Představujeme šest podzimních odrůd hrušní českého a slovenského šlechtění. Dozvíte se, kdy se sklízejí, jak chutnají a jak dlouho vydrží.
V tomto článku představujeme podzimní hrušky, které se sklízejí převážně v září a jejich konzumní zralost nastupuje obvykle až s odstupem několika týdnů. Ve srovnání s podzimními odrůdami jablek bývá jejich skladovatelnost kratší. Správným uskladněním a načasováním dozrávání však můžeme období, kdy si na nich pochutnáme, výrazně prodloužit.
V chladírenských podmínkách, včetně ledniček s nulovou zónou, se proces zrání výrazně zpomaluje. Proto je vhodné, podobně jako u zimních odrůd, přemístit plody alespoň týden před konzumací do prostředí s teplotou nad 10 až 15 °C, například do teplejšího sklepa. Dozrávání se tím urychlí a hrušky získají jemnější konzistenci dužniny a výraznější chuť. Na jejich dozrávání je ale potřeba dávat pozor. Velké hrušky bývají vhodné ke konzumaci dříve a po překročení optimální zralosti mohou rychle ztrácet kvalitu. Začnou moučnatět, scvrkávat se nebo podléhat hnilobě. Při přenášení z chladných podmínek proto s plody zacházíme šetrně, ideálně v bavlněných rukavicích.
Stejně jako v prvním dílu vycházíme z víceletých zkušeností s pěstováním štíhlého vřetene na hrušňovém semenáči bez trvalé opěry. Uváděný objem korun na konci vegetace v 16. roce po výsadbě se vzhledem ke každoročnímu řezu stromů nebude zásadně měnit ani v dalších letech a lze jej považovat za víceméně konstantní. Naopak plocha příčného průřezu kmene zjišťovaná ve stejném období kromě intenzity růstu signalizuje potřebu řezu a bude se dále zvětšovat podle vitality stromů jednotlivých odrůd. Připomeňme také důležitou zásadu: všechny odrůdy hrušní jsou cizosprašné. Jediný strom proto nevysazujeme, pokud v jeho blízkosti neroste jiná vhodná odrůda, která zajistí potřebné opylení a tím i úrodu.
Harbo -konzumní zralost
Odrůda byla vyšlechtěna ve VŠÚO Holovousy (´Nordhausenská´ × ´Clappova´) v rámci spolupráce s Ovocnářským ústavem v Pillnitz u Drážďan.
Stromy rostou bujně, vzpřímeně, poněkud vlnité větve dobře obrůstají plodonoši a do plodnosti vstupují brzy. Výnosy bývají pravidelné. Ve velmi úrodných letech doporučujeme probírku plůdků krátce po fyziologickém propadu na přelomu května a června. Na hrušňovém semenáči dosahoval objem koruny koncem vegetace 2020, tedy po 16 letech, přibližně 7 m³. Plocha příčného průřezu kmene odpovídala v přepočtu 76 cm². Potřeba řezu vzhledem k intenzitě růstu stromů byla střední. Odrůdu lze štěpovat také přímo na kdouloni, afinita je dobrá. Plody jsou typicky hruškovité, podlouhlé a vzhledově přitažlivé, nejširší uprostřed. Sklízejí se začátkem září a ke konzumaci dozrávají přibližně po 14 dnech. Vydrží až do listopadu. Hodí se zejména k přímému konzumu. Průměrná hmotnost plodu na semenáči dosahuje 160 až 240 g. Pevná, bělavě žlutá a šťavnatá dužnina má příjemně navinule sladkou chuť a je aromatická. Odrůda má dobrý zdravotní stav a je odolná ke strupovitosti i mrazům.
ELEKTRA
Šlechtitelský proces začal ve VŠÚO Holovousy a byl dokončen na ŠS Těchobuzice (´Boscova lahvice´ × ´Hardenpontova´).
Harbo bývá řazeno také mezi raně zimní odrůdy, protože zejména ve středních a vyšších polohách se výrazně prodlužuje uchovatelnost plodů. Stromy rostou středně bujně, velmi dobře obrůstají plodonoši a pravidelně a velmi dobře plodí. Objem koruny koncem vegetace 2020 na semenáči dosahoval 4,6 m³, zatímco plocha příčného průřezu kmene představovala 113 cm². Potřeba řezu vzhledem k intenzitě růstu stromů byla střední. Plody jsou středně velké až větší, kuželovité. Sklízejí se v první dekádě října a vydrží až do konce prosince. Jsou vhodné také k sušení. Dužnina je žlutavě bílá, při dozrání máslovitá a šťavnatá. Chuť je navinule sladká a aromatická. Průměrná hmotnost plodu se pohybuje mezi 160 až 210 g. Odrůdě se daří především v teplejších polohách a na kvalitních zavlažovaných půdách.
HARBO
Odrůda vznikla na ŠS Těchobuzice (´Williamsova´ × ´Konference´).
