Pokud budeme hledat cestu, jak se odpovědně postavit k ochraně bohatství zahrady, a ve správnou chvíli se rozhodneme pro účinnou ochranu rostlin, máme poměrně dost možností.
Musíme však vědět, že naše vstřícnost, pacifismus nebudou ze strany škůdců a chorob akceptovány. U nich musíme počítat s nulovou tolerancí vůči nám, vůči tomu, co v zahradě máme. Pro škůdce a nositele chorob je to otázka života a smrti. Že by dobrovolně hladověli a umírali v naší zahradě bez našeho zásahu? Proč?
Mravenci také brání mšice před přirozenými nepřáteli, foto J. Havelka
Můžeme být připraveni používat preventivní opatření na ochranu rostlin, která zvyšují přirozenou odolnost, zdravotní a výživný stav rostlin, a používat přípravky, které na škůdce a choroby čekají na místě před tím, než přijdou.
Při slabém tlaku lze choroby a škůdce tolerovat, někdy odstraňovat mechanicky, jindy spoléhat na predátory.
Když nám dojde trpělivost a budeme chtít něco řešit, můžeme se dostat do určitých problémů, vycházejících z toho, že jsme ve škole dávali pozor jen na něco, a matematika, fyzika, chemie, to obyčejně nebyly.
Přípravky na ochranu rostlin jsou obecně ve dvou formách. Sypké a tekuté. Sypké, to mohou být prachové částice (WP) nebo mikrogranuláty (WG), někdy tablety, podle toho jak to zařídil výrobce.
Tablety a mikrogranuláty jsou lepší variantou, vítr je nerozfouká. Také se poněkud spravedlivěji dělí na menší díly, když nevyužijeme celé balení. U sypkých formulací je lepší sehnat si mikrováhy. Když je v balení 1,8 g na pět litrů vody a my potřebujeme jen 1/3, jsou takové váhy téměř nutností.
U tekutých může jít o vodní roztoky, nebo různé emulze, emulgovatelné koncentráty. Vodní roztok se rozptýlí při ředění ve vodě, emulzím musíme někdy pomoct, roztřepat je. Při větším balení přípravků se mnohem snadněji dělí, odměřují, například odměrnou nádobkou, která je přiložená, nebo přesněji injekčními stříkačkami.
Nejpřesnějšími odměrnými nádobkami jsou injekční stříkačky; foto I. Dvořák
Nejen přípravek na ochranu rostlin, ale i voda rozhoduje o tom, jak zasáhneme. V oblastech, kde je voda tvrdá, obsahuje více vápníku a dalších minerálií, je lepší použít vodu z veřejného vodovodu (když je na tom s minerály lépe), nebo vodu balenou.
Vyšší pH, minerálie ve vodě dokážou snížit účinnost ošetření, inaktivovat to, co v přípravku má likvidovat vetřelce na našich zahradách, ať je to škůdce nebo choroba. Pokud je v návodu doporučeno použití smáčedla, držte se toho, není to bezúčelná rada.
Také voda v postřiku hraje svou roli při ošetření rostlin, foto Shutterstock
V letáku přípravku je doporučený způsob míchání. Někde se doporučuje rozmíchání v malém množství vody a pak přelití do celého objemu (třeba u prášků, aby se hrudky netvořily), nebo přímé vlití do konečného objemu vody. Také je zde například doporučeno, jakou koncentraci máme použít. No a tady přijde ke slovu počítání a znalost měrných jednotek.
Procento, jedna setina znamená, že na 100 g (i 100ml) vody přidáváme jeden gram (1 ml) přípravku. Při litrové nádobce to je 10 g nebo 10 ml. No a když je balení na 5 l, musíme přípravek nějak rozdělit. U tekutých to není těžké, u sypkých buď použijeme váhu, nebo dělení někde na papíře. Přípravek vysypeme na papír rovnoměrně ho rozprostřeme, rozdělíme na potřebný počet dílů, ten ke spotřebě oddělíme, zbytek vrátíme do originálního obalu a pečlivě uzavřeme. Poznamenáme si, kolik jsme oddělili.
