Názory na termín řezu ořešáků se liší. Jaroslav Matejsek v průběhu více než třiceti let ověřil, že pro zdraví stromu je řez na jaře nejlepší.
Dříve doporučovaný srpnový řez vycházel z poznání, že po řezu ořešáků v srpnu neroní stromy mízu, a proto je to období nejvhodnější pro průklest (a prosvětlení koruny). Že neroní mízu, je nicméně jediná přednost řezu v srpnu. Tento termín má totiž celou řadu nevýhod. Pokud někteří zastánci řezu ořešáku v srpnu tvrdili, že se rány do podzimu zahojí, byly to nepravdy, které nemají reálné opodstatnění.
Abych mohl ověřit známé nebo doporučované praktiky, případně mohl doporučit nově ověřené skutečnosti, založil jsem dva různé pokusy se zaměřením na řez ořešáků. Pokusy probíhaly současně a trvají stále více než 30 let. V letech 1990–1995 jsem se souhlasem vedení VŠÚO Holovousy pokračoval v pokusech ve výsadbě jejich ořešáků.
Zjistil jsem, že vzrostlé a plodící ořešáky po řezu v srpnu již nevytvářejí po obvodu ran žádné znatelné hojivé závaly (hojivé prstence). Dochází zřejmě jen k uzavření cév, protože ořešáky řezané v srpnu neroní mízu po skončení dormance (přirozeného vegetačního klidu). To bývá v první dekádě prosince a potom následuje období vynuceného klidu způsobeného nízkými teplotami.
Naopak ořešáky řezané v listopadu (např. na odběr roubů) roní silně mízu po skončení dormance a následném oteplení nad 0 °C.
Ořešáky řezané v zimním období mízu neroní. Pokud byly řezány za mrazu a pokud mrazy nepolevují, je výron mízy blokován mrazem. Při každém oteplení nad 0 °C, a pokud není hlouběji promrzlá zem, se výron mízy obnovuje. V zimním období může tak výron mízy trvat až 40 dnů, než se cévy ucpou sraženinou. Pokud výron mízy trvá, nelze ránu ošetřit žádným vhodným nátěrem.
Řez ořešáků v srpnu, na podzim, v zimě a brzy na jaře ořešákům neprospívá, ale naopak je poškozuje.
Pokud odřezáváme celé větve, tak vždy „ve větevním kroužku“ a rány by měly být hned po řezu ošetřeny vhodným nátěrem. Nejhorší jsou ponechané krátké pahýly, přes které se hojivé závaly nemohou překlenout.
Přesto, že je všeobecně známé, že ořešák má kvalitní tvrdé dřevo, které se používalo na pažby pušek, střenky nožů, v nábytkářství apod., je to dřevo velmi náchylné k houbovým chorobám. Proto každý nevhodný zásah do koruny stromu může ořešák vážně poškodit.
První pokusy řezu ořešáků v různou roční dobu měly zjistit, zda mimo doporučovaný srpen by bylo vhodné jiné období pro řez bez obávaného výronu mízy.
Termíny jarního řezu ořešáku po narašení stromu:
A – první možnost jarního řezu ořešáku pro průklest slabších větví o průměru do 5 cm, při délce letorostů 3 až 5 cm.
B – druhý termín pro odřezávání silnějších větví o průměru nad 5 cm
Pokud by někdo měl obavy, že odřezáváním narašených větví, kdy nové přírůstky mají délku 10–12 cm a jejich odstraňováním může docházet k vylámání nových letorostů na okolních větvích, lze nabídnout jiné řešení:
Takové silnější větve neodřezáváme jednorázově, ale můžeme je odstranit postupně. Když je silná větev, kterou chceme odstranit, již narašena a nové přírůstky dorostou do délky 3–5 cm, odstraníme na ni postupně jednotlivé slabší větve. Ve spodní části této větve ponecháme asi 100 cm dlouhý pahýl. Pahýl může v té době slabě a krátkodobě ronit mízu.
Asi za 14 dnů, až na okolních větvích dorostou nové přírůstky na délku 10–15 cm, pahýl ve větevním kroužku odstraníme.
