Místo pro ostružiník vybíráme slunečné, aby plody lépe vyzrály a byly kvalitnější. Také ostružinám svědčí půda s organickým obsahem.
Jako typické keře mají ostružiníky kořenový systém uložen poměrně mělce pod povrchem půdy. Ne tak mělce jako maliny, přece jen však v sušších obdobích budou vděčné za pravidelnou doplňkovou závlahu. Na mělké kořeny je třeba myslet i při mělkém okopávání, kterým udržujeme půdu pod keři bez plevelů. Bylinný porost pod keři je jinak velkým konkurentem v boji o vodu a živiny.
Ostružiníkové květy a zrající plody
Jelikož se keře většinou prodávají v kontejnerech, je jejich výsadba možná prakticky celoročně. Vybíráme pro ně místo, které vyhovuje jejich přirozenému růstu. Většina odrůd vytváří dlouhé poléhavé výhony a i ty vzpřímené či polovzpřímené obvykle v létě klesají pod tíhou úrody. Pěstujeme je proto u opěrných konstrukcí nebo zcela jednoduše u plotu.
Na vybraném místě vyhloubíme před výsadbou nevelkou jámu, do které vysypeme zásobní dávku hnojiva přírodního původu. Následně vybereme rostlinu z kontejneru a vysadíme do jámy o několik centimetrů hlouběji, než rostla v kontejneru. Důkladně zalijeme.
Keře rostou rychle a intenzivně, již v průběhu dvou let si dokážou vytvořit dostatečně silný a hustý keř. Velmi dobře vytvářejí kořenové výmladky, kterými se keř obnovuje. Výhony mají většinou dvouletým cyklus. To znamená, že v prvním roce výhony narostou, v druhém plodí, pak uhynou.
Tomuto způsobu růstu je třeba přizpůsobit řez. V předjaří odstraníme z keře všechny odumřelé výhony. Odstraníme také slabé a poškozené výhony.
Jedinečné plody ostružiníku; foto Shutterstock
Pokud stále zůstává keř přehuštěný, ponecháme na něm 6–8 nejkrásnějších výhonů, jejichž délku upravíme na maximálních 2,5 metru. Z nich už většinou vyrůstají sekundární výhony, které jsou plodonosné. I ty dokážou již v prvním roce často dorůst do značné délky.
Pokud bychom je ponechali bez řezu, plodily by po celé délce. To by vedlo k tvorbě menších plodů i k rozvoji houbových chorob. Proto sekundární výhony zkrátíme na délku 25–30 cm. Takto upravený keř na závěr vyvážeme k plotu nebo opoře.
Chorobami a škůdci u nás ostružiníky výrazněji netrpí. Často se objevuje rez ostružinová, hospodářsky významné škody však obvykle nezpůsobuje, a proto se ochrana proti ní nedělá. Také se může, zvláště u citlivých odrůd a ve vlhkých letech, vyskytnout monilinioza plodů. Ochrana proti ní se však neprovádí. Předcházíme jí správným výběrem odrůd a udržováním vzdušných keřů.
Ostružiny vstupují do plodnosti zpravidla ve druhém roce po výsadbě, následně rodí většinou pravidelně. Plody sklízíme v létě, dozrávají postupně 2–7 týdnů. Plody černé barvy, jsou velmi šťavnaté se sladkokyselou chutí. Konzumují se čerstvé, vyrábí se z nich kompoty, džemy, ovocná vína, likéry, sirupy či pečené čaje. Z ostružiníkového keře se sklízejí i listy, které se vyznačují léčivými účinky.
Beztrnná moderní odrůda vznikla křížením Loch Ness x Chester. Keře rostou vzpřímeně, středně intenzivně. Odrůda dozrává středně pozdně, sklizeň začíná od poloviny července a trvá do konce srpna, úroda je pravidelná a vysoká.
Odrůda ostružiníku Asterina
Plody jsou pevné, velké až velmi velké (7 g), oválné, atraktivní, velmi chutné, mají typické ostružinové aroma. Díky své pevnosti jsou vhodné na kompotování, snesou i delší transport. Odrůda vykazuje střední odolnost vůči mrazu i houbovým chorobám. Není vhodná pro mechanický sběr, doporučuje se zejména pro pěstování v zahradách.
Americká hexaploidní odrůda. Ostružiník roste středně silně, klasickým poléhavým způsobem, typickým pro většinu odrůd ostružiníku. Vyznačuje se vitálním růstem, odolností proti chorobám a vysokou odolnost vůči mrazu, nevýhodou odrůdy jsou trnité výhony.
Black Butte
Odrůda je spolehlivě samosprašná a velmi brzy dozrává. Sklizeň začíná již koncem června a trvá do konce léta. Rodí bohatě a pravidelně.
Plody jsou pevné, atraktivního vzhledu i velikosti, tvarově vyrovnané, nadprůměrné velikosti o délce 5 cm a šířce 2,5 cm. Plody jsou šťavnaté, velmi sladké chuti.
Americká polovzpřímená odrůda. Vytváří výhony dlouhé 2–3 metry, velmi dobře odnožuje. Ostružiník kvete poměrně časně růžovými samosprašnými květy. Sběr plodů začíná od poloviny července a trvá do konce srpna. Odrůda je velmi úrodná, výnosy se pohybují v průměru od 4 do 6 kg z keře.
Plody jsou středně velké až velké, kulaté, sametově černé a velmi dobré sladko-kyselé. Odrůda je spolehlivá, mrazuodolná a odolává chorobám a škůdcům.
Black Satin; foto Shutterstock
Raná polská odrůda vyšlechtěná v roce 1985 ve výzkumném ústavu v Brzezie. Ostružiník Gazda tvoří silné výhony s malým množstvím nevýrazných trnů, zřetelnější trny jsou však na listech a stopkách. Sekundární obrost je poměrně krátký s rovnoměrně rozmístěnými souplodími. Sklizeň začíná začátkem srpna a trvá asi 6 týdnů.
Plody jsou kulaté, malé až střední (2,5 g), černé se silnějším ojíněním. Chuť je velmi dobrá. Výhodou je silná odolnost vůči mrazům, rovnoměrné zrání a snadná oddělitelnost plodů od stopky. Zahrádkáři ocení snadný způsob rozmnožování kořenovými odkopky.
Foto Shutterstock a autor
Hledání dobrého stanoviště pro rybíz, angrešt, maliník a ostružiník ovlivní jejich nároky na slunce a půdu. Roli hraje i vítr či průvan.
Ovoce ze zahrady si právem ceníme. Zejména na počátku cesty k vlastní úrodě je dobré se zaměřit na osvědčené druhy. S jak velkou výsadbou a úrodou bychom pak mohli počítat?
Ve Šlechtitelská stanici ve Velkých Losinách množí a pěstují maliníky a ostružiníky. Zkoušejí tu i zahraniční odrůdy. Tady jsou jejich poznatky a doporučení k zavedeným odrůdám.
Pro obsah vitamínů, zejména vitaminu C a provitamínu A (karotenu), patří ostružiník mezi cenné ovocné druhy. Pěstování navíc usnadňují beztrnné odrůdy.
Existují různé způsoby stínění skleníku během vegetace – nátěry, zakrytí rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy. Výhodné je využití révy vinné. Pro menší skleníky postačí jedna sazenice (hlava) – rostoucí ve skleníku.
