Vznik mnoha květin je podle starých bájí a pověstí spojen s bohy i tragickými osudy. Jména se v průběhu času měnila, ale příběhy přetrvaly.
Některé se zrodily z lásky, jiné ze žalu, násilí či oběti. Dnes už jsou tyto činy dávno zapomenuty – zůstaly po nich jen květy a jejich jména.
Bohyně země Cybela milovala Attise. Attis se oženil. Cybela přišla na jeho svatbu. Všichni ve strachu utíkali. Attis též. Aby jí unikl, pokusil se o sebevraždu. Úspěšně. Z jeho krve začaly růst fialky.
Druhá verze: Když bůh slunce Phoebus pronásledoval dceru Atlase. Ta prosila Dia aby ji ukryl. Ten ji proměnil ve fialku. Od té dob žije v polostínu lesa.
Ajanthos se žalem probodl, když Achillovu zbroj místo něj dostal Odysseus. Jméno rodu hyacintům dal až Linné – starověk pravý hyacint neznal, byla to jiná cibulovina (Scilla?).
Nymfa s velkým N se trápila pro lásku k Herkulovi. Když se jí nedočkala, zemřela a stala se leknínem.
Echo byla strašně upovídaná nymfa. Proto jí bohové vzali vlastní hlas a nechali ji jen po všech všechno opakovat. Zamilovala se do Narkissa. Trápila se tak, až z ní zůstal jen hlas echo – ozvěna. Narkisssos totiž miloval jen sebe. Nemesis mu v hladině vodní ukázala jeho obraz. Ten se do něho tak zamiloval, že vedle vody žalem zemřel. A tam začaly růst narcisy.
Druhá verze: Narkissos měl sestru, dvojče sobě podobné. Miloval sestru. Bohužel zemřela. Když její obraz uviděl ve vodní hladině, skočil za ním a utopil se. Na jeho počest začaly růst narcisy.
Narcis
Apollon pronásledoval krásnou nymfu Daphne. Aby mu unikla požádala Dia o proměnu v nějakou rostlinu. Ten ji proměnil ve vavřín.
Když Herkules rukama udolal lva, dala Flora vzniknout hledíku (lví tlamce) na jeho počest.
Ta vznikla při stvoření světa. Když byla ještě země pustá, samá skála, oživovali ji bohové a víly kvítím. Pokora stvořila fialku, Naděje dala vůni hyacintu. Gracie, Thalia a Euprosina stvořily růži.
Když Herkules ve službách Eurystese dokázal vytáhnout z podzemí psa Cerbera, nevšiml si, že ten když opouštěl podzemí vyplivl jedovatou slinu, ze které vznikla oměj.
Semele se po románku s Diem narodil Dionýsos. Semela ho chtěla vidět. Zeus ji však svým božský žárem spálil. Malého ochránil břečťan, který okolo něho na pokyn Dia vypučel. Břečťan pak skryl Dionýsa před Juno, která ho hledala a chtěla zabít.
Prométeovi přikovanému na skále každý den kloval játra mohutný orel. V noci mu vždy játra znovu narostla. Rány po drápech a zobáku se špatně hojily. Z kapek hnisu kapajících na zem vznikla rostlina Prométeova – mandragora.
Nymfa Bellida se zalíbila starému bohu čtyř ročních období Vertumuovi. Bellida měla ráda Ephigea. Prosila bohy ať zachrání. Ti ji proměnili v sedmikrásku.
Kulturní oliva vznikla ze souboje Atény s Poseidonem. Oběma se líbil kraj okolo Atén. Ten měl připadnout tomu, kdo dá lidem užitečnější dar. Poseidon úderem do země probudil slaný pramen, Aténa zabodla kopí do svahu pod Akropolí. Z něho vyrostla kulturní oliva. Aténský král Kekrops rozhodl ve prospěch Atény. Ta se stala patronkou a ochránkyní kraje. Plané olivy vyrostly z hlavy jednoho hrubého pastýře, který se vysmíval tancům nymf v Apulii. Když s nimi ještě navíc na začal vulgárně pokřikovat, zasáhli bohové. Z jeho rozdrbaných vlasů vznikly neuspořádané keře divokých, trpkých oliv.