Můžeme také využít toho, že takto dlouhý pahýl zpravidla obroste novými přírůstky ze spících oček, takže bude žít a ne odumírat (na rozdíl od krátkých pahýlů do 10 cm).
Pokud ránu na dlouhém pahýlu po zaschnutí mízy nátěrem dobře ošetříme, můžeme pahýl odříznout ve větevním kroužku až v příštím roce na jaře po narašení ořešáku nebo až za 2–3 roky, pokud nebude napaden houbami a nebude odumírat. Rovněž nátěry je vhodné každoročně obnovit.
Dlouhý pahýl obrostl, současně ho však poškodil pozdní jarní mráz i zastínění korunou. Odumírající pahýl je nutné odstranit ve větevním kroužku a ránu pečlivě ošetřit vhodným nátěrem.
Nejrychleji se rány hojí v době, kdy intenzivně rostou nové kořeny a nové letorosty a zvětšuje se asimilační (listová) plocha koruny.
Z výše uvedeného je zřejmé, že žádná rána o větším průměru než 2 cm se za jedno vegetační období nezahojí. Je dobré vědět, že při dobré růstové aktivitě stromu, který má dostatek živin a vláhy, se rána po řezu na jaře (po narašení) zmenší pouze o 2 cm.
Čím větší je rána, tím více let potrvá, než se zcela zahojí za předpokladu, že budeme každý rok ránu vhodným nátěrem ošetřovat. Rána ve větevním kroužku o průměru 10 cm se bude hojit asi 5 let, než dojde k jejímu úplnému uzavření.
Připomínám, že intenzita hojení ran není stejná. Některé rány se hojí rychleji ve druhém roce, jiné ve třetím, nebo čtvrtém roce po řezu. Záleží na velikosti rány, na jejím umístění (na kmenu, na kterých větvích), na technice řezu (větevní kroužek, pahýlek, zatržená rána apod.), na ošetření rány, na průběhu počasí, vláze a přijatelných živinách.
Nátěr rány přípravkem s fungicidní složkou
Jarní řez po narašení je nejvhodnější období pro řez ořešáků, pokud je řez vůbec nutný.
Ořešák královský (Juglans regia) je skutečně strom královský a je zapotřebí se k němu také tak chovat. Často bývá vystaven nešetrnému řezu a navíc v nevhodnou dobu. Strom se nemůže bránit, ale reaguje na dobré nebo špatné zacházení.
Než abychom řezali špatně a nechávali jsme v koruně pahýly, zatržené a neošetřené rány, neřežeme raději vůbec. Stejně tak se nepouštíme do řezu v době, kdy strom již nemá sílu k hojení ran. Někdy je vhodnější omezit se jen na odstraňování suchých větví.
Foto autor
Jaroslav Matejsek se do povědomí odborníků i laiků zapsal tím, že na základě dlouholetých praktických zkušeností stanovil nejvhodnější termín řezu ořešáků.
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Týkají se vhodného termínu a omezených možností řezu daných špatnou hojivostí stromu.
U ořešáku nelze zkracovat jednoletý výhon odříznutím nad pupenem (řezem naostro) tak, jako se to dělá u jiných druhů ovocných stromů. Vysvětlím, proč.
Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas…
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
Dobrý den,
prosím, považujeme za nutné ořezat ořešák, prakticky v celé polovině stromu došlo k uschnutí; důvod – pravděpodobně nerušení kořenového systému při kultivátorování sousedního pozemku, ořešák stojí blízko hranice. Jiný aspekt nás nenapadá. Strom je blízko domu a suchá polovina, pokud by v zimě spadla, dům ohrozí. Zároveň bychom zdravou polovinu stromu rádi zachovali. Prosím, myslíte, že je to možné, že by strom mohl nadále vydržet stát a mohl plodit? A myslíte, že pokud bychom ořezávali jen „v suchém“ a nechali pahýly větví a na jaře je ořezali u kmene a zatřeli, že bychom strom nepoškodili? Děkuji za odpověď.
Pokud jde o odstraňování suchých částí: To by nemělo být problém, když budete řezat tak, aby zůstal čípek suchého, nebudete řezat do živého.
