Rostou u nás paličáky, nepaličáky, moravské širokolisté i úzkolisté česneky, tzv. rusáky. Odrůdy ozimé i jarní, rané i pozdní.
S nepaličáky není tolik práce, nemusí se u nich vylamovat na stvolu se tvořící pacibulky, ale zase je s nimi trochu víc práce při zpracování. Mají v hlavičce více stroužků než paličáky.
Cesta k pěstitelově spokojenosti vede nejspíše jen přes opakované zkoušení odrůd z nabízeného sortimentu. Proč opakovaného? Protože jedna vlaštovka jaro nedělá, a tak jeden rok zkoušení je prakticky bezvýznamný. Jedině více let po sobě jdoucích může říct, jestli se daná odrůda k nám hodí.
Vlevo méně úrodný, ale raný česnek vhodný ke sklizni se zelenou natí
Někdy si ponecháme i takový česnek, který sice nevyniká výnosem, počtem a velikostí stroužků, ale třeba raností. Aby, do té doby, než narostou ty česneky, které budeme mít ke skladování, netrpěly naše chuťové pohárky tím, že musíme jíst česnek z obchodu dovážený z Pyrenejského ostrova, nebo z Číny.
Trochu snad všude zapršelo, konce spodních listů česneků žloutnou. Stálo by za to trochu je přihnojit dusíkatými hnojivy. Nejlépe takovými, které obsahují jak dusík amoniakální, tak ledkový. Každá forma má své ideální prostředí, kdy je pro rostlinu přijatelná. Zatímco jedna lépe účinkuje za sucha, tak druhá je rostlinou přijímána při solidnější půdní vláze.
Okopeme, zkontrolujeme zdravotní stav. Pokud máme certifikovanou sadbu a chtěli bychom ji, třeba pro srovnání vysadit i příští rok, označíme si ty nej rostliny. Ne proto, abychom je přednostně snědli, ale proto, abychom si je uschovali na sázení.
Když budeme studovat vlastnosti odrůd, zjistíme, že některé se s virózami (to jsou ty nemoci, které u některých odrůd výrazně snižují kvalitu a výnos natrvalo a nejsou léčitelné) docela dobře vycházejí a jiné ne.
U paličáků necháváme jen u několika málo rostlin stvoly s pacibulkami. Když se tyto stvoly narovnají, je čas ke sklizni.
Některé paličáky tvoří jen několik větších pacibulek, jiné jich mají v květenství desítky, stovky. Ty je třeba odhlávkovat co nejdříve. Vysilují cibuli pod zemí mnohem více než ty, které jich mají jen několik velkých.
I když je cibule a česnek z jednoho rodu Alium, chováme se po sklizni k cibuli jinak než k česneku. Zatímco cibuli sušíme na řádcích, česnek stahujeme ze sluníčka do větraného stínu.
Foto autor
Cibuli ze sazečky a zimnímu česneku svědčí, když dozrají v sušší půdě. Zlepší se tím jejich skladovatelnost. Proto před sklizní končíme se zavlažováním.
Dostihla vás chřipka, nachlazení nebo nepříjemný kašel? Než vyrazíte do lékárny pro kapky a tabletky, koukněte do špajzu.
S výsadbou česneku nespěcháme. Včas připravíme záhon, ale stroužky zapustíme do půdy co nejpozději, aby vzešly až na jaře.
Dotaz: Při sklizni česneku jsem zjistil, že některé jeho kořeny jsou načervenalé. Je to normální jev nebo příznak nějaké choroby? Pokud ano, lze se jí bránit a jak?
Dobrá chuť plodů jahod není jen odrůdovou záležitostí. Velký vliv má také zálivka, kdy pokud více zaléváme (nebo více v tomto období prší), plody přerůstají a jejich chuť je mdlá až fádní. Pokud dostatečně neprší nebo za přísušku, postačí jahodám zálivka
Dobrý den. Moc zajímavý článek. Měl bych prosím malý dotaz, zda mohu přihnojovat česnek čpavkovou vodou 24% a případně v jakém množství na 10 l. Děkuji za odpověď a přeji hezký den. V. Žaba.
Dusíkatá hnojiva amonná nejsou pro česnek dobře přijatelná, nejsou vhodná. Lepší a doporučované jsou ledky.
Čpavková voda se používala ke hnojení do země, před přípravou půdy. Zapravovala se do hloubky minimálně 5 cm, u lehkých půd ještě o 10 cm hlouběji – dutými radličkami.