Keře popínavých ostružiníků by neměly být příliš husté. Všechny postranní výhony narostlé na nových výhonech proto už během léta krátíme.
Postranní výhony zkracujeme od druhé poloviny června do začátku září za druhým nebo třetím listem.
Připomeňme, že stejně jako maliník plodí ostružiník na jednoletých výhonech narostlých v předchozím roce. Nové výhony vyrůstají každoročně z adventivních pupenů kořenového krčku.
Ostružiník řežeme brzy zjara, kdy již neočekáváme silnější mrazy. Pamatujeme na náhlý pokles teploty i kvůli tomu, že řezem odstraníme z výhonů suché listí, které keř dobře chrání před namrzáním. Zejména v oblastech s chladnějším podnebím můžeme posílit ochranu mladých výhonů ostružiníku krytem ze slaměných rohoží, nastýlkou z chvojí apod.
Jako preventivní ochranu před houbovými chorobami doporučujeme ořezaný materiál zlikvidovat. Nikdy tyto zbytky dřevní biomasy nenecháváme ležet pod rostlinami.
Růst letorostů příznivě ovlivníme tím, že už během léta zaštípneme předčasný obrost a to na dva až tři listy.
Poléhavý ostružiník potřebuje oporu – optimálně dráty ve třech výškách foto Shutterstock
Podle vzrůstnosti ponecháváme jednotlivé rostlině tři až šest výhonů. Zkracujeme je na délku tří až čtyř metrů podle tloušťky a prostoru, který má rostlina k dispozici. Výhony upevníme ke dvěma spodním drátům, pokud má drátěnka tři. K vrchnímu drátu přichytíme nové letorosty. Toto uspořádání urychluje sklizeň, protože plody visí v téže výšce.
Dobře ošetřované výsadby ostružiníku se dožívají na zahrádkách 15 až 18 let.
Zatímco lesním borůvkám se na zahrádce nedaří, jejich sestře borůvce chocholičnaté ano. Tyto borůvky ze Severní Ameriky dorůstají až dvoumetrové výšky.
Role, které člověku přináší život, bývají různé. I pěstitelem se můžete stát až jednoho dne. Dříve či později se pak vynoří přání sklízet ovoce, které zatím nemáme.
Ve Šlechtitelská stanici ve Velkých Losinách množí a pěstují maliníky a ostružiníky. Zkoušejí tu i zahraniční odrůdy. Tady jsou jejich poznatky a doporučení k zavedeným odrůdám.
Obecně platí, že pro pěstování rybízu je vhodnější keř, protože většina odrůd černého, červeného i bílého rybízu roste vzpřímeně. U angreštu bych upřednostnil stromek.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
