Září je hlavním obdobím pro podzimní výsadbu a přesazování trvalek a bylinek. Rostliny stihnou do zimy dobře zakořenit. Současně můžeme rostliny množit – dělením trsů.
Nezapomeneme ani na bylinky v květináčích, které si hodláme umístit za okno. Vysadíme je do květináčů – pažitku, petržel a petrželku. Venku je můžeme nechat, do mrazů. Ve variantě můžeme bylinky založit v zahradě a pak je podle potřeby odebírat k rychlení.
Prvosenku bezlodyžnou vysazenou v zahrádce během léta na zimu vrátíme jako hrnkovou květinu do chladných a světlých míst v domě.
Chejr (Cheiranthus cheiri Covent Garden) foto M. Kožešník
Vysazujeme předpěstované dvouletky na trvalé stanoviště jako náhradu za odkvétající letničky – při teplém počasí však většina letniček vydrží až do října. Jedná se o macešky (Viola x wittrockiana), sedmikrásky (Bellis), poměnky (Myosotis), silenky (Silene), chejr (Cheiranthus), zvonek (Campanula medium), náprstníky (Digitalis), hvozdík bradatý (Dianthus barbatus).
Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.
Průměrná denní teplota během září klesá. Koncem měsíce bývá citelně chladněji. Na září připadá 10 % slunečního svitu z celoročního úhrnu.
Vedle řízkování, se rostliny dají vegetativně množit oddenky, šlahouny, odkopky, dělením trsů, kopčením či hřížením. Pojďme si popsat, jak na to.
Mezi prvními cibulovinami, které vysazujeme během srpna, jsou i takové, které na podzim vytvoří první listy, nebo stihnou vykvést.
Pro přesazování velkých jehličnanů je nejlepším obdobím druhá polovina srpna. Vyjma velkých borovic, jedlí a sloupovitých jalovců můžeme ostatní přesazovat. Je však nutná roční příprava stromu na přesazení.
