
Únor ve studeném skleníku: výsev, předpěstování, výsadba
30. 1. 2021V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.
Od konce února lze začít s přípravou lehkých půd na slunných stanovištích pro venkovní výsevy zeleniny. Některé druhy už vyséváme.
Při dobrém počasí vyséváme cibuli, černý kořen, hrášek, špenát, ředkvičky, ředkev, mrkev, petržel, pastinák, kopr, mák a lebedu. Jsou to druhy zeleniny, které dokážou úspěšně odolávat mrazům, samozřejmě záleží také na výběru správné odrůdy vhodné pro rané jarní výsevy.
Aby tato zelenina v pořádku přečkala nepříznivé povětrnostní podmínky, zakryjeme ji ochrannou fólií nebo netkanou textilií.
Ředkvička patří k rostlinám s nejkratší vegetační dobou; sklízíme ji už měsíc po výsevu. Foto Shutterstock.
Z bylinek vyséváme jako první heřmánek – do vyšlapaných řádků na povrch země.
Na přelomu února a března se zelenině více než na venku na záhonech daří v pařeništi. Do pařeniště můžeme vysévat nebo vysazovat salát a rané košťáloviny – kedlubny, kapustu, zelí, květák a brokolici.
Vyséváme tam i ředkvičku, ředkev, špenát, karotku, polníček, přirychlujeme pažitku, zimní i naťovou cibuli, česnek a petržel na nať, řeřichu.
Na parapet můžeme vyset celer, papriku, rajčata, později i majoránku a lilek.
S výsevem paprik začínáme co nejdříve; budeme se o ně starat až pět měsíců, než plody dozrají. Někdy i déle. Foto Shutterstock.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.