Tipy pro stavbu bylinkové spirály: směsi půdy, jezírko, postup

8. 11. 2019

Kořeninové a léčivé bylinky lákají k pěstování. Liší se však svými požadavky na závlahu a oslunění. Tyto rozdílné podmínky poskytne bylinkám právě spirála.

Najdeme bylinky vyloženě vlhkomilné a na druhé straně hodně bylinek původem ze Středozemí, které potřebují spíše sušší a propustnou půdu s dobrým osluněním. Jen u bylinek pěstovaných v optimálních podmínkách se naplno projeví jejich aroma. Na běžném záhonu v rovině je obtížné poskytnout všem bylinkám ideální podmínky pro růst. Můžeme tak různé druhy rozmístit po pozemku podle konkrétních podmínek, nevýhodou je však menší přehlednost. Bylinky zkrátka nejsou pohodlně při ruce. A tak je zde řešení oblíbené zvláště v přírodních zahradách – zbudování bylinkové spirály.

Hotová spiráka

Plně porostlá bylinková spirála

Různé poměry jílu, humusu, písku, slunce a stínu

Bylinková spirála je v podstatě suchá zídka, zakroucená do tvaru spirály tvořící jakýsi kopec. Tato spirála je vyplněna zeminou s různými poměry jílu, humusu a písku. U paty bylinkové spirály se často buduje menší jezírko.

Princip bylinkové spirály je v souhře různých prvků, které na malé ploše vytvoří místa s vhodnými podmínkami pro jednotlivé druhy bylinek.

  • Vhodná orientace na světové strany optimalizuje sluneční osvit pro jednotlivé druhy.
  • Kameny či jiný materiál použitý na stavbu spirály kumulují do sebe teplo, zemina s různou mírou propustnosti a vodní plocha zase ovlivňují vodní režim v bylinkové spirále.

Kombinace těchto prvků vytváří na bylinkové spirále místa s mírně odlišnými podmínkami tzv. mikroklimatem. To umožní na malé ploše blízko sebe pěstovat vlhkomilné a suchomilné rostliny. Na nejnižším místě u tůňky je půda nejvlhčí, směrem vzhůru vlhkost ubývá a na nejvyšším místě bylinkové spirály najdou ideální podmínky suchomilné bylinky.

Bylinky na vrchu spirály

Nejvyšší část spirály s levandulí, rozmarýnem, šalvějí a tymiánem

Výhody suché zídky i dekorativního prvku

Lze najít i další pozitiva bylinkové spirály. Spirálový tvar spojený s postupným zvyšováním terénu umožňuje pěstování většího množství druhů, než na obyčejném záhoně. Zídka tvořící kostru spirály slouží stejně jako běžná suchá zídka jako úkryt pro nejrůznější užitečné živočichy. Kvalitně postavená bylinková spirála se stává zajímavým prvkem, který ozvláštní i malou zahrádku.

Umístění a rozměry: slunné místo, 2×1 m

Bylinkovou spirálu je nejlépe umístit na slunné místo co nejblíže kuchyni. To nám umožní sklidit si při každém vaření potřebné množství čerstvých bylinek bez zbytečného obíhání celé zahrady. Platí, že čím větší rozměry spirály, tím se na ní lépe utvoří rozdílné mikroklimatické podmínky. Proto se volí rozměr s průměrem aspoň dva metry a výškou jeden metr. V praxi však zejména výška bývá nižší, přesto je dobré, aby dosahovala aspoň 60 cm.

Bylinková spirála prvně ve vegetaci

Čerstvě osázená bylinková spirála

Orientaci je vhodné nasměrovat tak, aby byla vrcholová část spirály natočena směrem na jih. Zde porostou na slunce nejnáročnější druhy. Pro stavbu spirálové kostry záhonu je možné zvolit různé materiály. Nejpřirozenější je kámen, lze však využít i dřevěnou kulatinu nebo cihly, ze kterých se zase spirála velmi snadno skládá.

Stavba bylinkové spirály

Na místě, kde spirála vyroste, odkopeme drn a vrchní vrstvu zeminy zhruba do dvaceti centimetrů. V nejspodnější části bylinkové spirály vykopeme jámu na menší jezírko, jámu vyložíme geotextilií a jezírkovou fólií. Můžeme zakopat ale také například staré pozinkované či smaltové umyvadlo či jinou vhodnou nádobu.

Základy spirály s jezírkem

Základy pro jezírko a tvar spirály

Vezmeme pruh vhodné látky (např. geotextilie, starý koberec, deka apod.) a položíme jej jedním koncem na dno jezírka a druhý směrem k nejnižší části bylinkové spirály, kde ho zakopeme. Tato látka bude sloužit jako knot, zavlažující nejspodnější část budoucí spirály. Dno jezírka vyložíme kamením.

Skládání kamenů do spirály

Spirálu poskládáme s materiálu, který si vybereme

Nyní začneme budovat samotnou spirálu ze zvoleného materiálu. Začínáme stavět v nejnižší části u jezírka a spirálu postupně zvyšujeme. Stejně jako u klasické suché zídky se vždy po položení kamene či jiného materiálu přesvědčíme, zda se neviklá. Jak spirála pomalu narůstá, přidáváme dovnitř postupně zeminu.

Bylinková spirála je z části hotová

Nejnižší část je hotová

  • V nejnižší části spirály (blíže k jezírku) použijeme zeminu hodně promíchanou s kompostem (poměr 1:1), tak abychom vytvořili zeminu s dobrými vododržnými vlastnostmi.
  • Ve střední části by měla být zemina více hlinitá, použijeme tedy zeminu bez kompostu případně jen s malým množstvím.
  • Naopak v nejvyšší části spirály je zemina promíchaná s pískem, tak aby dobře odtékala voda.
Zemina mezi kameny

Doplňování zeminy mezi hotovou zídku spirály

Vhodných druhů na bylinkovou spirálu je mnoho, každému je však lépe v jiné části.

  • Úplně u jezírka je nejvhodnější místo pro mátu, dále se pak ve spodní části spirály bude dařit šťovíku, měsíčku nebo lichořeřišnici.
  • Ve střední hlinité části je dobré vysadit petrželku, měsíční jahody, heřmánek, pažitku, meduňku nebo koriandr.
  • V nevyšší a nejsušší části je místo na středomořské bylinky jako jsou bazalka, oregano, tymián, rozmarýna, levandule, majoránka a šalvěj.

Foto autor, realizace Tomáš Svoboda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

19. 11. 2019

Jak zazimovat pampovou trávu, aby přečkala mráz i mokro

Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.

zobrazit další rady a tipy