Lilek potřebuje klíčit v teple, předpěstovat a mít dost vláhy

31. 1. 2021

Lilek vejcoplodý neboli baklažán pochází z Indie a do Evropy se dostal ve čtrnáctém století. Známe především fialové a černé plody, ale existují i žluté a bílé.

V subtropických oblastech se pěstuje jako víceletá zelenina, v českých klimatických podmínkách pouze jako zelenina jednoletá. Dorůstá do výšky okolo 1 m. Květy jsou samosprašné, pětičetné, fialové. Plody lilku jsou dužnaté bobule různého tvaru (vejčité, kulovité, válcovité aj.), různě zbarvené (fialové, černé, žluté, bílé aj.).

Dužnina lilku

Dužnina uvnitř lilku je krémová

V Česku se obvykle pěstují odrůdy s plody vejčitého tvaru zbarvené na povrchu tmavě fialově až černě. Dužnina je na okraji plodu nazelenalá, uvnitř pak krémová.

Semena jsou ledvinovitého tvaru, na povrchu lysá, barvy žluto hnědé nebo narůžovělé a udrží si klíčivost až 5 let.

Společně s rajčetem, paprikou, případně méně známou mochyní peruánskou patří lilek vejcoplodý (Solanum melongena) mezi plodovou zeleninu z čeledi lilkovité (Solanaceae).

Pěstební nároky lilku

Na teplotu je lilek velmi náročný (náročnější než paprika). Osivo klíčí při teplotě 25–30 °C. Při teplotách pod 15 °C a nad 35 °C je klíčivost velmi nízká.

Optimální teploty pro pěstování jsou 20–28 °C během dne, v noci pak 16–18 °C. Při teplotách pod 18 °C dochází ke zpomalení růstu, okolo 10 °C lilek přestává růst. V Česku se dá sice pěstovat i na venkovním stanovišti (především v teplejších jižních oblastech), pokud však chceme mít větší pěstitelskou jistotu i v méně příznivých letech, je vhodné ho pěstovat ve sklenících nebo fóliovnících. Vyžaduje stanoviště chráněné, osluněné, s humózními lehčími půdami s pH mezi 6,5–7.

Lilek veskle íku

Lilek pěstovaný ve skleníku

Lilek je náročný na vodu, nejvíce od poloviny července do konce srpna. Při jejím nedostatku dochází k opadu květů a nasazených plůdků. Výhodná je spodní kapková závlaha nebo závlaha podmokem.

Lilek vejcoplodý pěstujeme v 1. trati, vyžaduje tedy organické hnojení. To dodáme do půdy při podzimním rytí v množství 3–4 kg/m². Na zahrádce jej můžeme pěstovat po košťálové a cibulové zelenině, po ředkvičkách, salátu nebo špenátu, vhodnými předplodinami jsou také okurky, tykve a fazole. Nevhodnými předplodinami jsou lilek, rajče, paprika, nebo brambory.

Předpěstování je nutností

Lilek pěstujeme z předpěstované sadby. Z jednoho gramu osiva lze dopěstovat 100–130 sazenic. S výsevem ve vytápěném skleníku začínáme v závislosti na plánovaném termínu výsadby, přičemž na dopěstování sadby potřebujeme asi 9–12 týdnů.

Vyséváme do truhlíků či jiných výsevních nádob, ve fázi děložních lístků pak mladé rostliny pikýrujeme na vzdálenost 8–10 cm nebo do hrnků o průměru okolo 10 cm.

Po dopěstování a otužení můžeme sadbu vysazovat na venkovní stanoviště ve druhé polovině května až začátkem června, jakmile pomine nebezpečí pozdních jarních mrazíků. Při časnější výsadbě můžeme založené porosty dočasně ochránit bílou netkanou textilií, kterou odstraníme, jakmile již nehrozí riziko zmrznutí rostlin.

Lilek na záhonu

Na záhonu

Vhodný pěstitelský spon je 0,4–0,5 x 0,5–0,6 m na venkovním stanovišti, ve sklenících a fóliovnících volíme volnější spon 0,7–1 m x 0,5–7 m.

Lilek vejcoplodý můžeme vysazovat do půdy pokryté černou mulčovací netkanou textilií, která omezí neproduktivní výpar vody z půdy, potlačí růst plevelů a může přispět k lepším teplotním podmínkám v půdě. Na venkovním stanovišti lilek dorůstá výšky okolo 60–70 cm, ve skleníku a fóliovníku pak v závislosti na termínu založení kultury dorůstá výše a vyžaduje oporu.

