Jak úspěšně pěstovat jahody: termín a způsob výsadby

21. 8. 2019

Jahody sklízíme především v červnu. Cíleným způsobem pěstování a výběrem odrůd však můžeme mít zralé plody k dispozici od května do listopadu.

Pro květnový a listopadový termín budeme potřebovat fóliový kryt. Na jaře uspíší úrodu a na podzim dopomůže k dozrání, ochrání jahody před mrazy.

Dále je třeba vhodně zvolit odrůdovou skladbu od nejranějších jednouplodících (např. Prima) až po ty nejpozdnější (Pandora) a doplnit je odrůdami stáleplodícími (remontantními).

Zkušenější zahrádkáři mohou nakombinovat i výsadbu všech dostupných forem sazenic (zelenou prostokořennou, frigosadbu, kontejnerovanou) a tím docílit další prodloužení sklizňového období.

 

Termíny výsadby

Jarní výsadbu většinou zvolíme v případě, když nestihneme jahodník vysadit na podzim. Přesný termín je závislý na průběhu jara, většinou se sází v dubnu. Pro výsadbu se používá klasická zelená sadba nebo tzv. frigosadba.

Letní výsadba se využívá k intenzivnímu pěstování jahod ve velkém. Nepostradatelnou podmínkou je závlaha. Pro výsadbu se používá buď frigo nebo kontejnerovaná sadba. Drobným pěstitelům letní výsadbu nedoporučuji, je velmi náročná na ošetřování, hrozí nebezpečí, že o celou výsadbu přijdou.

Podzimní výsadba

Je nejběžnějším a nejpřirozenějším způsobem zakládání nového porostu jahodníku. Začíná se koncem srpna, kdy ještě hrozí nebezpečí vysokých teplot jako při letní výsadbě. Vysoké teploty mnohdy dokážou nově vysázené sazenice zlikvidovat.

  • Ideálním termínem je celé září, a pokud nezakládáme záhon někde v podhůří (nad 500 m n. m.), máme čas na výsadbu až do poloviny října, na jižní Moravě a v Polabí často (podle průběhu počasí) až do konce října. Nemusíme se bát pozdějších termínů, sazenice jsou o to vyspělejší, nehrozí již horké letní počasí a ranní rosy přispívají k bezproblémovému ujmutí. U nás v Turnově sázíme vlastní porosty každoročně začátkem října a máme velmi vysoké procento přijmutí.

 

Příprava pozemku

Máme-li na zahrádce dostatek místa, nesázíme jahody po jahodách a na stejné místo je vrátíme nejdříve za čtyři roky.

Musíme-li sázet jahody na to samé místo, je vhodné provést alespoň tyto kroky:

  1. Ihned po sklizni vykopeme starý jahodník i s kořeny.
  2. Zaryjeme velmi uleželý hnůj, kompost nebo substrát společně s kombinovaným hnojivem a co nejdříve nasejeme tzv. zelené hnojení. Dobře se osvědčila směs ovsa a pelušky.
  3. Když porost dosáhne cca 40 cm, je dobré ho posekat a zapravit do země. Před zarytím je vhodné zelenou hmotu ošetřit fungicidním přípravkem. Při jejich použití přikryjeme pozemek na 14 dní plachtou. Vše rozplánujeme, abychom výsadbu uskutečnili ve druhé polovině září.

Velmi opatrně zacházíme s hnojem, použijeme ho, jen pokud je výborně rozložený. Čerstvý hnůj nepoužíváme před výsadbou; je příčinou vzniku kořenových chorob (fytoftorová hniloba kořenů, kořenového krčku), na které jahodník dosti trpí.

Pokud jahody sázíme po jiné předplodině (ideálně po bramborách nebo zelenině), co nejlépe odplevelíme pozemek (totálním herbicidem nebo několikanásobným obděláním) a přihnojíme. Je vhodné použít kompost nebo substrát a doplnit ho kombinovaným hnojivem.

Způsob výsadby

  • do černé PVC fólie
  • do černobílé PVC fólie (bílou stranou nahoru)
  • do netkané textilie
  • do volné půdy

Výsadba do zakryté půdy

Každá z variant materiálu, který lze použít jako kryt jahodníkového záhonu, má svoje výhody a nevýhody.

