Proč řezat ořešáky na jaře, proč je neřezat v srpnu ani na podzim

25. 3. 2019

Názory na vhodný termín řezu ořešáků se liší. Jaroslav Matejsek v průběhu více než třiceti let ověřoval, co je pro zdraví stromu nejvhodnější, a dospěl k jednoznačnému zjištění.

Dříve doporučovaný srpnový řez vycházel z poznání, že po řezu ořešáků v srpnu neroní stromy mízu, a proto je to období nejvhodnější pro průklest (a prosvětlení koruny). Že neroní mízu, je nicméně jediná přednost řezu v srpnu. Tento termín má totiž celou řadu nevýhod. Pokud někteří zastánci řezu ořešáku v srpnu tvrdili, že se rány do podzimu zahojí, byly to nepravdy, které nemají reálné opodstatnění.

Abych mohl ověřit známé nebo doporučované praktiky, případně mohl doporučit nově ověřené skutečnosti, založil jsem dva různé pokusy se zaměřením na řez ořešáků. Pokusy probíhaly současně a trvají stále více než 30 let. V letech 1990–1995 jsem se souhlasem vedení VŠÚO Holovousy pokračoval v pokusech ve výsadbě jejich ořešáků.

  • První pokus se zabýval řezem ořešáků v různou roční dobu. Jeho cílem bylo zjistit intenzitu výronu mízy.
  • Druhé srovnávací sledování jsem zaměřil na intenzitu růstu hojivých závalů  tedy na hojení ran způsobených řezem.

Poškození ořešáku podzimním řezem

Zjistil jsem, že vzrostlé a plodící ořešáky po řezu v srpnu již nevytvářejí po obvodu ran žádné znatelné hojivé závaly (hojivé prstence). Dochází zřejmě jen k uzavření cév, protože ořešáky řezané v srpnu neroní mízu po skončení dormance (přirozeného vegetačního klidu). To bývá v první dekádě prosince a potom následuje období vynuceného klidu způsobeného nízkými teplotami.

Naopak ořešáky řezané v listopadu (např. na odběr roubů) roní silně mízu po skončení dormance a následném oteplení nad 0 °C.

Ořešáky řezané v zimním období mízu neroní. Pokud byly řezány za mrazu a pokud mrazy nepolevují, je výron mízy blokován mrazem. Při každém oteplení nad 0 °C, a pokud není hlouběji promrzlá zem, se výron mízy obnovuje. V zimním období může tak výron mízy trvat až 40 dnů, než se cévy ucpou sraženinou. Pokud výron mízy trvá, nelze ránu ošetřit žádným vhodným nátěrem.

Řez ořešáků v srpnu, na podzim, v zimě a brzy na jaře ořešákům neprospívá, ale naopak je poškozuje.

  • Sraženina mízy, která se na ráně vytvoří, je vhodnou živnou půdou pro bakterie a dřevokazné houby. Dřevo se prostřednictvím neošetřené rány začne později „kazit“ do hloubky větví nebo kmene.
  • Rány neošetřené vhodným nátěrem po srpnovém řezu přes zimu (působením mrazu) do hloubky zaschnou a rozpraskají. Rány snadno napadají dřevokazné houby a jejich hojení až v následujícím roce bývá problematické.

 

Řez ve větevním kroužku

Pokud odřezáváme celé větve, tak vždy „ve větevním kroužku“ a rány by měly být hned po řezu ošetřeny vhodným nátěrem. Nejhorší jsou ponechané krátké pahýly, přes které se hojivé závaly nemohou překlenout.

  • Krátký pahýl do 10 cm délky zpravidla neobroste ze spících oček a dřevo odumírá do hloubky silnějších větví nebo až do kmene.

Přesto, že je všeobecně známé, že ořešák má kvalitní tvrdé dřevo, které se používalo na pažby pušek, střenky nožů, v nábytkářství apod., je to dřevo velmi náchylné k houbovým chorobám. Proto každý nevhodný zásah do koruny stromu může ořešák vážně poškodit.

První pokusy řezu ořešáků v různou roční dobu měly zjistit, zda mimo doporučovaný srpen by bylo vhodné jiné období pro řez bez obávaného výronu mízy.

Řežeme na jaře podle délky přírůstků a průměru větví

  1. Prvním jarním termínem vhodným pro řez (kdy nedochází k výronu mízy) je období, kdy jsou ořešáky narašeny a nové přírůstky dorostou do délky 3–5 cm. Tato doba je vhodná pro odříznutí slabších větví o průměru do 5 cm. Průměr větve měříme ve větevním kroužku.
  2. Při odříznutí silnějších větví o průměru nad 10–15 cm může v této době (při délce nových přírůstků 3–5 cm) docházet ke slabšímu a krátkodobému výronu mízy. Proto s potřebným odstraněním silnějších větví raději několik dnů počkáme a řez uskutečníme v době, kdy nové přírůstky dorostou do délky alespoň 10–12 cm. To znamená v době, kdy se ořešák na jaře začne zelenat.

 

Termíny řezu po narašení podle délky přírůstků a průměru větví

Termíny jarního řezu ořešáku po narašení stromu:
A – první možnost jarního řezu ořešáku pro průklest slabších větví o průměru do 5 cm, při délce letorostů 3 až 5 cm.
B – druhý termín pro odřezávání silnějších větví o průměru nad 5 cm

 

3. Pokud by někdo měl obavy, že odřezáváním narašených větví, kdy nové přírůstky mají délku 10–12 cm a jejich odstraňováním může docházet k vylámání nových letorostů na okolních větvích, lze nabídnout jiné řešení: Takové silnější větve neodřezáváme jednorázově, ale můžeme je odstranit postupně. Když je silná větev, kterou chceme odstranit, již narašena a nové přírůstky dorostou do délky 3–5 cm, odstraníme na ni postupně jednotlivé slabší větve. Ve spodní části této větve ponecháme asi 100 cm dlouhý pahýl. Pahýl může v té době slabě a krátkodobě ronit mízu.

