Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Škůdci » Sviluška chmelová a možnosti šetrné ochrany plodové zeleniny

Sviluška chmelová a možnosti šetrné ochrany plodové zeleniny

Mají dlouhé vegetační období, a tak je často vysazujeme na venkovní záhony jako rostliny z předpěstované sadby. Kdo by nebyl rád za časnější sklizeň.

Přímé výsevy okurek pak jistí další část úrody, ale obvykle jen v nejteplejších oblastech státu na jižní Moravě nebo v Polabí.

Ranější sklizeň zajistí také oblíbené skleníky a fóliovníky, třeba i částečně temperované. Na balkonech, terasách či v zimních zahradách lze zase pěstovat zeleninu v nádobách.

Sviluška chmelová na listech rajčete; foto Shutterstock

Kde žijí škůdci zeleniny

Plodovou zeleninu ohrožují na venkovních záhonech více houbové choroby než škůldci. Ovšem ve sklenících, fóliových krytech či na balkoně nebo terase, se pravidelně vyskytují molice, třásněnky, svilušky nebo mšice.

Obvykle koncem května nebo začátkem června může být výskyt škůdců již tak velký, že výrazně poškodí rostliny a sníží kvalitu plodů. V krytých prostorách se škůdci rychle rozmnožují.

Sklízí se průběžně a plody často slouží k přímé spotřebě. Proto je aplikace chemických prostředků problematická. Situaci při chemické ochraně navíc komplikuje to, že všechny druhy škůdců ve sklenících jsou často proti některým insekticidům značně odolné.

Někdy se musí vyzkoušet i několik typů insekticidních látek, než se najde ta opravdu účinná. Citlivost k pesticidům se může značně u jednotlivých pěstitelů nebo v různých letech lišit.

List poškozený sviluškou; foto J. Holman

Plodovou zeleninu proto chráníme kombinací různých opatření.

• Na podzim důkladně vyčistíme pěstební prostor. Většina škůdců plodové zeleniny výborně přežívá zimu, jestliže je pěstební prostor temperován a zůstávají v něm přezimující rostliny.
• Vynikajícím místem pro přezimování všech škůdců plodové zeleniny jsou pokojové rostliny. Svilušky a částečně třásněnky mohou přezimovat i v prostorách, které v zimě promrzají.
• Škůdce si můžeme přinést i v předpěstované sadbě nebo v pěstebním substrátu.

Jak na svilušku chmelovou

Roztoč sviluška chmelová patří k závažným škůdcům plodové zeleniny. Je drobný 0,4–0,6 mm velký. Na spodní straně listů sají všechna vývojová stadia.

V krytých prostorách při vhodných teplotních podmínkách probíhá vývoj svilušky celý rok bez přezimování. Na spodní stranu listů klade samička také vajíčka. Na listech se nejdříve objevují světle zelené až žlutavé skvrnky, které později splývají. Listy postupně dostávají bělavou barvu, zasychají a při silném poškození úplně usychají. Silně poškozené rostliny jsou opředeny jemnou pavučinkou, po které se rychle pohybují svilušky. Z plodové zeleniny poškozují zejména okurky a papriky, vzácněji rajčata či lilek.

Sviluška chmelová; foto Jan Kazda

Včasné zjištění svilušky na rostlině je důležité, ale je možné pouze prohlídkou spodní strany listů. Při prohlížení musíme být pečliví, protože na počátku napadení se drobné svilušky na listech téměř nepohybují a barevně splývají. Na rostlinách nebývají viditelné příznaky poškození.

Vzhledem k rychlému vývoji svilušek je nutné prohlídku opakovat minimálně jednou týdně, zejména při výskytu v minulých letech. Možnosti nechemické ochrany jsou omezené. Povolené přípravky uvádí Rostlinolékařský portál.

Postřiky se musí 2–3 x v 7–10denních intervalech opakovat, protože hůře působí na vajíčka. Na vzrostlých paprikách je možno zkusit přípravky na bázi olejů. Na jemných a mírně chlupatých listech okurek či paprik je nebezpečí popálení poměrně velké.

Při pěstování většího množství rostlin se vyplatí vysadit do porostů dravého roztoče Phytoseillus persimilis, který při včasném použití a teplotách, které neklesají po 20 °C, udrží výsadbu po celou dobu pěstování bez škodlivého výskytu svilušek.

Související články

bioagens hlístice molice mšice mšicomar parazit parazitoid smutnice vosička

Biologická ochrana zeleniny: mšicomar, vosička, hlístice

30. 12. 2022

Biologičtí ochránci zeleniny dokážou bránit rostliny před škůdci ve skleníku. Parazitoidi, jako je vosička, kladou vajíčka to těl škůdců.

číst více

biologická ochrana chemie jabloň mera mšice postřik rybíz slunéčko

Jarní mšice: Hubit postřikem, nebo nechat slunéčkům?

26. 4. 2020

Zjara se probouzejí rostliny i škůdci. Zahrádkáři si často všimnou jen těch škod, které způsobily jarní mšice, ale přehlédnou třeba mery.

číst více

celer dospělec larva moucha vrtule celerová

Larvy vrtule celerové minují v listech i na podzim. Jak na ně?

11. 9. 2019

Významnějším škůdcem všech druhů celeru je moucha vrtule celerová (Philophyla heraclei). Dospělci této 5–6 mm velké mouchy se objevují začátkem května. Rostliny nepoškozují, ale jejich larvy ano.

číst více

bejlomorka biologická ochrana červci ploštice predátor roztoči slunéčko

Biologická ochrana zeleniny aneb predátoři proti škůdcům

28. 4. 2019

Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic.

číst více