Pokud jde o hodnocení stavu stromu: Z Vaší informace nelze nic vyvodit. To snad z fotek, ale spíše z návštěvy, z prohlídky stromu.
Určitě máte v okolí bydliště nějakou firmu, odborníky na lezení a řez v koruně. Dost těžko někoho seženete, když ani nenapíšete kde by se mělo řezat
Dobrý den,
potřebovali bychom prořezat ořešák odborníkem, který pracuje v tomto oboru a ve výškách. Asi polovina větví na různých koncích je suchá (asi 1/4 větví)- (některé slabší se potlučou o sebe a opadají samy.) Ořešák je asi 20 m vysoký. Roste v katastru Lažánky u Veveské Bitýšky (ok. Brno venkov). Prosím ozval by se mi někdo, nebo poradil? Děkuji.
Helena
dobrý den, na zahradě nám vyrostl ořešák. Postaraly se o to veverky.. V tomto roce měl první ořechy, velké, s dobře odstranitelnou slupkou. Strom má dvě hlavní větve, uprostřed začala vyrůstat další, nyní má cca 12 cm. Po přečtení článku o řezu ořešáku bych nerada stromu ublížila, tak se ptám, mám nechat střední větev na místě a neřezat ji? Koruna stromu je již veliká a košatá. Nebude ta nová třetí vadit? Děkuji za odpověď. Hana, Krnov
Hano dejte foto vedle, do tematické diskuse.
Krasny den, prosim o radu, bohuzel jsme urizli vetev oresaku pred tydnem a silne mu vyteka miza. Mysleli jsme, ze vetev je sucha 🙁
Prosim o radu, moc dekuju
Zkoušejte to opakovaně zatřít voskem, latexem, ale nejspíše to ta míza zase vytlačí. Strom si poradí, srovná se s tím, i když ho to částečně oslabí, to podle síly odstraněné větve.
Dobry den, mame orech ve dvore a haluze zasahuji nad dum. Jedna vetev ma prasklinu, a proto ji chceme nechat odstranit. Orech zacina zelenat. Obvod haluze je 39 cm, delka praskliny je 70cm. Hloubka je 12 cm. Prasklina je tam uz nekolik let, ale vzhledem k tomu, ze posledni dobou byva silny vitr, nechceme to nechavat nadale bez reseni. Je vhodne tu haluz odstranit teda jeste ted nebo az na podzim? Dekuji Antosova
Řežte, jakmile přestane intenzivní tok mízy. Celý článek je věnovaný tomu, že se má řezat na jaře, když přestává intenzivně téct míza, tak nevím proč se ptáte na řez okolo podzimu. Období vhodné k řezu je někdy teď. Zhruba v době, kdy mají nové přírůstky okolo 10 cm. Ale doporučuji to zkoušet, odstřihnout kousek větvičky, počkat nějaký čas (měřeno v minutách, třeba půl hodiny, jít něco dělat a za čas se podívat, nečekat jen pár vteřin), a jestli ještě míza bude kapat, neřezat.
Nejde nařídit „řežte první týden v květnu“, protože v každé poloze ořešáky raší jindy. V Olomouci jsou třeba o tři týdny napřed oproti Vysočině, možná o týden proti Hradci Králové.
Vše záleží na tom, jak se chová ten konkrétní strom.
Pro představu přidávám záběr zkušebního řezu z 23. 4. 2020: Venku je těsně nad nulou, ořešák moc mízy netlačí, asi ještě spí. Ještě počkám.
Dobrý den, od posledního velkého řezu ořešáku cca 40 let starého v roce 2015 jsem bohužel nechal značně přerůst nové výhonky.Ty v současné době dosahují délky cca 3 metry a průměru zhruba 10 cm a začínají mi zasahovat do střechy. Můj dotaz je, zda mohu tyto výhonky zkrátit na polovinu, aniž bych ořešák zničil. Z Vašeho článku a diskuze jsem pochopil, že mám pro úpravu nejvyšší čas. Moc děkuji Roman
Jestli nezakročíte jako zahrádkář Hrouda v dubnovém Zahrádkáři, tak by to mohlo vyjít. Jinak sice píšete o ořešáku, ale nedáváte představu o stromu. Údaj o stáří v neidetifikovaném místě, je také na nic. Jinak roste ořešák u nás na jihu Čech, jinak v okolí Kroměříže. Nevíme nic o jeho výšce (máte domek přízemní patrový, dvoupatrový), jestli to jsou větve tvořící korunu, rostou nahoru, jsou-li to „vlky“ na kosterních větví, nebo jdou do stran, kolik jich je.
