Jak chutnají třešně dávných odrůd: Vítovka, Srdcovka, Perla
8. 5. 2022Rané třešně stěží někdo odmítne. Po dlouhé zimě to bývá první sklizeň, první ochutnávka. Nejsou červivé. Jen je třeba krotit kosy a špačky.
Stejně jako klasická hudba těší své publikum, také připomínání starých odrůd třešní může vést k jejich novému angažmá v zahradě i sadu.
Český svaz ochránců přírody dlouhodobě pořádá různé akce, na nichž se příznivci starých odrůd dozvídají nejen poznatky z pátrání po jednotlivých ovocných stromech, ale také praktické informace k pěstování odrůd, které se už do života vracejí.
Když se daří historii odrůdy a její výskyt mapovat, roste šance, aby se jednou mohla znovu objevovat v ovocných školkách a pak třeba v zahradách či sadech. Příkladem jsou následující tři odrůdy třešní.
Odrůda nazývaná Vlkova nebo Vlkova obrovská pochází z konce 19. století ze školek pana Vlka ve Vanovicích. Jako pestrá srdcovka nikdy nebyla vhodná pro velkovýrobu, ale díky výborné chuti a šťavnatosti si ji lidé velmi oblíbili.
Odrůda vznikla na jihozápadní Moravě, pravděpodobně v okolí Ivančic. Kdy, to se neví, ale již v roce 1907 František Suchý píše, že je běžná a zažitá. Nejstarší stromy mohly mít tou dobou kolem 80–100 let.
Skalka je výjimečná tuhostí dužniny, která plody přibližuje chrupkám a umožňuje snadnou přepravu. Je plná lahodně navinulé rudé šťávy, takže pozor na tričko.
Zřejmých předností je víc: Plody Skalky praskají a hnijí méně než jiné odrůdy, dlouho vydrží na stromě, jsou méně napadány ptactvem i vrtulí třešňovou. Je s podivem, že tak dobrá třešeň zůstala tak málo rozšířena.
Třešeň Doupovská patří do místního sortimentu Karlovarského a Ústeckého kraje. Máme už docela dost plodných stromů, a tak víme, že se jedná o ranou polochrupku tmavé barvy a výtečné chuti.
Mladé vitální stromy rodí velké plody. Je třeba je sklidit do konce června. Nejsou tedy červivé.
Strom roste dost do šířky a za mlada nevytváří nadměrně velké koruny. Odrůda by se možná docela hodila na moderní slabší podnož. Udělala by tak radost i na malé zahrádce. Přináší kvalitní a chutné plody i v chladnějších polohách nad 500 m nadmořské výšky.
Co však vůbec nevíme, je to, kdy asi vznikla a jak byla rozšířena. Zda to bylo skutečně jenom v Doupovských horách, nebo v širším okolí.
Smutným faktem je, že aktuálně již neznáme žádný původní strom. Odrůda je zapěstována hlavně v genofondových plochách. Máte-li v tom směru nové informace, uvítám je na emailu ec.meluzinazavináčvolny.cz.
Foto autor
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.
Doupovská světlá třešeň aspoň tak ji říkali pamětníci se hojně vyskytovala v okolí Valče je možné že by se ještě našla ve starých třešňovkách ( vysázeli ještě původní obyvatelé ) ukrytých v okolních lesích kde se dají najít sic přestárlé stromy ale stále ještě částečně rodící. Trhávali jsme tyto třešně v oblasti které se říkalo na Líně. Třešně to jsou světlejší velmi sladké náchylné k otlaku vhodné k přímému konzumu i k zavařování. Doupovské jim říkali pamětníci zda si tu třešeň tak pojmenovali nebo vycházeli z uznané odrůdy těžko říct protože ještě jedné třešni říkali Doupovská černá což byla srdcovka s opravdu velkými plody ve zralosti skutečně až černé barvy.
Pane Joza, pokud jste to ještě nezkusil, dejte vědět panu Lípovi na e-mail uvedený výše v článku ec.meluzina(kyselá ryba)volny.cz.
Dobrý den a díky za informace. Je to vlastně poprvé, že nám někdo něco sdělil k této odrůdě. Bydlíte stále v okolí Valče? A pokud bychom tam někde nalezli i tu světlou Doupovskou, dokázal byste ji identifikovat?
Martin Lípa ec.meluzina@volny.cz