Starobyle znějící přívlastek vlašský naznačuje, že ořechy mají v oblibě Italové (zastarale Vlachové) a to nejméně od dob antického Říma.
Na českém území se ořešák vlašský (Juglans regia L.) pěstuje od nepaměti.
Podrobnější odlišnosti ořešáků určují další vlastnosti, např. hroznovitých kamenáčů, červenojádrých či hroznovitých polopapírků apod.
Ořešáky jsou citlivé na teplotu. Klesne-li teplota v době vegetačního klidu pod -25oC, stromy namrzají. Zvláště nebezpečné jsou značné teplotní výkyvy v zimních měsících. V době rašení je ořešák poškozován mrazy pod -2oC. Vybíráme tedy polohy, kde tyto extrémy nehrozí. Výhodou je, že mrazem poškozené stromy mají velkou regenerační schopnost.
Ve Státní odrůdové knize České republiky bylo k roku 2018 zapsáno 13 odrůd ořešáku vlašského. Vesměs jde o polopapírky. K novějším patří Victoria z roku 2008, Kardinál (2014), Moravský Karmín a Senický (2016). Mezi starší odrůdy, registrované mezi lety 1971 až 2002, se řadí:
Odrůda byla vyšlechtěna ve šlechtitelské stanici ve Valticích. Strom roste bujně, dosti zahušťuje. Plod je velký, tvarem vejčitý. Rubina neboli oplodí ořechu vlašského je zelená se světlejšími tečkami. Skořápka je středně tlustá, jemně zvrásněná, žlutohnědá. Luštitelnost jádra velmi dobrá. Jádro je velké, světle žluté, dobré, nasládlé, výrazně aromatické, při delším skladování částečně sesychá. Plodnost je brzká, hojná a téměř pravidelná. Zraje stejnoměrně na začátku 3. týdne září.
Odrůda Apollo
Odrůda je dobře odolná proti zimním mrazům, bývá však poškozována pozdními jarními mrazy. Při větším výskytu bakteriózy bývají plody částečně poškozeny. Vyžaduje otevřené polohy a vzhledem k velikosti stromu i více prostoru. Je částečně samosprašná a nejlépe je opylována odrůdou Jupiter.
Odrůda byla vyšlechtěna ve valtické firmě Seva-Flora, s. r. o. Strom roste bujně, korunu tvoří vzpřímenou, středně hustou. Plod je velmi velký, vejčitý. Rubina je tlustá, zelená se světlejšími tečkami. Skořápka je středně tlustá, středně silně zvrásněná, šedavě hnědá. Luštitelnost jádra velmi dobrá. Jádro je velmi velké, vyplňuje celou skořápku, barvu má hnědou, je příjemně nasládlé, aromatické. Plodnost je brzká, velká, téměř pravidelná. Zraje stejnoměrně ve 4. týdnu září.
Odrůda Bohumil
Odrůda je středně odolná proti mrazům. Vyžaduje teplé polohy. Jedná se o odrůdu s atraktivně velkými ořechy i jádrem.
Odrůda byla vyšlechtěna ve šlechtitelské stanici ve Valticích. Strom roste bujně, později středně bujně, korunu vytváří širokou. Plod je velký, tvarem vejčitý až oválný. Rubina je tmavozelená se světle žlutými tečkami. Skořápka je středně tlustá, jemně zvrásněná, šedohnědá. Luštitelnost jádra dobrá. Jádro je velké, světle hnědé, nasládlé, příjemně aromatické. Plodnost je brzká, hojná a pravidelná. Zraje stejnoměrně koncem 3. týdne září.
Odrůda Jupiter
Odrůda je dobře odolná proti mrazu i chorobám. Je cizosprašná a mezi vhodné opylovače patří odrůdy s pozdějším zráním jehněd, například Mars.
Původem americká odrůda byla vybrána Asociací severoamerických pěstitelů ořešáků v USA. Strom roste bujně, korunu vytváří vznosnou. Plod je středně velký až velký, oválný. Rubina je hladká, zelená se světlejšími tečkami, skořápka středně tlustá až tlustší, hladká, jemně zvrásněná, okrově světle žlutá. Luštitelnost jádra dobrá. Jádro je velké, slámově žluté, sladké, velmi dobré. Plodnost je hojná a pravidelná. Zraje ve 3. týdnu září.
Odrůda Lake
Odrůda je dobře odolná proti mrazu i chorobám. Nemá speciální požadavky na prostřední. Je částečně samosprašná.
Odrůda vznikla jako výsledek spolupráce VŠÚO Holovousy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského na stanici v Želešicích. Strom roste středně bujně až bujně, vytváří širší, středně hustou korunu. Plod je velký, široce vejčitý až oválný. Rubina je středně tlustá, tmavozelená s tmavohnědými tečkami. Skořápka je středně tlustá, mírně zvrásněná, pískově žlutá, pevná. Luštitelnost jádra dobrá. Jádro je velké, světle hnědé, mírně sladké, velmi dobré. Plodnost je brzká, hojná a pravidelná. Zraje stejnoměrně ve 3. týdnu září.
Odrůda Mars
Odrůda je dobře odolná proti mrazu i chorobám. Nemá žádné speciální požadavky na stanoviště ani agrotechniku. Je samosprašná.