Ale je doba vhodná i pro větší zásahy do korun ořešáků.
Dobrý den,
prosím o radu. Uprostřed zahrady na Mělnicku, 200 m.n.m., máme cca 50 let starý ořešák.
Už loni měl menší listy i plody, letos bylo olistění méně a listy ještě menší, plody také.
Začátkem července začaly listy žloutnout a postupně opadávat jako na podzim.
Teď už je strom téměř zcela bez listí, ale plody na něm zůstaly.
Vláhy měl strom před létem podstatně více než v minulých letech.
Konce větví jsou asi 5 cm živé zelené s nepatrnými pupeny – ale ne na všech větvích.
Děkujeme Vám předem za radu, co se stromem dále.
Sousedi radí radikální zmlazení, ale toho se trochu obáváme a hlavně se velmi různí názory na dobu řezu.
Předem děkujeme.
Míša
Můžete prosím poradit
Doba řezu je jasně dána. Pokud dáte na sousedy a ne na informace v tomto článku, a stalo se tak už v minulosti, je možné, že je strom napaden ve dřevě a v lýku některými houbovými chorobami působícími jako parazit. Je otázka, jestli vedle toho, že listy žloutly, nebyly také napadeny nějakou chorobou poškozující listovou plochu a ořechy (www.zahradkari.cz – Odborné informace – Atlasy chorob a škůdců – skořápkaté ovoce).
V době řezu už jsou dávno živé pupeny vidět, takže se řiďte tím. Ostraňujte především větve prosychající, s malým počtem živých pupenů. Radikální řez ano, ale takový aby ponechal zdravé části koruny, výrazně korigoval ty prosychající. No a následné ošetření ran je podmínkou. Jinak k současným problémům může přibýt ještě nějaký další v podobě spór hub, které by na řezech pronikly do dřeva, lýka…
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na popínavou rostlinu – břečťan – plazí se nám po ořešáku, snažila jsem se jej odstranit, ale spodní větev břečťanu je silná jako paže dospělého muže a na kmeni stromu úplně přisátá a nejde odstranit, může to tomu stromu ubližovat? A pokud ano, jak zlikvidovat? (když jsme se nastěhovali, tak to už na tom stromě bylo)
Stromu ubližuje jedině svou váhou – drží se ho – a tím, že si konkurují v nárocích na světlo. Zdravý a bujný ořešák problémy mít nemusí. To by měl mít kmen v síle pasu a hlavní větve v síle stehna dospělého muže. Jestliže se tváří a vypadá jinak, je to horší (beru za vhodná tato čísla: pas 90-100+, stehno 60+, paže 30+).
Kdyby měl začít ořešák prosychat, objeví.li se na něm nějaké známky napadení houbami (choroš a další, které vytvářejí plodnice na kmeni, větvích), pak by přicházel v úvahu zákrok. Přeříznutí kmínku břečťanu v cca 0,5-1 m nad zemí, na jaře a odstranění suché hmoty příští zimu.
Dobrý den máme asi 50letý ořešák, který zakrývá celou střechu. Jedná větev dost masivní je napadena hrozbou a vysychání i když má zelené listy i plody. Nevíme jakým způsobem a kdy řezat. Provádíte nám?
Řeže se na jaře, v květnu, když strom vyraší, když přestává z ran silně téct míza. Jindy než v tomto období se v ČR nemá řezat.
Vaše otázka vypadá, jako by jí vytvořil překladač. Zadejte si tedy do překladače článek, dozvíte se vše potřebné.
