Nejzávažnějším onemocněním broskví je kadeřavost broskvoně. Způsobuje ji houba Taphrina deformans. Silná infekce této choroby zaviní značné škody.
Infekce kadeřavosti broskvoně vzniká při rašení pupenů: Kapky vody z rosy nebo deště splavují přezimující spory do otevírajících se pupenů. Infekci napomáhá i vysoká vzdušná vlhkost. Proto, když ve stadiu rašení až květu broskví přetrvává teplé a suché počasí, budou projevy kadeřavostí malé, nebo prakticky žádné.
Kadeřavost broskvoně, choroba způsobená houbou Taphrina deformans; foto Shutterstock
Naopak při deštivém a studeném počasí je možno očekávat výskyt silný. Jestliže však teploty začnou vystupovat nad 25° C, podmínky k šíření choroby ustávají. Proto také v teplých oblastech je s kadeřavostí broskvoně méně starostí než ve vyšších polohách, kde mnohdy problémy přetrvávají až dlouho do jara.
Ochrana spočívá výhradně v použití účinných fungicidů před rašením. Ošetření ve stadiu rašení je už evidentně zásahem pozdním. Nízké teploty (pod −16 °C) kadeřavost mohou částečně omezit, ale nezničí ji.
Předjarní fungicidní ošetření proti kadeřavosti broskvoně by mělo být už druhé v pořadí v rámci přípravy na vegetační sezonu; foto Shutterstock
Zahrádkáři v Horní Bělé sdílejí své zkušenosti s pěstováním broskvoní na základě dlouhodobého sledování. To probíhá od osmdesátých let minulého století. Oblast severně od Plzně leží v kopcích v nadmořské výšce 500–550 metrů.
Také v zahradách Horní Bělé se potvrdilo, že jediným účinným způsobem ochrany je zničení přezimujících stádií houby dříve, než se stihnou infikovat otevírající se pupeny.
Nejúčinnější je zásah některým z měďnatých přípravků hned po ukončení vegetace, resp. po opadu listů!
Na podzim jsou zpravidla také lepší podmínky pro aplikaci a co je důležité – vyhneme se riziku předčasných infekcí v zimních měsících!
Fungicidní ošetření na již rozbujelou kadeřavost broskvoně neúčinkuje, foto Shutterstock
V zahrádkářských podmínkách většinou nepoužíváme vysokotlaké výkonné postřikovače, proto je zpravidla nutné v předjaří ošetření opakovat. Pokud trvá špatné počasí, osvědčilo se i další ošetření ihned po vyrašení, ovšem už jako třetí v pořadí.
Aktuálně povolené přípravky na kadeřavost broskvoně uvádí Rostlinolékařský portál.
Dalším závažným, navíc neléčitelným onemocněním může být šarka, tedy virové neštovice.
V hornbělských podmínkách snižuje riziko výskytu šarky vyšší poloha oblasti. Hlavní přenašeči viróz – mšice – se vyskytují na zdejších broskvoních spíše sporadicky. K prevenci samozřejmě patří výsadba zdravých výpěstků resp. používání roubů ze zdravých stromů.
Korová nekróza a klejotok na kmeni broskvoně; foto Jaroslav Rod
Nepříjemné problémy přináší často pěstitelům klejotok. Hlavním preventivním opatřením je řez v termínu, kdy pravděpodobnost infekce je minimální, tj. v době vegetace. Rány mají být hladké a ošetřené štěpařským voskem, latexem nebo stromovým balzámem.
Výskyt klejotoku sníží i zásobní hnojení vápníkem při výsadbě stromku. Jedna z příčin objevujícího se klejotoku je nedostatek přístupného vápníku v půdě.
Další fyziologická choroba se týká oblastí, kde v půdách s vyšším obsahem vápníku, resp. volného uhličitanu vápenatého dochází u stromů často ke kalciózám s příznaky světlejší barvy listů, která přechází až do žlutého zbarvení (žloutenka).
Chloróza na broskvoni. Diagnóza zní: nedostatek přístupného železa v půdě s vysokým obsahem vápníku. Foto Ivan Dvořák
Léčení je velmi obtížné. Pomáhá časté kypření půdy, hnojení organickými hnojivy a je nutno omezit hnojení fosforem. Doporučuje se též léčit některými přípravky, aplikovanými na list i do půdy, které obsahují železo v přístupné formě. Postačí však i zelená skalice. V těchto půdách by se měla raději používat podnož Persica Davidiana, broskvoň Davidovu, která vyšší obsah Ca snáší bez problémů.
Jaromír Fischer
Při pěstování broskvoní v chladnější oblasti je vedle výběru odrůdy stejně důležité dobře zvolit místo výsadby.
Za organické hnojení kvalitním kompostem se broskvoně odmění pěknou úrodou. Naopak bez jistého a pravidelného přísunu živin stromky strádají.
Vinohradnické oblasti v Čechách s nadmořskou výškou do 300 m jsou považovány za severní okrajovou hranici pěstování révy. Přesto lze révu pěstovat i výš.
Odrůdám jabloní a jejich zkoušení v nadmořské výšce 500 m se už na konci padesátých let minulého století začala věnovat Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Horní Bělé na Plzeňsku.
Broskvoně plodí na jednoletých výhonech, zatímco starší obrost postupně odumírá. Snahou je proto vypěstovat pevné korunní větve s bohatým plodonosným obrostem a volnou kotlovitou široce rozevřenou korunu bez středového hlavního výhonu.