Černou PVC fólii je dobré na několika místech perforovat, aby se tudy mohla vsáknout srážková voda. V letních měsících hrozí u černého povrchu přehřívání půdy pod ním.

Černobílá fólie eliminuje nevýhodu černé. Pokládá se bílou stranou nahoru. Takto odražené sluneční paprsky pomáhají rychlejšímu dozrání skrytých plodů pod listy.

Netkaná textilie má tu výhodu, že propouští srážkovou vodu. Jinak její aplikace je stejná jako u fólií.

Textilií nebo fólií přikryjeme připravený pozemek, po okrajích ji přihrneme zeminou a rozměříme. Jednořádek 60 x 20 cm, dvojřádek 60 x 20 x 20 cm. Do řádku položíme prkna kvůli zatížení. Vystříháme kříže 12×12 cm a můžeme sázet. Při jednořádku budeme potřebovat 6 sazenic/m², při dvojřádku 9 sazenic/m².

Výhody výsadby do fólie a netkané textilie

  • Zabráníme růstu plevelů.
  • Jahodník zraje zhruba o týden dříve.
  • Plody nejsou špinavé od země.

Nevýhody výsadby do fólie a netkané textilie

  • Přehřívání půdy.
  • Musíme odstraňovat šlahouny.
  • Pod fólií se dobře daří škůdcům a chorobám.
  • Vyšší náchylnost k omrznutí květů při jarních mrazících.

Při tomto způsobu výsadby máme s pěstováním méně práce, ale podstatně si zvyšujeme riziko, že porost dříve odumře.

Nesprávně umístěné kořeny jahodníku

Špatné umístění kořenů sadby jahodníku

Výsadba do volné půdy

Slabě rostoucí odrůdy jsou Prima, Zefýr, Elsanta, Darselekt, Elista…, silně rostoucí pak Elkat, Ctvmad, Senga Sengana, Karmen, Florence….

Vhodnější a přirozenější je výsadba do volné půdy.

  1. Připravený pozemek rozměříme na řádky 70–80 cm od sebe. Spon v řádku volíme 30–40 cm podle vzrůstnosti odrůdy. Při jednořádkovém způsobu potřebujeme 4–5 sazenic na 1 m².
  2. Nejlépe se sází do rýčem nebo lopatkou vytvořeného zářezu, kdy kořeny jdou kolmo do země. Platí, že čím pozdější termín výsadby, tím musí sazenice více držet v zemi, aby ji mráz nevytlačil. Raději sazenice mírně utopená, než aby celé srdíčko koukalo. Stačí, když vidíme zelenou špičku.
  3. Zeminu kolem sazenic řádně přišlápneme a zalijeme, i pokud je vlhko. Nikdy nelejeme vodu do jamek před výsadbou, ale až po výsadbě a řádném zhutnění kolem sazenic.
  4. Po výsadbě je možné použít půdní herbicid – přípravek Stomp, který dočasně pozastaví klíčení nových plevelů, oddálí potřebu první okopávky, která by byla nutná proti začínajícímu zaplevelení výsadby.

 

Výběr odrůd, zajištění sazenic

K výsadbě používáme výhradně certifikovanou sadbu, nejlépe od českých množitelů. Zárukou kvality je nákup přímo od pěstitele, který zároveň poskytne další rady a pomůže vybrat odrůdu podle našich požadavků a možností stanoviště.

Několik rad k výsadbě

Pokud po výsadbě přijde období vysokých teplot, je vhodné sazenice chránit přistíněním. Pokud zaléváme tzv. z vrchu, raději intenzivně a méně často. Ideální je kapková závlaha, která poskytne vláhu a přitom nezamokří sazenice, které by mohly častou zálivkou zahnívat.

Do nádob, truhlíků a na pyramidy sázíme raději na jaře, přes zimu hrozí vymrznutí.

Kořeny sazenic je před výsadbou vhodné namořit – namočit na pět minut do fungicidu. (Lze použít 0,25% roztok postřikového přípravku proti houbovým chorobám.)

Nebojme se pozdější výsadby (září, podle oblasti i říjen). Sazenice jsou v té době krásně vyzrálé a dodržíte-li zásady, o nichž bylo psáno, úspěch je jistý.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

19. 9. 2019

Plody peckovin zasažených virem šarky předčasně opadávají

V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.

zobrazit další rady a tipy