Rajče, okurky nakládačky a salátové, paprika, tykev nebo lilek patří do skupiny oblíbené teplomilné plodové zeleniny.
Mají dlouhé vegetační období, a tak je často vysazujeme na venkovní záhony jako rostliny z předpěstované sadby. Kdo by nebyl rád za časnější sklizeň.
Přímé výsevy okurek pak jistí další část úrody, ale obvykle jen v nejteplejších oblastech státu na jižní Moravě nebo v Polabí.
Ranější sklizeň zajistí také oblíbené skleníky a fóliovníky, třeba i částečně temperované. Na balkonech, terasách či v zimních zahradách lze zase pěstovat zeleninu v nádobách.
Plodovou zeleninu ohrožují na venkovních záhonech více houbové choroby než škůldci. Ovšem ve sklenících, fóliových krytech či na balkoně nebo terase, se pravidelně vyskytují molice, třásněnky, svilušky nebo mšice.
Obvykle koncem května nebo začátkem června může být výskyt škůdců již tak velký, že výrazně poškodí rostliny a sníží kvalitu plodů. V krytých prostorách se škůdci rychle rozmnožují.
Sklízí se průběžně a plody často slouží k přímé spotřebě. Proto je aplikace chemických prostředků problematická. Situaci při chemické ochraně navíc komplikuje to, že všechny druhy škůdců ve sklenících jsou často proti některým insekticidům značně odolné.
Někdy se musí vyzkoušet i několik typů insekticidních látek, než se najde ta opravdu účinná. Citlivost k pesticidům se může značně u jednotlivých pěstitelů nebo v různých letech lišit.
Plodovou zeleninu proto chráníme kombinací různých opatření.
Roztoč sviluška chmelová patří k závažným škůdcům plodové zeleniny. Je drobný 0,4–0,6 mm velký. Na spodní straně listů sají všechna vývojová stadia.
V krytých prostorách při vhodných teplotních podmínkách probíhá vývoj svilušky celý rok bez přezimování. Na spodní stranu listů klade samička také vajíčka. Na listech se nejdříve objevují světle zelené až žlutavé skvrnky, které později splývají. Listy postupně dostávají bělavou barvu, zasychají a při silném poškození úplně usychají. Silně poškozené rostliny jsou opředeny jemnou pavučinkou, po které se rychle pohybují svilušky. Z plodové zeleniny poškozují zejména okurky a papriky, vzácněji rajčata či lilek.
Včasné zjištění svilušky na rostlině je důležité, ale je možné pouze prohlídkou spodní strany listů. Při prohlížení musíme být pečliví, protože na počátku napadení se drobné svilušky na listech téměř nepohybují a barevně splývají. Na rostlinách nebývají viditelné příznaky poškození.
Vzhledem k rychlému vývoji svilušek je nutné prohlídku opakovat minimálně jednou týdně, zejména při výskytu v minulých letech. Možnosti nechemické ochrany jsou omezené. Povolené přípravky uvádí Rostlinolékařský portál.
Postřiky se musí 2–3 x v 7–10denních intervalech opakovat, protože hůře působí na vajíčka. Na vzrostlých paprikách je možno zkusit přípravky na bázi olejů. Na jemných a mírně chlupatých listech okurek či paprik je nebezpečí popálení poměrně velké.
Při pěstování většího množství rostlin se vyplatí vysadit do porostů dravého roztoče Phytoseillus persimilis, který při včasném použití a teplotách, které neklesají po 20 °C, udrží výsadbu po celou dobu pěstování bez škodlivého výskytu svilušek.
Ve druhé polovině září jsou v našich podmínkách již běžné noční mrazíky. Pamatujeme proto na všechny choulostivé rostliny a umístíme je do bezpečnějších míst. Na noc je přeneseme domů, nebo aspoň chráníme rohožemi, fólií nebo netkanou textilií.