Jak a kdy na výchovný řez po výsadbě ovocného stromku
12. 3. 2023Výchovný řez ovocných stromků a keřů by měl následovat co nejdříve po výsadbě. Jeho jarní provedení se však liší od podzimního.
Mezi ovocnými dřevinami patří broskvoně k těm více náročným. Zde je několik tipů, jak dosáhnout pěkné úrody bezvadných plodů.
Současnou nabídku odrůd tvoří sice ty novější, které překonaly zastaralé kultivary, ale mnohé se hodí spíše pro velkovýrobní pěstitelské technologie. Jinými slovy: Některé odrůdy jsou velmi náročné na závlahu, hnojení, chemické ošetřování a další agrotechnické zásahy. Jiné odrůdy zase neodpovídají představě drobných uživatelů o chuti a dalších vlastnostech plodů.
Pro běžného uživatele je tak poměrně složité se v širokém sortimentu orientovat a jak teplomilnou peckovinu správně pěstovat. Následující přehled může být vodítkem.
Broskvoně jsou teplomilné ovocné druhy. Ideální podmínky pro pěstování jsou proto na jihu republiky, ve středních Čechách nebo v dalších níže položených oblastech. Měnící se klima, mírnější zimy a teplejší léta možnosti jejich pěstování rozšiřují.
Lokalita by měla být chráněná od severu a západu proti studenému proudění. Nejvhodnější je jižní, jihovýchodní nebo východní mírný svah, případně stěna domu.
Zásadně se vyhýbáme mrazovým kotlinám a nízko položeným pozemkům v blízkosti vodních ploch a toků, kam mráz stéká. Tam roste riziko poškození dřeva nebo květních pupenů během zimy nebo při kvetení. Jarní mráz může spálit i malé plůdky.
U broskvoní blokuje vápník v půdě příjem železa a dalších prvků, čímž způsobuje chlorózu. Na tu jsou nejvíce citlivé broskvoňové podnože.
Stromy jsou také poměrně náročné na vláhu. Vybíráme proto stanoviště s půdami středně těžkými, propustnými a dobře zásobenými vláhou.
Vhodným termínem pro výsadbu broskvoně je jaro. Pokud se však rozhodneme vysadit stromek na podzim, je nezbytné zakrýt zelený kmínek, aby nedošlo k vyschnutí stromku v případě, že bude půda dlouhodobě zamrzlá.
Korunku ale upravujeme zásadně v jarním termínu, aby stromek nenamrzl nebo neuschl.
Řez broskvoní se liší od řezu jiných ovocných druhů. Každoročně u nich provádíme hluboký řez. Nikdy je neřežeme během vegetačního klidu.
Řez po výsadbě spočívá zejména v odstranění nadbytečných výhonů a terminálu v případě zvoleného tvaru duté koruny a zakrácení ponechaných výhonů na 3–5 pupenů.
V prvních 2 –4 letech provádíme výchovný řez stromků. Zaměřujeme se na zapěstování koruny, dbáme na udržení poměrně řídké koruny se 3 až max. 5 kosterními větvemi. V dalších letech se jedná o řez udržovací.
Mějme na paměti, že broskvoně zakládají květy nejen na krátkých výhonech (trnech), ale i na jednoletých výhonech. Těžiště plodnosti spočívá právě na těchto výhonech, na nichž se vyvíjejí nejkvalitnější plody. Tento druh se tak liší od většiny ostatních ovocných druhů, které květy zakládají převážně na krátkých výhonech tvořících se na dvouletém a starším dřevě.
Broskvoň je vzhledem ke značně odlišné technologii pěstování – zejména co se týká řezu – druhem poměrně náročným na výživu, protože každoročně dochází k velké obměně dřeva. Na podzim po obvodu koruny rozhodíme plné hnojivo, na jaře pak dusíkaté hnojivo. Jemně zapravíme do půdy.
Pouze řádně narostlé, vyvinuté plody jsou také chuťově kvalitní. Plody probíráme ručně při velikosti 20–30 mm.
Pro dosažení výběrové velikosti plodů ponecháváme 1 plod na 7–10 cm délky výhonu. Nadměrná násada stromu vede nejenom k nízké kvalitě nedorostlých plodů, ale i k vysilování stromu a špatnému nárůstu nového plodného dřeva, což snižuje potenciální úrodu příštího roku.
Základem pro zdravý růst a plodnost je také pečlivá ochrana proti chorobám a škůdcům, zejména pak proti kadeřavosti broskvoní.
Žlutomasá pravá broskev, zraje 30 dnů před odrůdou Redhaven. Pochází z USA. Strom roste poměrně slabě, květ má růžovitý.
Plod je malý, z čelního pohledu tvarem kruhovitý. Slupka je středně hustě plstnatá, středně tlustá a středně silně přilnavá k dužnině. Základní barvu má krémově žlutou. Téměř celý povrch plodu je však překryt tmavě červenou krycí barvou.
