikvidovat. Z houbových chorob je třeba zmínit fuzariózu (hnilobu podpučí). I vůči ní jsou lilie dost odolné, jejímu vzniku předcházíme mořením cibulí.

Naproti tomu botrytida často dělá zvláště po deštích velké problémy a bývá nutná fungicidní ochrana. Prevencí je řidší výsadba, rychlé oschnutí mokrých listů, které zajišťuje dostatečný pohyb vzduchu a výsadba na slunci. Ze škůdců je největším nebezpečím chřestovníček liliový, který při přemnožení dokáže zcela likvidovat listy. Naštěstí se dá lehce likvidovat pravidelným sběrem. Zářivě oranžoví brouci se za slunečného počasí pohybují na horní ploše listů, odkud je pravidelně opatrně sbíráme. Zdůrazňuji opatrně, protože při dotyku okamžitě padají na zem.

Foto autor

Zdroj Zahrádkář 4/2013

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *