Stáleplodící jahodník dokáže kvést nezávisle na délce dne
2. 4. 2022Pěstovat stáleplodící jahodník je náročnější na čas i zkušenosti. Plodnost od června až do října vyžaduje správné doplňování živin.
Ve Šlechtitelská stanici ve Velkých Losinách množí a pěstují maliníky a ostružiníky. Zkoušejí tu i zahraniční odrůdy. Tady jsou jejich poznatky a doporučení k zavedeným odrůdám.
Maliník je na půdu náročnější než jiné druhy drobnoplodého ovoce (rybíz, angrešt). Nejlépe prospívá na hlinitopísčitých a písčitohlinitých půdách s lehkou propustnou spodinou. Hladina spodní vody nesmí sahat výše jak 1–1,5 m pod povrch. Jinak roste slabě a odumírá – nesnáší zamokřené půdy. Na druhou stranu trpí i na suchých stanovištích. Důležitá je poloha pozemku. Nejvhodnější jsou rovinaté, či mírně svažité a dostatečně osluněné plochy. Zastíněné pozemky a údolní polohy nejsou vhodné.
Na vláhu a živiny v době růstu a plodnosti je maliník velmi náročný. Při výsadbě plochu vyhnojíme nejlépe chlévskou mrvou, či jiným kvalitním rozleženým hnojem (králičí, koňský), kompostem, v dávce asi 5 kg na 1 m² nebo i granulovaným hnojem dle doporučeného dávkování. Při výsadbě nepoužíváme žádná minerální hnojiva, abychom nespálili kořeny sazenic.
Od druhého roku po zakořenění pravidelně každoročně brzy na jaře přihnojujeme organickými i minerálními hnojivy (Cererit, Kristalon apod.). I minerální hnojiva mají značný vliv na zvýšení sklizně malin. Použitím fosforečných i draselných hnojiv v dávce 60–80 g rozpustných živin na 1 m² současně s poloviční dávkou chlévské mrvy dosáhneme dobrých výsledků.
Maliník vysazujeme do řádků, či dvojřádků nebo na záhon. Jednotlivé sazenice (matky) vysazujeme na vzdálenost 0,6–0,8 m od sebe. Podle zvolené odrůdy si můžeme postavit i jednoduchou drátěnku, tyče spojené dvěma dráty v různých úrovních, dle vzrůstnosti odrůdy. Volíme takový spon, abychom měli dobrý přístup k jednotlivým rostlinám, abychom udrželi porost nezaplevelený, v dobré kondici.
Ostružiník má nároky podobné. Je citlivější k zimním mrazům. Zvláště plazivé a pnoucí odrůdy namrzají při nedostatečné sněhové pokrývce, zejména když teploty klesají pod –20 °C. Na nechráněných stanovištích je v zimě často okusuje zvěř. Vyžadují úrodné a dostatečně vlhké půdy a dobré hnojení, vysazují se na vzdálenost 2,5–3 metry.
Doporučuji při pěstování malinoostružin, beztrnných a klasických ostružin, které jsou převážně bujného růstu, jednotlivé výhony vyvazovat k drátěnce, či jiné opoře. Vždy po odplození dvouletý výhon odstraníme a vzrostlé mladé výhony zkrátíme na podzim asi o jednu třetinu. U keřovitých kultivarů, jako je Tayberry a Thornfree, je nutné zaštipovat dlouhé výhony, aby se letorost rozvětvil, kvetl a plodil na postranním obrostu. Na rostlině se ponechávají obyčejně tři výhony.
U odrůd, které plodí na dvouletých výhonech, odstřihneme v letních měsících odplozený výhon u země a nové výhony zkrátíme na podzim o třetinu. Vzdálenost mezi výhony by měla být cca 10 cm – slabší zahušťující výhony se odstraňují celé.
Kombinací výsadby klasických a remontantních odrůd malin si zajistíme období sklizně na dobu tří až čtyř měsíců.
U remontantních maliníků, které se pěstují zejména pro plody na jednoletých výhonech, uplatňujeme jiný způsob řezu. Po sklizni (obyčejně po prvních podzimních mrazících), letorosty zkrátíme asi o polovinu až do vyzrálého dřeva. Brzy na jaře je sestřihneme u země. Za léto vyrostou silné letorosty, které kvetou v srpnu a plodí. Kromě odrůd s bujnějším vzrůstem se vzpřímenými výhony (Heritage), jsou také v této skupině odrůdy nižšího keříčkovitého vzrůstu (Ada, Medea).
Velmi známá odrůda vyniká vůní a charakteristickou aromatičností plodů. Plody jsou velké, tmavě červeně vybarvené, kuželovité. Výborné především na šťávy a marmelády. Jsou dosti měkké a rychle přezrávají. Matečné keře bohatě odnožují. Růst je bujný, odrůda tvoří silné, vzpřímené letorosty.
Jedna ze spolehlivých odrůd. Plody se dobře sklízí, jsou lehce oddělitelné od lůžka, velké, pevné, tmavě červeně vybarvené, aromatické. Výhony má silné, trnitější s červenofialovou borkou. V příznivém, teplém podzimu tyto výhony někdy opět nakvétají a plodí (pokud se během léta zkrátí a neuschnou). Kvést mohou i vyzrálé výhony jednoleté.
Pochází ze Šlechtitelské stanice ve Velkých Losinách. Velmi výnosná odrůda se středně velkými světle červenými plody s vůní lesních malin. Matečné keře jsou nižšího vzrůstu, bohatě odnožují.
Má velké tmavě červené sladké plody. Svým habitem růstu připomíná Bulharský rubín. Slaběji však odnožuje.
Plody jsou kulatého tvaru, jasně červeně vybarvené, sladké příjemné chuti. Porosty jsou vzpřímené, pevné, borka výhonů je světle zelenavá až stříbřitě šedá i po vyzrání letorostů. Charakteristické pro ní je, že nemá skoro žádné trny, je hladká. V tuhých zimách mohou porosty této odrůdy i odrůdy Veten namrzat.
Má velké protáhlé velmi dobré aromatické plody. Vytváří vzrůstný porost, výhony jsou ostnité, až do fialověčervena vybarvené. Velmi málo odnožuje.
Má středně velké až narůžovělé plody lahodné, sladkokyselé chuti. Výhony jsou světle zeleně vybarvené, hodně ostnité ve spodní části. Porost je vysoký a silně odnožuje, nevymrzá.
Předností jsou velké, žluté, kuželovité plody se sladkou, ale méně aromatickou chutí než je u Zlaté Královny. Porost je pevnější se silnějšími méně ostnitými výhony. Velmi dobře snáší drsnější zimy
Tyto odrůdy prodlužují dobu sklizně až do pozdního podzimu. Abychom docílili vysoké úrodnosti, necháváme plodit pouze jednoleté výhony.
První zralé plody se začnou objevovat v srpnu a zrají až do začátku listopadu. Většinu spálí první silné podzimní mrazy, ale i tak úroda bývá velmi vysoká. Plody jsou středně velké až velké, kuželovité, tmavočervené, velmi dobré chuti a dobře oddělitelné od lůžka. Jsou pevné, nemačkají se a proto velmi vhodné k zamrazení.
Obdobná odrůda remontantního maliníku plodícího na jednoletých výhonech. Je o něco ranější zraje asi o 7–10 dní před odrůdou Ada, má atraktivní velké tmavě červené plody, velmi dobré sladkokyselé chuti. Velmi lehce se sbírají. Pro obě odrůdy je typická keříčkovitá forma růstu matek a silné odnožování.
Plody má kulaté, pevné, lehce oddělitelné od lůžka, středně velké, tmavě červené s jemným stříbřitým ojíněným. Jsou hodně sladké. Úrodnost je vysoká. Porost je vzpřímený se silnými pevnými výhony, matečné keře bohatě odnožují, výhony jsou trnité a červenohnědě zbarvené, bez postranního obrostu.
V podhorských podmínkách Velkolosinska zraje raně – koncem července. Středně velké až velké plody černofialové barvy mají sladší aromatickou chuť. Keř je hustý, vzpřímený. Silně odnožuje. Je náročnější na řez, odstraňování přebytečných výhonů a odplozených letorostů. Výhony jsou po celé své délce trnité. Je to plodná a k vymrzání odolná odrůda.
Beztrnná poléhající odrůda. Má výhony velmi dlouhé, tři i více metrů. Při jejím pěstování je potřebná opora. Má velké temně černofialové plody s kyselejší chutí. Dozrává koncem srpna až září. V deštivém a chladnějším počasí plody plesniví (šedá hniloba) a opadávají.
Foto autorka
Správná sklizňová zralost nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí, potom se hodnotí ostatní znaky: barva jadérek, vybarvení slupky a i větší propad plodů za bezvětří.