Rady z Horní Bělé: Jak úspěšně pěstovat vinnou révu v kopcích

20. 11. 2020

Vinohradnické oblasti v Čechách s nadmořskou výškou do 300 m jsou považovány za severní okrajovou hranici pěstování révy. Přesto lze révu pěstovat i výš.

Zahrádkáři z Horní Bělé na Plzeňsku dali dohromady své mnohaleté zkušenosti a popsali, kde a jak vybrané odrůdy révy úspěšně pěstovat v nadmořské výšce 400 až 500 metrů. Stručně řečeno: Jde to na chráněných stanovištích, které pro révu vytvářejí tepelně příznivější mikroklima.

Jak a proč se vyhnout pozdním mrazům

Ve srovnání s ostatními druhy ovoce má réva jednu důležitou výhodu: Lze ji výrazným způsobem tvarovat, tedy ovládat a přizpůsobovat růstovým a prostorovým podmínkám.

Je však nutné zásadně se vyhýbat výsadbě v mrazových kotlinách a na studených místech s pravidelnými pozdními jarními mrazy, neboť očka jednoletého réví vymrzají již při teplotě −17 °C, staré dřevo při −22 °C až −25 °C a kořeny již při −8 °C. Réva raší po 20. dubnu a rašící letorosty jsou na mráz velmi citlivé.

Réva chráněná před chladem blízkostí zděné stěny i výškou vedení; foto Shutterstock

Stěny a budovy pomohou s vhodným mikroklimatem v oblastech vrchovin, pahorkatin či v podhůří; foto Shutterstock

K příznivým mikroklimatům patří stanoviště chráněná před studenými větry a skýtající možnost denní kumulace tepla s jeho postupným uvolňováním během noci. Jsou to jižní stěny domů a hospodářských budov, kamenné zídky nebo terasy na jižních svazích zahrad.

Světlo a vzduch

Réva je též náročná na úpravu čili vedení dvouletého dřeva a na každoroční zkracování dřeva jednoletého. Bez dokonalé znalosti těchto zásad a jejich dodržování nedocílíme očekávaného výsledku.

Réva je rostlina světlomilná, zastínění nesnáší. Způsob vedení révy na drátěnce a správné rozdělení letorostů musí směřovat k maximálnímu oslunění listů, které pak mohou naplno zajistit výživu rostliny asimilací neboli fotosyntézou.

Neméně důležité je dobré větrání listů a tím jejich rychlé osychání, které potlačuje vývin nejnebezpečnější révové choroby – perenospory neboli plísně révové, která napadá letorosty, listy, květy i hrozny..

Porost révy upravený tak, aby listy měly co nejvíce světla

Upravená réva: Hrozny neubírají světlo listům a listy neomezují proudění vzduchu a brzké osychání révy po dešti; foto Shutterstock

Nejnebezpečnějším živým škůdcem révy je mšička révokaz, která žije na kořenech révy a ve vinohradnických oblastech nedovoluje pěstovat révu pravokořennou. Proto se ke štěpování používá podnožových rév, které tomuto škůdci odolávají.

Z dalších nejčastějších houbových chorob je to Oidium (padlí révové), plíseň šedá (hniloba hroznů), dále akarinóza (kadeřavost révy) a erinóza (plstnatost révy), které způsobují drobní roztoči. Proti těmto chorobám je nutno celoročně bojovat alespoň v minimální míře. V současné době, kdy se ekologie stává nejdůležitější zásadou veškeré činnosti člověka, nabývá stále většího významu pěstování odolnějších odrůd, které byly vyšlechtěny v několika zemích využitím mezidruhového křížení rév.

Příprava pozemku

  • Jako stanoviště révy nejlépe vyhovují jižní, jihozápadní, jihovýchodní stěny budov, teras, zídek, chráněné dvorky a zákoutí.
  • Vysazujeme-li sazenice v řadě, nejméně dva měsíce před výsadbou, převrstvíme pruh zeminy 80 cm hluboký, nebo pro jednotlivý keř jámu 80 x 80 cm, hlubokou rovněž 80 cm.
  • Horní vrstvu (ornici), která přijde na dno jámy, obohatíme dobře proleželým kompostem (4 lopaty na běžný metr) a na každý metr se přidají 3 hrsti kombinovaného bezchloridového granulovaného hnojiva se stopovými prvky (Cereritu). To bude fungovat jako zásobní hnojivo pro první léta.
  • Těžkou hlinitou půdu zlehčíme říčním pískem. Spodní neúrodnou zeminou (spodinou) pruh nebo jámu zasypeme.

Volba podnože a odrůdy

Vitalita keřů a jejich plodnost je vedle pěstitelské péče i záležitostí správné volby podnožové révy. Je nutné vědět, že bujně rostoucí podnože (Cr2, K5, BB) v úrodné zahradní půdě zvyšují nebezpečí sprchání (špatného odkvětu) keřů u plodných odrůd. Pro ně raději volíme podnože slaběji rostoucí (T5C, SO4, aj.), které jsou výborné i pro všechny stolní odrůdy.

Vedle volby podnože má velký význam i volba vhodné odrůdy révy pro danou lokalitu. Chceme-li pěstovat hrozny stolní révy, volíme odrůdy s postupným zráním od nejranějších srpnových až po středně rané, zrající v září. Sortiment dostupných a osvědčených odrůd se postupem let vyvíjí, vyplatí se proto zajímat se o aktuální doporučení zkušenějších pěstitelů.

Sazenici ukládáme do země šikmo

Sazenici ukládáme do země šikmo; foto Shutterstock

Výsadba

Nejčastěji sázíme na jaře od dubna do poloviny května do teplé půdy ve vzdálenosti podle budoucího vedení: Pro jednopatrové v řadách a u stěn minimálně 120 cm od sebe, pro dvoupatrové u stěn budov 80 cm od sebe.

Před hloubením jamek zarazíme do připravené půdy z podzimu 2 m dlouhé kůly pro vyvazování letorostů. Jamku vyryjeme rýčem do hloubky 40 cm a to na svahu pod kolíkem, ve volné řadě v jižním směru nebo směrem od zdi. Na dno jamky dáme lopatu dobrého kompostu. Nikdy ne čerstvý hnůj!

  • Spodní kořínky sazenic zkrátíme na šířku dlaně, všechny postranní se hladce odříznou.
  • Při jarní výsadbě zkrátíme nejsilnější výhon na dvě očka a další odřízneme na větevní kroužek.

Sazenici v jamce postavíme mírně šikmo ke kolíku tak, aby místo srůstu podnože s roubem bylo asi 5 cm nad zemí.

Kořínky rozložíme, prosypeme kompostem, jamku zasypeme do poloviny její hloubky, rukou utěsníme a zalijeme 5 – 10 l vody.

Půda stíněná mulčem, aby se vláha rychle neodpařila

Vzdušný mulč chrání půdu kolem sazenice před vysycháním; foto Shutterstock

Po vsáknutí vody sazenici zahrneme spodinou a z lehké půdy upravíme nad sazenicí růvek z lehké hrabanky asi 10 cm nad očkem. Růvek udržujeme až do srpna kyprý a vzdušný – pozor na snadné vylomení křehkých letorostů. Půdu udržujeme celý rok v bezplevelném stavu okopáváním.

Připravil Jan Kratochvíl

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

29. 11. 2022

Čím sypat kluzké a zledovatělé chodníky v zahradách?

Při zimní ledovce na pěších cestách a chodnících je nejvhodnějším materiálem pro posyp ostrý písek. Použít můžeme dál i štěrkovou drť, nebo jemnou škváru.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x