Dobrý den, máme ořešák asi 50+ letý cca 12m výška. Roste mezi naším a sousedovým domem a rodí krásně každým rokem. Ale některé větve začínají ohrožovat sousedovou střechu, a proto bychom je chtěli odstranit – určitě počkáme až na jaro. Kontaktovali jsme nějaké odborníky na lezení a řezáni, ale jeden strom je pro ně málo nebo nemají čas nebo taky, že to je jedno, kdy se to řeže. Touto cestou Vás chci poprosit o doporučení odborníka nebo firmu, aby nám strom nezničili, bydlíme v Praze. Děkuji Lamperová
Dobrý den. Máme ořech, který teprve asi druhým rokem dává oříšky. Malinko ale začal. Takže teprve teď mám možnost zjistit, jaké ty ořechy jsou. Jsou menší a slupka není nejhorší a dá se louskat. Chtěla bych ale zkusit naroubovat na velké plody. Mám možnost získat větvičku – roub velkého plodu.
Nevím kdy se řeže roub, jak se aplikuje, jaká metoda ….
Ráda bych poprosila o radu. Pročítala jsem si různé články…
Je tady někdo kdo má zkušenosti případně kdo by poradil? Děkuji moc Kateřina (okr. Kroměříž)
Hezké ráno.
Čas pro řezání roubů je teď. Pokud jde o roubování, ještě nikdy se mi nepovedlo, aby se roub při roubování venku, na rostoucí semenáč chytil. Zkoušel jsem roubování v zimě, v době jarní mízy, více variant, více let, přikrýval sáčkem, ale nic. Už jsem se k tomu po roce 2002 nikdy nevracel. Úspěšně jsem rouboval semenáče v ruce a pak je ohříval, po srůstu dával do studeného sklepa.
Jediné, co jsem nezkoušel je prstencové (manžetové) očkování, v době vegetace.
Zdravím, zajímá mě, jestli je prokázáno, že výtok mízy ořešáku škodí, oslabuje ho apod.
Autor článku se zabývá tím, kdy řezat, aby míza netekla. Ale nezabývá se tím, jestli výtok mízy opravdu něčemu škodí. Člověk by si řekl, že asi jo, že strom o něco přichází. Není to ale v celkové bilanci a schopnosti stromu ztrátu „odpružit“, zanedbatelný jev? Mimochodem např. při řezu vinné révy je mízotok běžný a žádný vinař se nad tím nepozastavuje.
Když o tom tak přemýšlím, tak přece když teče míza, tak dovnitř nemůže houba. Protože ve stoprocentní vlhkosti se nemůže rozvíjet. Ta potřebuje kolísání vlhkosti – takže může nastoupit až rána začne vysychat.
Jinak zastávám názor, že malé rány ořešák zahojí a vyrovná se s tím. Velké buď zahojí za dlouho nebo vůbec a houba se tam dostane, ať se třeba postavíte na hlavu.
V hojení hraje velkou roli vitalita stromu – ta je v článku opomenuta. Strom, který rychle přirůstá taky rychle hojí a s případnou houbou se vyrovná tak, že rychleji přirůstá, než odehnívá. A s vitalitou souvisí také stáří stromu – mladé stromy bývají v prudkém rozvoji a snadněji se s ránami vypořádají a obrostou je zdravým dřevem.
Když teče míza, těžko ránu ošetříte proti houbovkám. Nedovolí to. Jestliže odstraníte pár tenkých větviček, prosím, ale když děláte nějaké dosti podstatné zásahy, je dobré se řídit uvedenými zkušenostmi. Když už chcete v článku na omezeném prostoru vytýkat co v něm chybí, možná byste měl brát v úvahu i oblast pěstování. Jinak reaguje strom řezaný brzo či později v oblastech příznivých, teplých, kde teploty a délka vegetace pomohou, než třeba v oblastech, kde bylo a je pěstování ořešáků loterií, dobrodružstvím, které buď vyjde, nebo ne.