Zeus zastoupil thébského krále, když zrovna někde válčil. Královně se narodil Herkules. Skrývali ho před Hérou. Ta se to stejně od Minervy dozvěděla. Ale než stačila cokoli udělat zasáhl božský otec. Poslal pro Herkula rychlonohého Herma. Aby Herkules nabyl nesmrtelnosti, v noci ho donesli spící Héře do náruče a dali ho k jejímu prsu. Ten se trochu napil mléka a při tom Héru kousl. Ta se lekla a od prsu ho odtrhla. Z kapek mléka, které spadly na zem vyrostly lilie. Podle jiné verze vznikly lilie v době, kdy zem byla holá skála a bohové s vílami tvořili květiny. Venuše požádala o pomoc Gracie. Jedna z nich, Aglaia stvořila lilii.
Lilie
V řecké mytologii byly tři sudičky. Atropa měla na starost ukončení života lidí – přestřižení niti života. Rulík dostal pro svou velkou jedovatost po ní jméno.
Ocúny vznikly z několika kapek čarovného nápoje, který si připravila Médea.
Zefýr žárlil na Apollona, který si oblíbil Hyakinthose. Když Apollon házel diskem, změnil jako neviditelný směr jeho letu. Z krve umírajícího Hyakinthose začaly růst hyacinty. Problém je v tom, že pravé hyacinty se dovezly do Evropy až okolo roku 1550. Dříve však nejspíše byly pod jménem hyacint známé scilly – pravděpodobně byl řecký hyacint některý zástupce tohoto rodu.
Diana, bohyně lovu se vracela z neúspěšné akce. Rozlobil jí pastýř, který si vesele hrál na píšťalu. Myslela, že se jí vysmívá. Vydloubla mu oči. Když si uvědomila, že za její nezdar nemohl, ani o něm nevěděl, nechala z jeho očí vyrůst karafiátky. Ty mají střed květu tmavý jako oko.
Myrta
Oblíbenkyně bohyně moudrosti Mynervy, nymfa Myrsina nad ní zvítězila při hrách v zápase i v běhu. Ta ji za to ubila. Pak v žalu prosila bohy aby jí ponechaly nějakou vzpomínku na družku. Z těla mrtvé Myrsiny vyrostl myrtový strom.
Venuše měla oblíbence Adonise. To však vadilo bohu Marsovi. Poslal na něho divokého kance, který ho zabil. Venuše mrtvého Adonise proměnila v krvavě červenou květinu.
Jméno Adonis užil z řecké mytologie Linné pro pojmenování rostliny s českým názvem hlaváček. Hlaváček letní je opravdu rudý.
Samorostlík
Actaeon byl lovec Diany. Protože na ni tajně pohlédl, když se koupala, proměnila ho v jelena, kterého roztrhali jeho vlastní psi.
Lýkovec má podobně jako vavřín červené bobule. Proto nejspíše dostal od Linného své latinské jméno.
Lýkovec
Andromesa, dcera královny Kassiopei byla natolik krásná, že mohla zastínit i Venuši. Ta ji ze žárlivosti nechala přikovat ke skále. Linné prý viděl první kyhanku růst přitištěnou ke skále a tak bylo o jméně této rostliny rozhodnuto.
Foto Shutterstock
Brambořík (Cyclamen persicum) patří k nejoblíbenějším zimním pokojovým rostlinám, které každoročně zdobí vánoční stoly.
Někdo by mohl namítnout, že bauhinie je spíše keř nežli strom, ale dle mého soudu může být správně zařazována i mezi menší opadavé stromy.
Klatovský karafiát se už dávno stal nejen chloubou a symbolem města, ale také šlechtitelským pojmem. Každý rok v červenci pořádají v Klatovech vyhledávanou výstavu karafiátů.
Pestrost skupiny dokládá už fakt, že existují desítky tisíc odrůd, které byly vyšlechtěny v různých zemích světa během několika desetiletí.
S delším dnem a případně se zvyšující se teplotou v chladných prostorách, kde máme uloženy zimující rostliny, kontrolujeme, zda nic neruší jejich vegetační klid. Vhodnou teplotu prostředí lze v lednu podpořit větráním.
