Můj tatínek nechtěl jíst brambory s červenou slupkou. Pro něho to byly egyptské krmné. Dokonce poté, co jsme je na zahradě sklidili, kontroloval v odpadkovém koši, jaké slupky tam jsou.
Kdyby našel červené slupky, brambory by nejedl.
Jednou jsme se na něj připravili: Slupky jsme nedali do koše, ale vedle do sáčku. Do koše jsme hodili slupky z brambor, které byly v bramboračce.
Táta zkontroloval koš a pojedli jsme. Pak jsme se ho opatrně ptali, jak mu chutnalo, jestli nebyly brambory rozvařené, nebo nějak divné. Nebyly. Tak jsme mu ukázali, co jedl. Nevěřil. Ale příště už je jedl bez problémů. Ty brambory pod červenou slupkou zlaté jak kuřátka.
Odrůda Rosara, velmi raná. Dobrá je i po Vánocích. Foto Ivan Dvořák.
I další příběh se váže k pěstování brambor u nás a v Egyptě.
Před několika lety jsem byl jako poradce přes pěstování a ochranu rostlin na jedné výstavě. Byla polovina května, šel jsem koupit ke stánku rané brambory, abych něco přivezl domů. Měli je a dokonce dvoje. Jedny velké se skoro zataženou slupkou, druhé drobné s tou olupující se mladou slupkou. Chtěl jsem ty větší.
Ale prodavačka mi řekla: „Jestli chcete opravdu rané a chutné, dejte si ty menší. Cena je skoro stejná, ale ty egyptské vlastně rané nejsou. Sázejí je na podzim. Když uschne nať, nechají je v zemi a kopou je až teď na jaře. Takže to jsou obyčejné brambory bez toho bonusu či luxusu chuti velmi raných, které loupeme tak, že je otřeme hrubší stranou houbičky nebo jen hadříkem.“
Polorané odrůdy měly vyšší úrodu, než ty pravé rané, takže se tahle produkce vyplatila i po započtení nákladů na skladování, manipulaci, třídění na jaře. Tento způsob pěstování se vyplácel lépe než pěstování pravých raných brambor.
Brambory jako bonbony, ale veliké; foto Shutterstock
A co z toho vyplývá?
První české velmi rané brambory přicházejí na trh zjara. Ale na zahradě můžeme mít svoje nové prakticky celý rok. Jen těsto a bramboráky z nich prý nejsou takové, jaké mají být.
Od poloviny dubna se v teplejších oblastech začíná na humózních půdách s výsadbou narašených a předklíčených hlíz brambor.
Mnozí máme vybraný a od podzimu organicky pohnojený záhon pro rané brambory. Během března vyčkáváme na příchod jarního počasí.
Už koncem jara lze ochutnávat čerstvé hlízy ze zahrádky. Ač jde o plodinu vcelku nenáročnou, kvalitu brambor pro domácnost můžeme ovlivnit.
Které teploty a jaká vzdušná vlhkost svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách?
První polovina září je příznivým termínem pro výsevy bílé jarní cibulky, rukoly a dalších salátů pro postupné sklízení mladých lístků.
Potvrzuji, měli jsme v příbuzenstvu bramboráře z Přerova nad Labem a ten takhle produkoval ty „pravé, rané“ už před válkou. Dnes je situace diametrálně odlišná, nejranější brambory dorostou konzumní velikosti za 100 dnů a ty vůbec nejčasnější jsem měl na záhoně s česnekem ze zapomenutých exemplářů z minulé sezóny.
Červené brambory si jezdila tchyně kupovat ze Slovenska do Maďarska. Říkala jim „róžiky“ – to je něco z maďarštiny. Do té doby jsem brambory s červenou slupkou neznala. Byly moc dobré, hlavně když se upekly. Po roce 1989 takové brambory pěstovala moje teta u Veselí nad Moravou.
taky jsem měl pocit, že to je pro prasata. ted už 30 let nic jiného nepěstuji