Každá odrůda má své typické složení aromatických látek, které se tvoří v bobulích. Danou intenzitu vůně může pěstitel révy ovlivňovat.
Hrozny jsou zcela jedinečné plody. Najdeme v nich vůni ovoce, květin, zeleninových druhů, léčivých rostlin i různých druhů koření.
Látky způsobující vůně jsou nejvíce zastoupeny ve slupce bobulí a také v dužnině. Vůni bobulí jednotlivých odrůd révy je možné poznat již ve vinici, avšak ne zcela úplně. V bobulích jsou uložené volné aromatické látky, které se projeví při ochutnávání bobulí ve vinici. Tyto volné aromatické látky jsou nejvýznamnější u stolních odrůd, které se jedí čerstvé.
V bobulích jsou ale také vázané aromatické látky, které nelze při ochutnávání bobulí chuťově rozpoznat. Uvolňují se teprve tehdy, když se hrozny začnou zpracovávat, za účelem výroby vína.
Patrně nejtypičtější a nejčastější vůně hroznů je muškátová. Vyskytuje se u odrůd stolních a moštových. Pro někoho bude možná překvapením, že i odrůda Müller Thurgau má v bobulích toto aroma. Typická je také pro Muškát moravský, Muškát žlutý, nebo stolní odrůdy Palatina Frumoasa Albe.
Spektrum vůní je velmi bohaté. Můžeme rozpoznávat citrusové plody, banán, ananas, broskev meruňku, jasmín, růži a různé druhy koření.
Za muškátové aroma vděčíme slunci. V osluněných bobulích se mění barva ze zelené na žlutou a také se zvyšuje intenzita muškátových vůní. Příliš intenzivní slunce může být naopak škodlivé, protože slupka intenzivně osluněných bobulí hnědne, což způsobujeme hořkou chuť. Mezi aromaticky bohaté odrůdy patří také Tramín nebo Pálava.
Vůně hroznů koresponduje se zbarvením bobulí. Čím intenzivnější je oranžové a tmavočervené zbarvení bobulí, tím je intenzivnější i vůně.
Dokonale vyzrálý hrozen odrůdy Pálava
Existují ale i odrůdy, kde je možné se setkat s vůní zeleninových druhů. Typickým příkladem je vůně zelené papriky, kterou najdeme u odrůdy Sauvignon nebo Cabernet Sauvignon. A opět exponovaností bobulí ke slunci je možné tuto vůni zeslabovat.
Optimální zásobování révových keřů vodou a exponovanost bobulí ke slunečnímu záření jsou pěstitelské kroky, které umožní sklízet hrozny zajímavých a intenzivních vůní. Zejména v období po začátku zrání hroznů, tedy při zaměkání bobulí, je třeba optimální zásobování vodou.
Čím výraznější je sucho, tím výrazněji se v bobulích projevují hořké chutě, které zastírají ostatní vůně.
Cestou k intenzivním vůním je prosvětlení zóny hroznů, ale nikoliv výrazné odlistění. Jestliže na hrozny dopadá rozptýlené sluneční záření, jsou vytvořené optimální podmínky pro tvorbu aromatických látek. K tomu často dostačuje vylamování zálistků a odstranění 1–2 listů v zóně hroznů. Ideální termín je brzy po odkvětu, kdy se rostoucí bobule může dobře adaptovat na podmínky slunečního záření.
Pro vývoj kvalitních vůní v hroznech je optimální podzimní počasí, kdy dochází ke střídání teplých slunečných dnů a chladných nocí. Právě toto počasí velmi pozitivně ovlivňuje vůni hroznů a vede také k aromaticky typickým vínům z Moravy a Čech.
Foto autor
K tomu, aby zahrádkář začal pěstovat révu, může stačit, když soused přinese na ochutnání hrozen révy ze své zahrady.
Mnozí pěstitelé a příznivci stolních hroznů si oblíbili bezsemenné odrůdy révy s vůněmi a chutěmi ovoce. Říká se jim labruskové.
Bezsemennost révy vinné patří mezi významné vlastnosti stolních odrůd a je v celosvětovém měřítku velkým cílem všech šlechtitelů.
Některé tradiční, staré odrůdy révy se vyznačují výraznou vůní a chutí připomínající jahody. Jahodové odrůdy révy se těší oblibě u zahrádkářů i malovinařů.
Setí a ani sázení sazečky cibule kuchyňské dříve než v polovině května může ohrozit nálet květilky cibulové. Její larvy působí na cibuli velké škody. Poškozuje i pórek a některé okrasné cibuloviny. …