Zdravím,
nemyslel jsem svůj příspěvek útočně. Nechci vytýkat, chci jen najít odpovědi na to, co mě zajímá. Věnuju se řezu stromů 10 let. U ořešáků se pokud možno vyhýbám velkým řezům. Razantní zásahy se snažím zákazníkům vymluvit. Zvláště u středně starých stromů a starších (řekněme 30 let+) je řezání větví 10cm+ u kmene nebo na kosterních větvích vyloženě chybou. U řezů větších než 20 cm už je víceméně jedno, kdy řežete – strom bude ránu hojit velmi dlouho, jestli ji vůbec kdy zahojí. Dovnitř vnikne hniloba zcela jistě. To je moje zkušenost. (Článek, kdyžtak mi to vyvraťte, se asi věnuje řezu mladších dynamicky přirůstajících stromů. Z fotek mi to tak připadá.)
V praxi se nejčastěji setkávám s touto ZÁSADNÍ! chybou: koruna ořešáku byla založena příliš nízko, spodní větve jsou nyní moc dlouhé a zavazí. Vlastník stromu na spodní větve dosáhne a tak je prostě odřeže u kmene. Když dobře, tak aspoň nezatrhne kůru. Bohužel mu nikdo neřekne, že do kmene se dostane hniloba a strom bude postupem času náchylnější na zlom. Jsou dvě cesty jak se tomu vyhnout:
1. Větve neřezat u kmene, ale zakrátit na vhodnou odbočovací větev, popř. naslepo, ale dost daleko od kmene. Hniloba tak nevnikne do kmene, nebo se proniknutí hniloby skrz větev do kmene časově dostatečně oddálí.
2. Rada nad zlato 🙂 – řezat včas, dokud je spodní patro větví slabé.
Ale opravdu by mě zajímalo, zda ztráta mízy stromu uškodí…
Dobrý den,
na východním okraji Prahy máme 50+ ořešák, po řezech v minulosti má korunu asi v 10m.
Rád bych z důvodů budoucí údržby odstranil horní patro větví a kmen ukončil mezi současným horním a spodním patrem. Jak by prosím měl řez kmene vypadat a jak vysoký terminální pahýl nad spodním patrem, předp. řez vést v úhlu cca 45 stupňů asi metr nad spodním patrem. Vzhledem k průměru kmene asi provést motorovou pilou a ošetřit Tervanolem Jaké byste doporučil období pro takový řez, podobně jak máte na obrázku pod B – druhý termín pro odřezávání silnějších větví o průměru nad 5 cm ?
Předem děkuji za radu, JB.
Bez obrázku, posouzení na místě, těžko soudit, jak řezat.
Ale kdy řezat je určitě jasné. Tedy pokud jste četl článek, pod kterým se ptáte. Obecně by se dalo říct – na konci silného toku mízy na jaře. Podle stanoviště, ranosti odrůdy, náběhu vegetace to je cca od konce dubna, zhruba do druhé poloviny května.
Vložil jsem svůj dotaz, jak radíte, do tematické diskuse a přiložil jsem k němu podle Vašeho doporučení fotografii. Děkuji. JB
Neměl by někdo kontakt na pana Jaroslava Matejska? Máme poměrně starý a vzrostlý ořešák. Původní plán byl uříznout ho,ale postupem času se nám to rozleželo v hlavě a rádi bychom, aby tu s námi dalších 50let byl.
Dobrý den. Máme asi 50 let starý ořešák, který ve třech se ve 3 metrech nad zemí rozvětvuje ve tvaru V. Z tohoto místa na jedné straně vychází asi 1,5 m Dlouhá prasklina. Do této praskliny za deště zatéká voda, která na protilehlé straně ze stromu asi v jednom metru nad zemí vytéká z otvoru po staré větvi. Chtěl bych se zeptat jak ošetřit tuto prasklinu Aby do ní stékající voda nezatékala. Mohu prasklinu zapěnit například montážní pěnou ? Děkuji za odpověď
Dobrý den, kdo by nám ořezal dva ořešáky poblíž Neratovic / Prahy? Pokud se někdo najde, zveřejním zde k tomu účelu zřízený mail. Děkuji.