♠ Asi za 14 dnů, až na okolních větvích dorostou nové přírůstky na délku 10–15 cm, pahýl ve větevním kroužku odstraníme.

♠ Můžeme také využít toho, že takto dlouhý pahýl zpravidla obroste novými přírůstky ze spících oček, takže bude žít a ne odumírat (na rozdíl od krátkých pahýlů do 10 cm). Pokud ránu na dlouhém pahýlu po zaschnutí mízy nátěrem dobře ošetříme, můžeme pahýl odříznout ve větevním kroužku až v příštím roce na jaře po narašení ořešáku nebo až za 2–3 roky, pokud nebude napaden houbami a nebude odumírat. Rovněž i nátěry je vhodné každoročně obnovit.

 

Pahýl k odříznutí

Dlouhý pahýl obrostl, současně ho však poškodil pozdní jarní mráz i zastínění korunou. Odumírající pahýl je nutné odstranit ve větevním kroužku a ránu pečlivě ošetřit vhodným nátěrem.

 

Rychlost hojení ran: maximálně 2 cm za sezonu

Nejrychleji se rány hojí v době, kdy intenzivně rostou nové kořeny a nové letorosty a zvětšuje se asimilační (listová) plocha koruny.

  • Pokud odřízneme větev ve větevním kroužku o průměru 5 cm v době, kdy je již narašena (nové přírůstky 3–5 cm), vytvoří se do srpna zával 10 mm po obvodu rány. To znamená, že se rána zmenší průměrně o 2 cm.
  • Když odřízneme větev o stejném průměru (5 cm) začátkem června, vytvoří se do srpna zával po obvodu rány v šířce 5 mm. To znamená, že se rána zmenší průměrně o 1 cm.
  • Po odříznutí větve o stejném průměru (5 cm) začátkem července, se do srpna vytvoří zával po obvodu rány v šířce pouhých 2 mm. To znamená, že se rána zmenší průměrně o 0,4 cm.
  • Odřízneme-li větev o stejném průměru (5 cm) v polovině srpna, nevytvoří se do podzimu žádný znatelný nebo měřitelný zával.

Z výše uvedeného je zřejmé, že žádná rána o větším průměru než 2 cm se za jedno vegetační období nezahojí. Je dobré vědět, že při dobré růstové aktivitě stromu, který má dostatek živin a vláhy, se rána po jarním řezu (po narašení) zmenší pouze o 2 cm.

Čím větší je rána, tím více let potrvá, než se zcela zahojí za předpokladu, že budeme každý rok ránu vhodným nátěrem ošetřovat. Rána ve větevním kroužku o průměru 10 cm se bude hojit asi 5 let, než dojde k jejímu úplnému uzavření.

 

Připomínám, že intenzita hojení ran není stejná. Některé rány se hojí rychleji ve druhém roce, jiné ve třetím, nebo čtvrtém roce po řezu. Záleží na velikosti rány, na jejím umístění (na kmenu, na kterých větvích), na technice řezu (větevní kroužek, pahýlek, zatržená rána apod.), na ošetření rány, na průběhu počasí, vláze a přijatelných živinách.

Ošetření ran po řezu

Rána ošetřená nátěrem s fungicidem

Nátěr rány přípravkem s fungicidní složkou

  • Nejvhodnější je nátěr štěpařským voskem Jenten, který nepálí a je dlouhodobě osvědčený. Vysychání vosku, případně jeho stékání z rány při ohřátí sluncem zabráníme tím, že povrch vosku lehce přetřeme bílou, neředěnou latexovou barvou. Tento kombinovaný nátěr vydrží na ráně dva roky.
  • Některé nové vosky pálí, impregnují dřevo, nebo jsou řídké.
  • Nátěr neředěným přípravkem Tervanol nebo Tervanol-F, který obsahuje fungicidní složku. Je to speciální přípravek na rány. Dodává Sinco Mělník-Mlazice. Nátěr na ráně každý rok obnovíme.
  • Nátěr Stromovým balzámem obnovujeme 1x až 2x za rok.
  • Nátěr neředěnou latexovou barvou, do které můžeme přidat některý fungicidní přípravek. Pro údajné lepší hojení ran přidávají někteří zahrádkáři práškový stimulátor. Nátěr po půl roce obnovíme.

Raději neřezat vůbec, než řezat špatně

Jarní řez po narašení je nejvhodnější období pro řez ořešáků, pokud je řez vůbec nutný.

Ořešák královský (Juglans regia) je skutečně strom královský a je zapotřebí se k němu také tak chovat. Často bývá vystaven nešetrnému řezu a navíc v nevhodnou dobu. Strom se nemůže bránit, ale reaguje na dobré nebo špatné zacházení.

Než řezat špatně (ponechávat pahýly, zatržené rány, neošetřené rány apod.) a řezat v době, kdy se rány již nehojí anebo trpí silným výronem mízy, pak je lépe neřezat vůbec. Někdy je vhodnější omezit se jen na odstraňování suchých větví.

Foto autor

Zdroj: Zahrádkář 4/2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *