Rané třešně stěží někdo odmítne. Po dlouhé zimě to bývá první sklizeň, první ochutnávka. Nejsou červivé. Jen je třeba krotit kosy a špačky.
Na území České republiky vznikaly výborné třešňové odrůdy. Rané třešně Vítovky molitorovské na stromě zčervenají kolem 10. června. Plody nepadají a během následujících 14 dní zčernají a stanou se pravou lahůdkou mezi ranými třešněmi.
Už tyhle plody Vítovky molitorovské byly chuťovka, ale když úplně zčernají, jsou ještě lepší
Odkud pocházejí a kdy vznikly, to nikdo neví. Již v 19. století byla považována za starou známou odrůdu a jméno dostala podle velkostatku Molitorov, kde tradičně patřila do trojice nejdůležitějších odrůd.
Pro svou velkou a pravidelnou plodnost byla Vítovka molitorovská dlouhou dobou stálici mezi třešněmi všude v Čechách i na Moravě. Obecný soumrak nad měkkými třešněmi a menší plody způsobily její postupný ústup ze slávy.
Měkkých třešní – srdcovek – bývalo v minulosti více než chrupek. Dnes je tomu naopak. Běžně se množí už jen Kaštánka a Karešova. Novošlechtění v podobě srdcovky nepřichází v úvahu. Velkoprodukční sady vyžadují pouze třešně schopné dálkové přepravy. Měkké rané třešně jsou chuťově jiné než chrupky a do marmelád nebo šťáv poskytují lepší surovinu.
Srdcovka přeúrodná patří mezi takzvané pestré srdcovky. Ani v době nejvyšší zralosti plody neztmavnou.
Chceme-li zkusit jinou třešňovou chuť, jsme odkázáni pouze na staré odrůdy. Koneckonců Kaštánka pamatuje královnu Viktorii jako mladé děvče a Karešova Císaře Josefa jako docela svěžího pána. Srdcovka přeúrodná nikdy nebyla hvězdou velkosadů.
Na pestré třešni vytvoří otlak nehezkou hnědou skvrnu a to kupec nerad. Zato malé zahrady, odkud bylo blízko na stůl, se bez ní neobešly. Pro jemnou chuť a velké úrody bývala tak všeobecně rozšířena, že se dodnes neví, kde a kdy vznikla. Lidé, kteří ji mají na zahradě dodnes, ji špačkům rozhodně nepřenechají.
Takto pestrá bývala nabídka třešní. Stejně pestré jsou i chutě jednotlivých odrůd.
Příznivci dávných odrůd z Mělnicka svého času jednu taktovou historicky dobrou třešeň objevili. Perlu z Bezdězu. Podle pamětnice výsadby dochovaného stromu, to bývala ve třicátých letech minulého století naprosto běžná odrůda. Přesto o ní existuje málo informací.
Velká raná třešeň, která zraje až do června, to je Perla z Bezdězu
Tvůrci a provozovatelé programu Českého svazu ochránců přírody zaměřeného na znovuoživení vybraných starých ovocných odrůd budou vděční za každou zprávu o Perle z Bezdězu. Pište na mailovou adresu ec.meluzinazavináčvolny.cz.
Na oplátku kontakty pro zjišťování, kde kterou historickou odrůdu školkují.
Foto autor
Stejně jako klasická hudba těší své publikum, také připomínání starých odrůd třešní může vést k jejich novému angažmá v zahradě i sadu.
Stává se, že člověk něco zdědí nebo koupí, a když se po rekonstrukci domu konečně dostane do zahrady, bývá překvapen úrodou rozmanitého ovoce.
Odborníci přes různé zahrádkářské činnosti tu a tam odpovídají na otázky, které přesahují rámec pěstitelství. A tak se někdy povede radu do zahrady povýšit na radu do života. Například:
Třešeň pokládají někteří znalci za domácí evropský druh, jiní za její pravlast považují Asii. Všeobecné oblibě se těší hned z několika důvodů.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