Dobrý den, máme na zahradě ořešák starý cca 40 let. Soused si stále stěžoval, že mu stíní do oken. Na doporučení známé jsme jej nechali ořezat „odborníky“ (samozřejmě to bylo na podzim – teď jsme zjistili, že to byli odborníci, ale na rizikové kácení). Ořešák úplně ořezali, nechali pár silnějších větví (průměr cca 10 až 15 cm). Je to cca 3 roky. Teď má plno mladých výhonků. Plodí však ve většině špatné černé ořechy, minimum pěkných. Dle článku (a arboretisty, který se u nás stavil kvůli jiným stromům) jsme zjistili, že řez byl proveden ve všech směrech špatně… Dá se to ještě nějak napravit? Děkuji.
Kvalita ořechů nemá s tím řezem nic společného. Strom napadla nejspíše bakteriální spála.
I když vlastně jedno opatření je světlá slunná koruna, dobře po deštích osychající. Takže rozumně nové výhony probrat, založit světlou řídkou korunu. Ohledně řezu: ořešák zásah přežil, teď je na Vás jak budete pokračovat s vědomím, že už víte kdy řezat.
Dobrý den, koupila jsem zahradu, na konci u sousedova plotu stojí ořešák, nevím, jak starý, cca 60 cm obvod, bohužel je asi ve 3 metrech nad zemí odříznutá koruna, předpokládám, že asi vadila sousedovi, jinak takový řez nechápu, nyní nemá jediný plod, ale je možné, že plody byly, a někdo je sklidil předtím, než jsem zahradu koupila. Co teď s ním? Vypadá to opravdu, teď bez listů ohavně. Přežije zimu ? Děkuji za odpověď.
Uvidíte na jaře. Z dotazu není jasné, jestli je řez z této zimy nebo starší.
Pokud chcete, aby strom rostl zase do výšky musíte vybrat jeden výhon, větev, kterou vyvážete tak aby směřovala k nebi. Krása je relativní pojem. občas musíte dost překousnout, protože nic není ideální. Od května do října, listopadu bude zase pěkný, i když nízký.
Dobrý den, maminka má u Brna ořešák, který plodí poslední dva roky jen černé ořechy… Morava je prý zasažena nějakou chorobou/škůdcem? Je naděje na uzdravení? V západních Čechách máme krásnou úrodu… Děkuji za odpověď!
Informaci o škůdci najdete například v článku Vrtule ořechová: Jak zasáhnout proti novému škůdci ořešáku
Ona to nemusí být vrtule. Ořech, který plodí černé ořechy… to znamená, že jsou ořechy černé zvenku? Nebo je černé jádro ořechu? Pokud by to měl být problém s vrtulí, jsou v oplodí larvičky. Pokud tomu tak není, podívejte se do Atlasu chorob a škůdců na svazovém webu ČZS. Tam najdete snímky poškození pro porovnání.
Článek je výborný, metodika, výsledky naprosto přesvědčivé. Děkuji! Víc autorů s takovýmto přístupem!
Dobrý den,
prosím o radu. Zasadila jsem jednoletý ořešák, špičák. Na jaře jsem jej dle rady zahradníka zkrátila, ale udělala jsem to špatně. Očko bylo od řezu o dost níže – asi 2 cm. Zůstal mi tam čípek, který mladý kmínek nevstřebal. V současné době je do zaschlého čípku dirka, která je hluboká asi 6 cm. Z původního očka je pěkná malá korunka. Nedalo mi to, a zaschlý čipek jsme zařízli a ránu jsem zatřela jakýmsi šedým balzámem na stromy. Je to správně a nebo mám nechat „dírku“ dýchat, občas dezinfikovat lihem a dirku překrýt tak, aby tam nepřišla voda?
Vstřebá stromek toto poškození a nebo mám preventivně příští rok na jaře celou korunku seříznout a nechat vyrašit nové očko?
Výsadba byla v roce 2019. Nerada bych o stromek přišla.
Moc Vám děkuji za odpověď
Udělala jste to dobře, otvor je třeba uzavřít. Mladé dřevo ořešáků bývá duté. Pokud jste odstranila celý suchý pahýlek, stromek by měl ránu zarůst. Zpětným řezem byste nic nespravila, spíše pokazila.