Stejně jako klasická hudba těší své publikum, také připomínání starých odrůd třešní může vést k jejich novému angažmá v zahradě i sadu.
Český svaz ochránců přírody dlouhodobě pořádá různé akce, na nichž se příznivci starých odrůd dozvídají nejen poznatky z pátrání po jednotlivých ovocných stromech, ale také praktické informace k pěstování odrůd, které se už do života vracejí.
Když se daří historii odrůdy a její výskyt mapovat, roste šance, aby se jednou mohla znovu objevovat v ovocných školkách a pak třeba v zahradách či sadech. Příkladem jsou následující tři odrůdy třešní.
Odrůda nazývaná Vlkova nebo Vlkova obrovská pochází z konce 19. století ze školek pana Vlka ve Vanovicích. Jako pestrá srdcovka nikdy nebyla vhodná pro velkovýrobu, ale díky výborné chuti a šťavnatosti si ji lidé velmi oblíbili.
Třešeň odrůdy Vlkova obrovská
Odrůda vznikla na jihozápadní Moravě, pravděpodobně v okolí Ivančic. Kdy, to se neví, ale již v roce 1907 František Suchý píše, že je běžná a zažitá. Nejstarší stromy mohly mít tou dobou kolem 80–100 let.
Skalka je výjimečná tuhostí dužniny, která plody přibližuje chrupkám a umožňuje snadnou přepravu. Je plná lahodně navinulé rudé šťávy, takže pozor na tričko.
Odrůda Skalka
Zřejmých předností je víc: Plody Skalky praskají a hnijí méně než jiné odrůdy, dlouho vydrží na stromě, jsou méně napadány ptactvem i vrtulí třešňovou. Je s podivem, že tak dobrá třešeň zůstala tak málo rozšířena.
Třešeň Doupovská patří do místního sortimentu Karlovarského a Ústeckého kraje. Máme už docela dost plodných stromů, a tak víme, že se jedná o ranou polochrupku tmavé barvy a výtečné chuti.
Třešeň odrůdy Doupovská
Mladé vitální stromy rodí velké plody. Je třeba je sklidit do konce června. Nejsou tedy červivé.
Strom roste dost do šířky a za mlada nevytváří nadměrně velké koruny. Odrůda by se možná docela hodila na moderní slabší podnož. Udělala by tak radost i na malé zahrádce. Přináší kvalitní a chutné plody i v chladnějších polohách nad 500 m nadmořské výšky.
Co však vůbec nevíme, je to, kdy asi vznikla a jak byla rozšířena. Zda to bylo skutečně jenom v Doupovských horách, nebo v širším okolí.
Smutným faktem je, že aktuálně již neznáme žádný původní strom. Odrůda je zapěstována hlavně v genofondových plochách. Máte-li v tom směru nové informace, uvítám je na emailu ec.meluzinazavináčvolny.cz.
Foto autor
Rané třešně stěží někdo odmítne. Po dlouhé zimě to bývá první sklizeň, první ochutnávka. Nejsou červivé. Jen je třeba krotit kosy a špačky.
Odrůdy, pro které se ujalo označení historické, mohou lákat k výsadbě do zahrady také kvůli dávné minulosti, v níž se osvědčily.
Je známo, že naši předkové pěstovali kvalitní jablka. Málokterá z nich by se ovšem mohla velikostí, vzhledem a vybarvením rovnat dnešním plodům ze supermarketů.
Řada starších odrůd ovoce patří mezi pozapomenuté. Meruňka Velkopavlovická se však pěstuje všude, kde lze v České republice meruňky pěstovat.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
Doupovská světlá třešeň aspoň tak ji říkali pamětníci se hojně vyskytovala v okolí Valče je možné že by se ještě našla ve starých třešňovkách ( vysázeli ještě původní obyvatelé ) ukrytých v okolních lesích kde se dají najít sic přestárlé stromy ale stále ještě částečně rodící. Trhávali jsme tyto třešně v oblasti které se říkalo na Líně. Třešně to jsou světlejší velmi sladké náchylné k otlaku vhodné k přímému konzumu i k zavařování. Doupovské jim říkali pamětníci zda si tu třešeň tak pojmenovali nebo vycházeli z uznané odrůdy těžko říct protože ještě jedné třešni říkali Doupovská černá což byla srdcovka s opravdu velkými plody ve zralosti skutečně až černé barvy.
Pane Joza, pokud jste to ještě nezkusil, dejte vědět panu Lípovi na e-mail uvedený výše v článku ec.meluzina(kyselá ryba)volny.cz.
Dobrý den a díky za informace. Je to vlastně poprvé, že nám někdo něco sdělil k této odrůdě. Bydlíte stále v okolí Valče? A pokud bychom tam někde nalezli i tu světlou Doupovskou, dokázal byste ji identifikovat?
Martin Lípa ec.meluzina@volny.cz