Termíny pro pěstování lilku ve sklenících nebo fóliovnících v různých obdobích. S ohledem na energetickou nenáročnost pěstování lze doporučit výsadbu koncem dubna nebo v první polovině května.

Výsev

Výsadba

Sklizňové období

říjen

leden

konec března – listopad

leden

březen

květen – říjen

únor

konec dubna

červen – říjen

březen

polovina května

červenec – říjen

květen

začátek července

srpen – říjen

 Výhody roubování lilku

Vzhledem k tomu, že má lilek relativně slabý růst, lze jej roubovat na bujněji rostoucí rajčatové podnože. Tak může roubovaná rostlina využít živiny a vodu z hlubších půdních horizontů, což dává předpoklad pro dosažení vyššího výnosu. Navíc jsou tyto podnože odolnější vůči háďátkům a některým půdním patogenům. Roubovaný lilek, který vykazuje bujnější růst, pěstujeme obvykle ve skleníku nebo fóliovníku na opoře.

Odrůdy dostupné v Česku

Rostliny navádíme na oporu při dosažení výšky 30–40 cm. Při pěstování je třeba udržet rovnováhu mezi vegetativním růstem a generativním vývojem, pokud je tedy příliš vysoká násada květů a plodů, je účelné ponechat pouze 5–7 nasazených plodů, aby dorostly do požadované velikosti. Menší květy v květenství je vhodné odstranit, neboť by se z nich vyvinuly pouze malé plody. Odstraňujeme také přebytečné výhony a starší spodní listy, čímž zajistíme dobré provzdušnění porostů a lepší přístup světla k rostlinám.

Na tuzemském trhu zahradní zeleniny jsou dostupné například odrůdy Český raný (raná odrůda s fialovými plody vejcovitého tvaru), Laura (poloraná odrůda s fialovými plody kulovitého tvaru) a Nero (raná až poloraná odrůda, plody jsou sytě fialové, kyjovitého tvaru). Na trhu je k dispozici také směs odrůd s plody různých barev: Serena (tmavě fialové plody), Beatrice (světlefialové plody), Clara (plody bíle zbarvené).

Květy lilku

Samosprašné, pětičetné fialové květy lilku

Krátce k chorobám a škůdcům

Z chorob lilku vejcoplodého lze zmínit virovou bronzovitost rajčete, stolbur, alternariovou a septoriovou skvrnitost rajčete, fusariové vadnutí, padlí aj.

Ze škůdců se na lilku vyskytují především ve skleníku či fóliovníku molice, mšice a svilušky. Pro signalizaci výskytu jejich výskytu můžeme využít lepové desky, které částečně sníží početnost těchto škůdců. Jako ochranu proti těmto škůdcům lze použít povolené chemické prostředky na ochranu rostlin, nebo zvolit jako alternativu biologickou ochranu. Lilek je rovněž atraktivní pro mandelinku bramborovou, která škodí už v larválním stádiu žírem na listech. Pokud nechceme proti mandelince využívat chemické prostředky, můžeme aplikovat bioagens na bázi Bacillus thuringiensis.

Kvalita plodů, uskladnění, obsah pektinu

Plody sklízíme probírkou, jakmile dorostly do konečné velikosti, jsou na omak pevné a na povrchu lesklé. Na plodech ponecháváme stopku asi 3 cm dlouhou. Přezrálé plody jsou na povrchu matné a ztrácejí dobré chuťové vlastnosti.

Po sklizni můžeme plody uchovat při teplotách okolo 10 °C po dobu asi dvou týdnů. Skladovací teploty by neměly poklesnout pod 7 °C, neboť hrozí riziko poškození plodů chladem.

Na rozdíl od rajčete a papriky se lilek nekonzumuje pro obsah solaninu a hořčin v syrovém stavu, ale až po tepelné úpravě, obvykle pečením, dušením, smažením, ale i vařením.

Plody jsou velmi bohaté na pektin. Ten je prospěšný pro lidský organismus z mnoha důvodů. Například snižuje hladinu cholesterolu v krvi, snižuje krevní tlak a napomáhá při vylučování těžkých kovů z organismu. Pektin je prebiotikum, které podporuje rozvoj střevní mikroflóry. Některé bioaktivní fragmenty pektinů jsou schopny inhibovat proces vzniku rakoviny.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

25. 2. 2021

Vyséváme letničky s dlouhou dobou předpěstování

Konec února a počátek března je důležitým obdobím pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Ideálními podmínkami je teplý skleník, nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20-22°C. Po vzejití a přepikýrování je možné teplotu snížit na 18°C.

zobrazit další rady a tipy