Vlašské ořechy patří k nejzdravějším potravinám. Obsahují cenné tuky, vitaminy a jiné látky. Ale je třeba je bránit před chorobami a škůdci.
Ne každý však pro ořešák najde na zahrádce prostor. Ořešák poroste a možná již velmi mladý začne překážet.
Pak přijde další potíž: Stromy nejsou zas tak zdravé, jak bychom mohli vyvodit z obsahu ořechových jader. Ořešák trpí houbovými či bakteriálními chorobami. Pokud napadne strom houbovka, jakou je antraknóza nebo bílá skvrnitost ořešáku, není to tak strašné. Poškodí listy, antraknóza i rubinu ořechů. Ale do nitra ořechu už se netlačí.
Horší je to při napadení dřeviny bakteriální spálou ořešáku. Ta ničí i semena v ořechu. Dostupné povolené ochranné přípravky uvádí poradenský Rostlinolékařský portál.
Projev bakteriální spály ořešáku
Ořešák napadají i hosté, se kterými je radno počítat. Na listech jsou roztoči, na ořech si troufnou ptáci, veverky, drobní hlodavci, ale především novinka v oboru škůdců ořešáku – vrtule ořechová.
Je dobré zasáhnout, stromy ošetřit fungicidy, baktericidy (měďnaté přípravky zvládnou u ořešáku oboje), akaricidy, insekticidy. V případě, že ve správný čas a opatrně usměrníme růst koruny do šířky i do výšky, budeme mít ošetření snazší.
Na rubině ořechu se činil vlnovník ořešákový
Měď chrání rostlinu jako kontaktní přípravek. Musí tedy ležet na listě v době, kdy do koruny nalétávají spory chorob. Spory zničí na listě, nikoliv uvnitř rostlinného pletiva. Přípravek není věčný a časem z povrchu mizí. Proto ve vhodném období postřik opakujeme, abychom ochránili nové přírůstky a znovu listy, které omyl déšť.
Ořešákové listy posáté roztoči
Některé přípravky ze skupiny insekticidů, akaricidů účinkují kontaktně, jako požerové jedy, některé i systémově.
Na ořešák, tedy na strom s velkou korunou použijeme výkonný postřikovač. Nejlépe s podporou motorku, benzínového, elektrického nebo na baterie. Ten nesmrdí, nehlučí, tolik nevibruje. A také dostříkne či domlží do solidní výšky.
A když máme konečně ořechy zralé a padají, včas je sbíráme, aby ve vlhké trávě nezplesnivěly.
Houbová skvrnitost se projeví hnědou slupkou, ale do jádra nepronikne
Čím více ořechů máme, tím větší prostory pro dosoušení potřebujeme. Vhodná jsou síta v patrech nad sebou, plastové či dřevěné bedničky s děrovaným dnem. Dosoušíme vzduchem o teplotě do 40 °C. No a když je usušíme, rozmyslíme si, co s nimi dále.
Foto autor
Jaroslav Matejsek se do povědomí odborníků i laiků zapsal tím, že na základě své mnohaleté praxe stanovil nejvhodnější termín řezu ořešáků.
U ořešáku nelze zkracovat jednoletý výhon odříznutím nad pupenem (řezem naostro) tak, jako se to dělá u jiných druhů ovocných stromů. Vysvětlím, proč.
Názory na termín řezu ořešáků se liší. Jaroslav Matejsek v průběhu více než třiceti let ověřil, že pro zdraví stromu je řez na jaře nejlepší.
Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o substrát bez patogenů, dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.
Mám problém s ořešákem. Naposledy před 5 lety měl bohatou úrodu a tu během týdne celou odnesly veverky. Ani slupku nenechaly.
Od té doby pokud nezmrznou jehnědy, tak strom je sice obsypaný, ale plody spadnou dávno před tím, než uzrají.
Po intenzivních postřicích vloni a letos (fungicidy/Kuprikol i insekticid) jsou listy čisté a plody z vnějšku vypadají dobře. Ale kompletně opadají před dozráním a uvnitř jsou děs běs.
Fotky přikládám (plody v řezu i zvenku, kmen a listy) a za radu budu vděčný.
Pokud by se jednalo skutečně o bakteriální spálu ořešáku, její původce Xanthomonas arboricola pv. juglandis přezimuje v pupenech a jehnědách, ze kterých na jaře přechází na listy. Je možná záměna s jiným bakteriálním původcem nekróz, Pseudomonas syringae, což na způsobu ochrany nic nemění.
Pro ochranu ořešáku před bakteriózou je zapotřebí alespoň třech postřiků měďnatými přípravky: před květem, během kvetení a tři týdny po odkvětu. V případě deštivého počasí je dobré postřik zopakovat i během vývoje plodů.
Rozhodně nedoporučuji podhodnocovat koncentraci použitého postřiku, protože bakterie jsou velmi často k mědi necitlivé, postřik tedy nemusí stoprocentně fungovat.
Přeji hodně štěstí! S pozdravem Petra Lišková, VŠÚO Holovousy.
Pozn. red.: V materiálu ÚKZÚZ je sice uvedený Cuprozin, ale Champion dostupný v hobby balení má stejnou aktivní látku, hydroxid měďnatý. I. Dvořák, ČZS