Jaroslav Matejsek se do povědomí odborníků i laiků zapsal tím, že na základě dlouholetých praktických zkušeností stanovil nejvhodnější termín řezu ořešáků.
Ořešáky ho zlákaly k hlubšímu poznávání, když mu bylo čtyřicet. To už měl za sebou rozmanitou praxi ovocnáře. S pěstitelstvím se setkával odmala, jeho otec i dědeček byli zelináři. Sám začínal jako zahradník, byl školkařem, sadařem. Jako agronom se řadu let staral o výkupy ovoce a zeleniny pro konzervárnu. Jako šlechtitel sbíral znalosti ve Výzkumném ústavu ovocnářském v Holovousích.
Jaroslav Matejsek; foto D. Auf
„Když mi bylo 14 let, v Kopidlně na učňovské zahradnické škole okousal na jaře zajíc narašený ořešák. Seřízl jsem poškozený kmínek na pahýl a ránu jsem zatřel štěpařským voskem. Překvapilo mě, že po řezu neroní ořešák mízu. Nové podrůstající letorosty v té době byly již zelené.“
„Po mnoha letech jsem termín řezu propracoval – založil jsem ho na hojení ran.
Zcela zahojená rána po jarním řezu; foto J. Matejsek
Tvrdívalo se, že se má ořešák řezat v srpnu, aby se rány zahojily. Ale to je nepravdivý mýtus. Když jsem řezal po narašení (začátkem května) později rašící odrůdu Mars, do srpna se vytvořil na ráně po obvodu 10mm zával. Čili rána se zmenšila celkem o dva centimetry.
Naopak, když jsem řezal počátkem června, tak se už vytvořil jen 5mm zával, tedy poloviční. V srpnovém termínu se rány už nehojí, může jen dojít k uzavření cév,“ vysvětluje Jaroslav Matejsek.
Foto autor a J. Matejsek
Sukulenty ho zajímaly už v dětství, ale živobytím se mu staly až po třicítce, dozvěděli jsme se při návštěvě pěstitele sukulentů Jaroslava Honce.
Nabízíme informace, kterými si můžete zpříjemnit čekání na jaro, a současně si ho pak užít ještě víc. Následují souvislosti však nejspíš znáte a podle toho si v zahradě počínáte. Už brzy se pustíte…
U ořešáku nelze zkracovat jednoletý výhon odříznutím nad pupenem (řezem naostro) tak, jako se to dělá u jiných druhů ovocných stromů. Vysvětlím, proč.
Názory na termín řezu ořešáků se liší. Jaroslav Matejsek v průběhu více než třiceti let ověřil, že pro zdraví stromu je řez na jaře nejlepší.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