Odrůda byla vybrána pracovníky VŠÚO v Holovousích. Roste středně bujně. Plod je středně velký, opakvejčitý. Rubina je tlustá, tmavozelená s tmavě hnědými i světlejšími tečkami. Skořápka je středně tlustá, pevná, skoro hladká, světle hnědá. Luštitelnost jádra dobrá. Jádro je středně velké, světle hnědé, někdy mírně zaschlé, dobré avšak méně výrazné. Plodnost je středně pozdní, pouze nižší až průměrná. Zraje stejnoměrně počátkem 4. týdne září.
Odrůda Saturn
Proti zimním mrazům je odrůda dobře odolná, proti jarním méně. Vyžaduje otevřené polohy. Je částečně samosprašná a nejlépe je opylována odrůdami Jupiter a Apollo.
Byla nalezena a vybrána v Seifersdorfu pracovníky Ústavu pro ovocnářství a zahradnictví v Pillnitz u Drážďan. Strom roste bujně, korunu vytváří vznosnou, pravidelnou. Plod je velký, kulovitý až mírně oválný. Rubina je tlustá, zelená s výraznými světlými tečkami. Skořápka je světle hnědá. Luštitelnost jádra dobrá. Jádro je velké, slámově žluté, sladké, dobré. Plodnost je dobrá až velmi dobrá. Zraje ve 3. týdnu září.
Ořešák Seifersdorfský
Odrůda je středně dobře až dobře odolná proti mrazům a nemá žádné speciální požadavky na stanoviště ani agrotechniku. Je samosprašná až částečně samosprašná.
Pochází z České republiky, byla vybrána Ing. Janem Zímou v Turnově. Strom roste bujně, korunu vytváří vznosnou, dostatečně zahuštěnou. Plod je středně velký, oválný. Rubina je středně tlustá, zelená. Skořápka je středně tlustá, světle hnědá, téměř hladká, málo zvrásnělá. Luštitelnost jádra je dobrá. Jádro středně velké, dobře vyplňuje celou skořápku, je karmínově červené. Chuť sladká, lahodná, velmi dobrá. Zraje ve 2. až 3. týdnu září.
Odrůda Sychrov, ořešák s červenými jádry
Odolnost vůči nízkým teplotám ve dřevě je velmi dobrá, v květu dobrá. Červenoplodá odrůda s kvalitními plody. Můžeme ji vysazovat do všech oblastí pro pěstování ořešáku. Jádra ořechu jsou vhodná především pro cukrářské účely.
Odrůda vznikla jako semenáč neznámého původu ve valtické firmě Seva-Flora, s. r. o. Strom roste středně bujně, korunu vytváří polovzpřímenou, středně hustou. Plod je veliký, široce lichoběžníkovitý. Rubina je středně tlustá, zelená se světlejšími tečkami. Skořápka je středně tlustá, hnědá, středně silně zvrásněna, uzavřená. Jádro je velké, světle hnědé barvy, dobře vyplňuje celou skořápku a je dobře luštitelné. Chuť je nasládlá, aromatická. Plodnost je brzká, vysoká a téměř pravidelná. Dozrává začátkem října.
Odrůda Vilém
Odolnost vůči houbovým chorobám je velmi dobrá, vůči mrazu jsou stromy i květ středně odolné.
Původní šlechtění spočívalo v křížení vybraných jedinců a pěstování následného potomstva, což však nezaručovalo stálost a kvalitu odrůdy. Až vegetativní množení štěpováním přineslo změnu k lepšímu.
Pěstování kvalitních registrovaných odrůd naštěpovaných na podnoži semenáče ořešáku královského zaručuje při výběru brzkou a hojnou plodnost a kvalitní plody – jádra. Předpokladem je samozřejmě umístění správné odrůdy na správné stanoviště.
Pěstování semenáčů naopak nezaručuje vlastnosti mateřské rostliny. Takovéto stromy vstupují do plodnosti velmi pozdě (někdy 10–15 i více let), dorůstají velkých rozměrů a dožívají se vysokého stáří.
Naproti tomu štěpovanci zaručují kvalitu odrůdy, vstupují do plodnosti brzy (5.–6. rok), nedorůstají velkých výšek (max. 5–7 m), ale nedožívají se ani tak vysokého věku. Uvádí se 20–30 let.
Ořešák pak většinou nevyžaduje další pravidelné zásahy do koruny. Pouze odstraňujeme uschlé, nemocné a poškozené větve.
Pokud se týká nároků, stromy vyžadují dostatek vláhy. Nejlépe prospívají ve středně těžké půdě. Nevhodné jsou příliš lehké i těžké, zamokřené. Stanoviště volíme tak, aby koruna byla dobře osvětlena, nejvhodnější jsou slunné svahy.
Foto autor
Jaroslav Matejsek se do povědomí odborníků i laiků zapsal tím, že na základě dlouholetých praktických zkušeností stanovil nejvhodnější termín řezu ořešáků.
Plnou zralost ořechů prozrazuje fakt, že zelená slupka začíná praskat. Během září a října ořechy padají na zem. Můžeme je opatrně setřásat tyčí s hákem.
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Týkají se vhodného termínu a omezených možností řezu daných špatnou hojivostí stromu.
Názory na termín řezu ořešáků se liší. Jaroslav Matejsek v průběhu více než třiceti let ověřil, že pro zdraví stromu je řez na jaře nejlepší.
Ve druhé polovině září jsou v našich podmínkách již běžné noční mrazíky. Pamatujeme proto na všechny choulostivé rostliny a umístíme je do bezpečnějších míst. Na noc je přeneseme domů, nebo aspoň chráníme rohožemi, fólií nebo netkanou textilií.
