Průměrná denní teplota během září klesá. Koncem měsíce bývá citelně chladněji. Na září připadá 10 % slunečního svitu z celoročního úhrnu.
Pokud je podzim vlídný, čeká nás koncem září až začátkem října období suchého, slunného, málo větrného a přes den příjemně teplého počasí – babího léta, které se ve střední Evropě může protáhnout i na několik týdnů.
V pražském Klementinu měří teplotní měsíční průměry od roku 1775. Nejteplejším historicky zaznamenaným zářím zde byl rok 1798 (19,4 °C), opačným zaznamenaným extrémem se stal rok 1912 s teplotou pouze 10,1 °C. Průměrná teplota září k roku 2012 se udává jako pohyblivá: 15,15 °C s odchylkou +/- 1,47.
Průběh průměrných teplot září od roku 1775 do roku 2012; zdroj Infomet
V září se snižuje i objem dešťových srážek. Proto je bez ohledu na předchozí aktuální vývoj počasí doporučováno zalévat rostliny náročnější na vláhu. Ovocné zahradě prospívají jak srážky, tak teplo a slunečno, aby ovoce mohlo dobře dozrávat.
Teploty v půdě se začínají obracet – čím hlouběji, tím bude teplejší. Poklesy teplot nejsou stále ještě výrazné, ale s koncem měsíce již bývá výrazně chladněji.
Kvete již jen málo dřevin, objevují se poslední květy záhonových růží, rozkvétají vřesy a některé vřesovce, především vřesovec těkavý. Dokvétají letní trvalky. Některé, jako jsou řetězovka (fyzostégie), plaménky, ostrožky, starčky, remontují poté, co jsme je ostříhali. Naplno vykvétají podzimní cibuloviny, především ocúny a šafrány.
Odstřihujeme odkvetlé květy trvalek mimo těch, z nichž potřebujeme semena, a těch, které ještě i po odkvětu dlouho do zimy zdobí záhony.
K účinné obraně záhonů před slimáky přispívá, když omezujeme jednotlivé fáze jejich rozmnožování. Největší efekt přináší likvidace vajíček.
Po dubnu a květnu je srpen a září druhým nejvhodnějším obdobím pro založení trávníku výsevem. Nejlépe se trávníkové druhy trav ujímají v hlinitém písku.
Mezi prvními cibulovinami, které vysazujeme během srpna, jsou i takové, které na podzim vytvoří první listy, nebo stihnou vykvést.
Protože mnohé odrůdy meruněk velice špatně rozvětvují a tvoří málo plodonosného obrostu, doporučuje se u nich v prvních letech po výsadbě zaštípnout hlavní výhony zhruba v polovině června, tedy v době, kdy se na výhonech vyvinulo 12–15 listů.
