Mandloň obecná patří mezi teplomilné skořápkaté ovoce, které lze s úspěchem pěstovat většinou pouze v nejteplejších polohách Česka.
Mandloně dělíme na skupiny podle toho, jaké mandle plodí:
Kvetoucí mandloň; foto Tomáš Jan
Stromy původních odrůd jsou dobře odolné vůči mrazu v zimním období. Protože však mandloň kvete velice brzy, dříve než meruňka, ihned po broskvoni Davidově – Prunus davidiana, pozdní jarní mrazíky velmi často poškozují její květy.
Při pěstování je velmi důležitá ochrana proti moniliovému úžehu. Mandloň je na tuto chorobu stejně citlivá jako meruňka a višeň.
Na žádné jiné významné choroby ani škůdce mandloň netrpí, pouze ojediněle může malé plůdky napadnout monilióza. Jen při silném výskytu mšic zaznamenáme i na mandloních jejich malý výskyt. Ptáci při zrání plodů poškozují pouze odrůdy s velmi měkkou skořápkou, jedná se převážně o odrůdu Sladkoplodá krajová.
Pro pěstování volíme chráněná stanoviště. Je to velmi důležité i v teplých oblastech, nejenom v těch okrajových, kde musíme být při výběru konkrétního stanoviště ještě pečlivější.
Ideální je mírný svah k jihu až k jihovýchodu, lokalita chráněná od severu, s mírným prouděním vzduchu; zásadně se vyhýbáme mrazovým kotlinám a zamokřeným těžkým půdám. Velmi vhodná je také jižní nebo jihovýchodní stěna domu, případně zahrádka ve vnitrobloku.
Plody mandloně necháme dobře dozrát před sklizní; foto Tomáš Jan
Pěstebním tvarem je nejčastěji čtvrtkmen s volně rostoucí patrovitou korunou a terminálem. Vysazujeme v jarním termínu běžným způsobem, po výsadbě upravíme řezem korunku. Ponecháme 4–5 kosterních větví a terminál, větve zkracujeme na 3–5 pupenů, terminál necháme o něco delší.
Letním řezem pak odstraníme nadbytečné a zahušťující letorosty a prodlužující výhony zakrátíme na cca 40 cm, pokud jsou narostlé více. Vytvoříme tak kompaktnější korunu a podpoříme tvorbu bočního obrostu. V dalších letech pokračujeme v zapěstování korunky a můžeme vytvořit 1–2 další patra.
Udržovací řez spočívá převážně v odstraňování příliš zahušťujících větví, větví suchých a poškozených, žádné speciální postupy mandloň nevyžaduje. Vhodné je provádění letního řezu i v dalších letech, protože mandloň zpravidla vytváří velké množství zahušťujících výhonů rostoucích do koruny – vlků, které tímto řezem odstraňujeme.
Vzhledem k tomu, že zrání plodů – mandlí není nijak závislé na co nejvyšším oslunění koruny, stromy ponecháváme hustší, než jsme zvyklí u ostatních ovocných druhů.
Všechny registrované odrůdy jsou cizosprašné až částečně samosprašné, proto je nutné vysazovat je spolu s opylovačem, kterým je odrůda kvetoucí současně s námi pěstovanou odrůdou.
Úroda mandloně; foto Ivan Dvořák
Zralost plodů poznáme podle praskání a sesychání rubiny (zeleného oplodí). Se sklizní nespěcháme, protože před prasknutím bychom jen obtížně rubinu od skořápky oddělili.
Po sklizni vyluštíme plody, zbavíme je zbytků rubiny a dosušíme na lískách v teple a při proudění vzduchu, aby neplesnivěly. Skladujeme je v suchém chladnějším prostředí nejlépe ve skořápkách, tak si mandle zachovají dobré chuťové vlastnosti i několik let.
Foto Ivan Dvořák a autor
Jaroslav Matejsek se do povědomí odborníků i laiků zapsal tím, že na základě dlouholetých praktických zkušeností stanovil nejvhodnější termín řezu ořešáků.
Znáte jiný keř nebo strom, který výstižněji než líska symbolizuje přechod mezi zimou a jarem? Ale nejen kvůli tomu se vyplatí lísku pěstovat.
Vlašské ořechy jsou zralé, jakmile praskne rubina plodu. Poté se dá ořech pěkně oddělit od zeleného oplodí. Zpravidla vyčkáme, až plody opadají.
Strom zdobí parky a jiná místa veřejného prostoru. Výrazné květy ukáže v květnu a červnu, pozoruhodné jsou plody v ostnité slupce a také listy.
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
jan kovařík
Dobrý den, zarazilo mě, že uvádíte že i částečně samosprašné mandloně potřebují opylovače, protože někdy v loňském roce vyšel v Zahrádkáři článek, kde se u několika odrůd uváděla samosprašnost.Těšila jsem se že mi bude stačit 1 stromek jak to tedy prosím je. Děkuji
Stejně to je v pomologii téhož autora Drobné ovoce a skořápkoviny. Zora jako částečně samosprašná a ostatní jako cizosprašné, vzájemně se opylující (Vama, Krajová sladkoplodá, Nikol).
děkuji velice, takže halt se tam asi vejdou 2
nebo si tu druhou do koruny naroubujte
Článek je moc pěkný, ale zapomíná na skupinu sladkoplodých mandloňových hybridů s broskvoní, které jsou samosprašné. Příkladem je italská
SupernovaneboRobijn. Tyto hybridy, které se pomalu objevují v nabídkách zahradnictví je nutné řezat pro vysokou plodnost jinak, než klasické mandloně.Děkuji za tip a odlišným řezem myslíte co? Naopak řezat více pro otevřenou kotlovitou korunu jako broskev? Máte nějaký odkaz na literaturu prosím
Mandlon mam vysazenou treti rok. Prvni rok kvetla, druhy ne a letos to taky nevypada. Nevite v cem je problem?