Dužnina je žlutá, středně tuhá, bez vláken, v chuti dobrá, průměrně aromatická, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Pecka je středně silně až silně přilnavá k dužnině.
Je pouze velmi málo až málo náchylná na pukání. Plodnost je velmi dobrá. Vzhledem k ranosti je poměrně vzhledná a chutná, využívá se pro přímý konzum.
Žlutomasá pravá broskev, zraje 20 až 25 dnů před odrůdou Redhaven. Pochází z USA. Strom má vzrůstnost silnou, květ je růžovitý.
Plod dosahuje střední velikosti, tvarem je z čelního pohledu středně zploštělý.
Slupka je středně hustě plstnatá, středně tlustá a silně přilnavá k dužnině. Její základní barva je krémově žlutá, většina povrchu plodu je překryta výraznou černavě červenou krycí barvou nanesenou mramorováním.
Dužnina je oranžově žlutá, středně tuhá, nevláknitá, v chuti navinule sladká až nasládlá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, pikantní, hlavně při plném vyzrání. Pecka je silně přilnavá k dužnině.
Je pouze málo náchylná na pukání. Plodnost je velmi dobrá. Odrůda vyniká velmi brzy vybarvenými a vyrovnanými plody, které jsou atraktivního vzhledu, dobré chuti a jsou určené k použití jako stolní ovoce.
Žlutomasá pravá broskev, zraje 15 dnů před odrůdou Redhaven. Pochází z Itálie. Strom roste středně bujně až bujně, avšak velmi dobře se tvaruje. Květ je růžovitý.
Plod je středně velký, kruhovitého tvaru. Slupku má tenkou až středně tlustou, středně až hustě plstnatou, slabě až středně silně přilnavou k dužnině, se základní barvou zelenavě žlutou, na osluněné straně se objevuje tmavě červené rozmyté líčko.
Dužnina je žlutá, měkká až středně tuhá, nevláknitá. Chuť má sladce navinulou až navinule sladkou, poměrně aromatickou, dobrou až velmi dobrou. Pecka je k dužnině slabě přilnavá. Plodnost je středně velká až velká a pravidelná.
Tato odrůda je velmi dobře odolná k mrazu ve dřevě i v květních pupenech a spolehlivě plodící. Je z hlediska ranosti první odrůdou, která má při plném vyzrání plodů dužninu alespoň částečně odlučitelnou od pecky.
Některé zdroje uvádějí její toleranci k virové šarce švestek.
Česká odrůda, řadí se mezi rané žlutomasé pravé broskve. Zraje v průměru o 12 dnů dříve než odrůda Redhaven. Strom roste středně bujně, květ je zvonkovitý.
Plod je středně velký, tvarem kruhovitý. Slupka je středně tlustá, středně hustě plstnatá, silně přilnavá k dužnině. Slupka má základní barvu zelenavě žlutou s celoplošně nanesenou tmavě červenou krycí barvou na středně velké až velké části povrchu plodu.
Dužnina je žlutá, měkká až středně tuhá, nevláknitá. V chuti je nasládlá, dobře aromatická, plná. Pecka je k dužnině středně až silně přilnavá.
Vyniká bohatou a pravidelnou plodností, atraktivním plodem a chutí. Při plném vyzrání je možné dužninu částečně oddělit od pecky, přesto jsou však plody vhodnější pro přímý konzum než pro zpracování.
Při sklizni plodů je nutno postupovat opatrně – plody přiléhají těsně k větvi a mohou se tak snadno poškodit.
Zraje v průměru 13 dnů před odrůdou Redhaven. Pochází z USA. Strom má vzrůstnost bujnou, květ je růžovitý.
Plod je malý až středně velký, z čelního pohledu středně zploštělý. Slupka je středně hustě až hustě plstnatá, středně tlustá a slabě přilnavá k dužnině. Základní barvu má krémovou. Většina povrchu plodu je kryta výraznou tmavou červení nanesenou formou mramorování.
Dužnina je krémově bílá, měkká až středně tuhá, středně vláknitá, navinule sladká až sladká, mírně aromatická, poměrně dobrá. Pecka je slabě až středně silně přilnavá k dužnině. Plodnost je velká. Má atraktivně vypadající plody dobré chuti, které jsou určeny pro přímý konzum.
Foto autor a Shutterstock
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
Taky jsem zakoupil nový stromek. Nádherný obrost, takže jsem zastřihl a ponechal vrcholové tři větvičky dobře posazené. A co se stalo. Jedna z nich odešla a tak zbyly dvě větve. Co s tím. Pochopitelně na kmínku již žádný obrost nevyrazí, takže jedině vybrat vhodnou větvičku z těch dvou kosterních větví na nich vybrat obrost, popřípadě vyvázat do správného směru a zápěstovat kostru s třemi větvemi.