V případě, že je v letáku použitá dávka na 100 m² plochy, pak musíme zjistit v jakém množství vody to má být. Také se pokusíme na internetu zjistit, jestli někde nebude i přepočet na koncentraci přípravku. Na našich 20 rostlin nepotřebujeme množství na 100 m². A tak si zjistíme, kolik roztoku potřebujeme (ošetříme kulturu třeba jen vodou, nebo tekutým hnojivem) a pak si připravíme jen potřebné množství postřikové jíchy. A zase zapíšeme úbytek přípravku.
Rozdíl prášku WP a mikrogranulátu WG; foto I. Dvořák
Co se dá smísit? V minulosti bylo snadnější se k takovým informacím dostat. Dneska se uvádí mísitelnost přípravků málo, obyčejně jen u těch, které vyrábí jedna firma. Vcelku dobře se dá dohledat možnost smísení pesticidů s tekutými hnojivy.
To, že se roztok (emulze, nebo jiná varianta) jednoho přípravku nesráží s roztokem (emulzí,…) jiným, nemůže být zásadním hlediskem pro smísení. Ony totiž, i když se snadno smísí a nesrazí, mohou získat jiné účinky, nebo ty své ztratit. Dvě látky v jednom roztoku se mohou chovat, jako kdyby se nechumelilo. Účinkují si vedle sebe, bez ovlivnění.
Mohou spolu i reagovat a to způsobem takovým, že vzájemně vyruší svou účinnost. A pak na zahradu aplikujeme jen zakalenou vodu s nefungujícími přípravky.
Nebo naopak, tyto přípravky mohou jednat ruku v ruce, synergicky. Zvýší tedy svůj účinek ve prospěch rostliny, v neprospěch likvidovaných chorob či škůdců.
A někdy se může stát i to, že ve spojení tyto přípravky najdou novou identitu, z té směsi, která měla účinkovat jako fungicid, insekticid, se může stát herbicid, který poničí, nebo zlikviduje to, co jsme chtěli ochránit.
Předjarní fungicidní postřik proti kadeřavosti broskvoně by měl být už druhý v pořadí v rámci přípravy na vegetační sezonu. Pozdější zásah neúčinkuje. Foto Shutterstock.
Povolení přípravků na ochranu rostlin, ať jsou z řady bio, nebo patří mezi konvenční, předchází léta výzkumů a zkoušek. Nejen jak působí proti chorobám a škůdcům, ale i jak působí na organismus teplokrevných živočichů, lidí. A mnohdy stačí jen stín pochybností, aby celý ten výzkum skončil v zapomnění. Važme si toho, co máme.
Před použitím všech pesticidů si nastudujme nejen leták, ale hlavně i to, proti čemu chceme ošetřovat. Aby plíseň byla opravdu plíseň a nebylo to třeba padlí, nebo vlnatka a podobně. Abychom neošetřovali proti něčemu, co v zahradě nemáme a pak nežehrali na to, že přípravky nezabírají.
Přišla mi poštou otázka. Bohužel tazatelka uvedla jen písemnou adresu, takže jsme si o věci nemohli popovídat. A co paní napsala?
Můj tatínek nechtěl jíst brambory s červenou slupkou. Pro něho to byly egyptské krmné. Dokonce poté, co jsme je na zahradě sklidili, kontroloval v odpadkovém koši, jaké slupky tam jsou.
Sem tam mě překvapí zkušenosti pěstitelů zeleniny. Třeba, že někomu vychází rozhodit hnůj do vzešlého česneku. Nakonec proč ne, vychází-li mu to více let, aniž by tím česnek trpěl.
Rostou u nás paličáky, nepaličáky, moravské širokolisté i úzkolisté česneky, tzv. rusáky. Odrůdy ozimé i jarní, rané i pozdní.
Týká se keřů kvetoucích na loňských výhonech, u nichž nesmíme proto dělat řez v období vegetačního klidu, neboť bychom odstranili ty části, na nichž se květy tvoří. Proto, pokud je u těchto keřů nutný, musíme řezat ihned po odkvětu.
Pokud jde o míchání, jednotlivé firmy, které mají větší sortiment nebo výrobci tekutých hnojiv mají větší přehled a jsou schopni i doporučit. Přednost – do mixu – mají hnojiva s kyselou reakcí. Na zahrádce toho tolik nedáváme, ale abychom neudělali nějaké fauxpas, lepší je ošetřovat jednotlivými přípravky v určitém časovém odstupu, aby měly čas se vstřebat (systémové, lokálně systémové, hloubkově působící), pořádně zaschnout (kontaktní).