Stromy rostou středně bujně, po nástupu do plodnosti však již slabě. Koruny jsou polovzpřímené. Do plodnosti vstupují pozvolna a dobře obrůstají krátkými plodonoši. Mají ale sklon k rychlejšímu stárnutí i na generativní podnoži. Na semenáči dosahoval objem koruny koncem vegetace 2020 pouze 3,3 m³, plocha příčného průřezu kmene pak 43 cm². Potřeba řezu vzhledem k intenzitě růstu stromů byla malá. Po desátém roce však bylo třeba přistoupit k detailnější redukci plodonošů, později také k probírce malých plůdků, které mívají v této době krásnou červenou barvu. V nejlepších půdách lze pro malé tvary použít jako podnož i vegetativní typ kdouloně. Plody se sklízejí v polovině září a dozrávají od poloviny října. Ve sklepě vydrží do listopadu, v chladírně déle. Průměrná hmotnost plodu se pohybuje okolo 160 g. Nažloutlá dužnina je v konzumní zralosti velmi šťavnatá, navinule sladká a aromatická. Karina se uplatní především v teplejších polohách. Nepočítejme však s dlouhověkostí stromů. V zahrádkách je možné vysazovat vřetena i v kvalitních půdách na menší vzdálenost než 2 m, například 1,5 m mezi stromy v řadě.
KARINA
Šlechtění této odrůdy bylo zahájeno ve VŠÚO Holovousy a ukončeno na ŠS Těchobuzice (´Boscova lahvice´ × ´Drouardova´).
Stromy rostou středně až slabě a vzpřímeně. Větve obrůstají řidšími plodonoši. Do plodnosti vstupují poměrně brzy a plodnost je pravidelná a velmi dobrá. Zjištěný objem koruny koncem vegetace 2020 na semenáči byl pouze 3,4 m³, plocha příčného průřezu kmene 53 cm². Potřeba řezu vzhledem k intenzitě růstu stromů byla poměrně nízká. Afinita s kdouloňovými podnožemi je dobrá. Plody jsou velké, široce lahvicovité. Průměrná hmotnost se pohybuje od 190 do 230 g. Jemná bělavá dužnina je velmi šťavnatá, navinule sladká, aromatická a velmi dobrá. Sklízejí se obvykle v polovině září, ke konzumaci dozrávají přibližně po měsíci a vydrží do listopadu. Přiměřená velikost korun a dobrý zdravotní stav představují další přednosti odrůdy a zvyšují její šanci na širší využití v zahradách.
MORAVA
Raně podzimní odrůda vznikla v Ústavu ovocných a okrasných drevín v Bojnici na Slovensku. Do této skupiny ji zařazujeme proto, že byla v České republice zaregistrována od roku 1989 a také se zde občas pěstuje.
Stromy rostou spíše bujněji a vytvářejí pyramidální korunu. Dobře obrůstají a plodnost je vyrovnaná. Objem koruny koncem vegetace 2020 na semenáči dosahoval 10,4 m³, plocha příčného průřezu kmene 162 cm². Potřeba každoročního řezu vzhledem k větší intenzitě růstu stromů byla vyšší. Velké hruškovité plody mají růžové líčko. Průměrná hmotnost plodu se pohybuje mezi 170 až 190 g. Dužnina je lahodná a rozplývavá. Sklizeň začíná koncem srpna až začátkem září. Konzumní zralost nastupuje podle velikosti a násady plodů krátce po sklizni. V běžném sklepě vydrží v dobré kondici asi měsíc. Odrůda odolává mrazům, netrpí strupovitostí a je vhodná i do okrajových oblastí.
NITRA
Odrůda byla vyšlechtěna ve Výzkumném ústavu ovocnářském Holovousy a na ŠS Těchobuzice (´Boscova lahvice´ × ´Křivice´).
Zkušenosti jsme v tomto případě získali na přeroubovaných stromech, jejichž původní odrůdou byla Clappova, rovněž na hrušňovém semenáči. Stromy vytvářejí bujnější, široce pyramidální koruny, které dobře obrůstají plodonoši. Na kdouloni se doporučuje mezištěpování, neboť odrůda roste ve školce křivě. Do plodnosti vstupuje středně raně, výnos je spíše nižší, avšak převážně pravidelný. Plody jsou značně velké, zejména při malé násadě. Mají široce lahvicovitý, mnohdy asymetrický tvar. Průměrná hmotnost plodů se nejčastěji pohybuje od 290 do 330 g. Dužnina je nažloutlá, šťavnatá, sladce navinulá a velmi dobrá. Sklizeň začíná od konce září, plody se konzumují od poloviny října a vydrží přibližně měsíc. Vila vyžaduje dobrá stanoviště a záhřevné půdy.
VILA
Foto autor
Redakčně upraveno a aktualizováno podle článku časopisu Zahrádkář.
Připomeňme si české letní odrůdy hrušní Alfa, Alice, Diana, Isolda, Laura, Milada a Radana, jejich vlastnosti i pěstitelské zkušenosti.
Přinášíme ty nejlepší domácí recepty od čtenářů časopisu Zahrádkář, které povýší každý talíř masa, uzenin i zapečených jídel.
Rod hrušeň (Pyrus) vznikl nejspíš během třetihor v podhůří masivu Tian Shan v západní Číně. Asijské hrušně byly i prvními pěstovanými.
Koruna hrušně obtěžkaná plody nás může přimět k otázce, zda zda jsme množství hrušek neměli včas omezit, protože za rok to může s úrodou vypadat úplně obráceně.
Slunéčka, pestřenky, včely samotářky, čmeláci, motýli, zlatoočky si v zahradě dokážou najít dutiny skrýše k zahnízdění. Můžeme jim v tom však pomoci. Hmyz, jak známo, opyluje i ovocné stromy a keře a mnohé druhy prospívají zahradě i tím, že likvidují mšice a jiné škůdce.
