
Které pozdní odrůdy jahodníku vybrat a do jakých podmínek
7. 6. 2022Pro delší sklizeň jahod vysadíme rané, středně zrající a pozdní odrůdy jahodníku. Nabízíme další tipy k výběru; na řadě jsou pozdní jahody.
Jahody sklízíme převážně v červnu. Pěstovat jahody a vybírat odrůdy na záhon však můžeme i tak, aby plody dozrávaly od května do listopadu.
Pro květnový a listopadový termín budeme potřebovat fóliový kryt. Na jaře uspíší úrodu a na podzim dopomůže k dozrání, ochrání jahody před mrazy.
Dále je třeba vhodně zvolit odrůdovou skladbu od nejranějších jednouplodících (např. Prima) až po ty nejpozdnější (Pandora) a doplnit je odrůdami stáleplodícími (remontantními).
Zkušenější zahrádkáři mohou nakombinovat i výsadbu všech dostupných forem sazenic (zelenou prostokořennou, frigosadbu, kontejnerovanou) a tím docílit další prodloužení sklizňového období.
Jarní výsadbu většinou zvolíme v případě, když nestihneme jahodník vysadit na podzim. Přesný termín je závislý na průběhu jara, většinou se sází v dubnu. Pro výsadbu se používá klasická zelená sadba nebo tzv. frigosadba.
Letní výsadba se využívá k intenzivnímu pěstování jahod ve velkém. Nepostradatelnou podmínkou, jak úspěšně pěstovat jahody, je závlaha. Pro výsadbu se používá buď frigo nebo kontejnerovaná sadba. Drobným pěstitelům letní výsadbu nedoporučuji, je velmi náročná na ošetřování, hrozí nebezpečí, že o celou výsadbu přijdou.
Je nejběžnějším a nejpřirozenějším způsobem zakládání nového porostu jahodníku. Začíná se koncem srpna, kdy ještě hrozí nebezpečí vysokých teplot jako při letní výsadbě. Vysoké teploty mnohdy dokážou nově vysázené sazenice zlikvidovat.
Nemusíme se bát začít pěstovat jahody výsadbou v pozdějším termínu. Sazenice budou o to vyspělejší, nehrozí již horké letní počasí a ranní rosy přispívají k bezproblémovému ujmutí. U nás v Turnově sázíme vlastní porosty každoročně začátkem října a máme velmi vysoké procento přijmutí.
Máme-li na zahrádce dostatek místa, nesázíme jahody po jahodách a na stejné místo je vrátíme nejdříve za čtyři roky.
Musíme-li sázet jahody na to samé místo, je vhodné provést alespoň tyto kroky:
Velmi opatrně zacházíme s hnojem, použijeme ho, jen pokud je výborně rozložený. Čerstvý hnůj nepoužíváme před výsadbou; je příčinou vzniku kořenových chorob (fytoftorová hniloba kořenů, kořenového krčku), na které jahodník dosti trpí.
Pokud jahody sázíme po jiné předplodině (ideálně po bramborách nebo zelenině), co nejlépe odplevelíme pozemek. Záleží jen na našem rozhodnutí, zda zvolíme několikanásobné obdělání, nebo totální herbicid.
Pozemek přihnojíme. Je vhodné použít kompost nebo substrát a doplnit ho kombinovaným hnojivem.
Před výsadbou nás čeká rozhodnutí, zda půdu zakryjeme a čím, nebo ne. Jahodník můžeme vysadit do:
Každá z variant materiálu, který lze použít jako kryt jahodníkového záhonu, má svoje výhody a nevýhody.
Černou PVC fólii je dobré na několika místech perforovat, aby se tudy mohla vsáknout srážková voda. V letních měsících hrozí u černého povrchu přehřívání půdy pod ním.
Černobílá fólie eliminuje nevýhodu černé. Pokládá se bílou stranou nahoru. Takto odražené sluneční paprsky pomáhají rychlejšímu dozrání skrytých plodů pod listy.
Netkaná textilie má tu výhodu, že propouští srážkovou vodu. Jinak její aplikace je stejná jako u fólií.
Textilií nebo fólií přikryjeme připravený pozemek, po okrajích ji přihrneme zeminou a rozměříme. Jednořádek 60×20 cm, dvojřádek 60x20x20 cm. Do řádku položíme prkna kvůli zatížení. Vystříháme kříže 12×12 cm a můžeme sázet. Při jednořádku budeme potřebovat 6 sazenic/m², při dvojřádku 9 sazenic/m².
Při tomto způsobu výsadby máme s pěstováním méně práce, ale podstatně si zvyšujeme riziko, že porost dříve odumře.
Slabě rostoucí odrůdy jsou Prima, Zefýr, Elsanta, Darselekt, Elista…, silně rostoucí pak Elkat, Ctvmad, Senga Sengana, Karmen, Florence….
Vhodnější a přirozenější je pěstovat jahody ve volné půdě.
K výsadbě používáme výhradně certifikovanou sadbu, nejlépe od českých množitelů. Zárukou kvality je nákup přímo od pěstitele, který zároveň poskytne další rady a pomůže vybrat odrůdu podle našich požadavků a možností stanoviště.
Pokud po výsadbě přijde období vysokých teplot, je vhodné sazenice chránit přistíněním. Pokud zaléváme tzv. z vrchu, raději intenzivně a méně často. Ideální je kapková závlaha, která poskytne vláhu a přitom nezamokří sazenice, které by mohly častou zálivkou zahnívat.
Do nádob, truhlíků a na pyramidy sázíme raději na jaře, přes zimu hrozí vymrznutí.
Kořeny sazenic je před výsadbou vhodné namořit – namočit na pět minut do fungicidu. (Lze použít 0,25% roztok postřikového přípravku proti houbovým chorobám.)
Nebojme se pozdější výsadby (září, podle oblasti i říjen). Sazenice jsou v té době krásně vyzrálé a dodržíte-li zásady, o nichž bylo psáno, úspěch je jistý.
Foto autor
Týká se keřů kvetoucích na loňských výhonech, u nichž nesmíme proto dělat řez v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří. Proto, pokud je u těchto keřů nutný, musíme řezat ihned po odkvětu.