
Kam vysadit slivoně, třešně, višně, meruňky, broskvoně
25. 1. 2022Jak se liší nároky různých peckovin na stanoviště v zahradě? Připomeňme si, kde hledat dobré místo pro výsadbu švestky, třešně, meruňky a dalších stromů.
Hledání dobrého stanoviště pro rybíz, angrešt, maliník a ostružiník ovlivní jejich nároky na slunce a půdu. Roli hraje i vítr či průvan.
Rybíz je nenáročná dřevina. V Česku se pěstuje jako keř nebo jako stromek naštěpovaný na meruzalku zlatou. Červený a bílý rybíz je méně náročný než rybíz černý.
Červenému a bílému rybízu se nejlépe daří v teplých a slunných polohách, ale s úspěchem může růst a plodit i ve výšce 800 m n. m. Nesnáší plné slunce, na kterém listy předčasně zasychají a keře přestávají růst. Je to jedna z mála ovocných dřevin, která zvládne růst i v polostínu. Dobře roste na písčitohlinitých až hlinitých půdách, dobře zásobených vodou, se slabě kyselou až neutrální půdní reakcí.
Černý rybíz je na půdní podmínky náročnější. Má rád teplejší a slunná stanoviště. Dobře plodí do nadmořské výšky cca 500 m n. m. Keře rostoucí ve stínu dávají neuspokojivou sklizeň s kyselými bobulemi. Černý rybíz vyžaduje půdy dostatečně hluboké, propustné a vlhké, slabě kyselé až slabě zásadité s dostatkem živin. Nemá rád větrná stanoviště, kde dochází ke špatnému opylení.
Nejčastěji se pěstuje ve stromkové formě, méně často jako keř. Pro svůj zdárný růst potřebuje otevřená stanoviště s pravidelnou výměnou vzduchu. Nesnáší mrazové kotliny a ani příliš větrná stanoviště (průvan).
Dobře roste na slunných i na polostinných místech, ale musí být dobře zásobeno vodou. V porovnání s rybízy bývá angrešt na půdu mnohem náročnější. Vyžaduje hlinité nebo hlinitopísčité půdy s dostatkem vápníku a půdní vody. Nemá rád kyselé, těžké a jílovité půdy, kde brzy odumírá. V chudých a jalových půdách brzy ztrácí listy i plody.
Vytrvalý polokeř, který se pěstuje v jednoletém nebo dvouletém cyklu, je v celku nenáročnou dřevinou. Pro kvalitní úrodu potřebuje slunná stanoviště. V polostínu bývají plody méně chutné.
Maliník vyžaduje chráněné polohy, zvláště proti větru. Ve vyšších polohách může být pěstován v uzavřených i mrazových kotlinách, protože kvete až koncem května, kde je již nízké riziko zmrznutí květů. Vyžaduje vlhkou, hlinitou, dostatečně humózní zem s dostatkem vápníku.
Na těžkých, jílovitých a suchých půdách se mu nedaří. Na podmáčených půdách vymrzá. Ideální průměrná roční teplota je 7–8 °C, ale tento nenáročný keř se dá s úspěchem pěstovat až do výše 1000 m n. m.
Ostružiník pěstujeme jako keř u opory, nejčastěji drátěnky. Jsou to vzrůstné keře s dlouhými šlahounovitými výhony.
Dobře roste a nejlépe plodí na osluněném stanovišti. Snáší i mírný polostín.
Na větrných polohách může z jara docházet k ulamování rašících letorostů i s květy. Raději má uzavřené polohy a teplejší stanoviště.
Ostružiník vyžaduje dobré, kypré, hlinité půdy s dostatkem humusu. Půdy musí být přiměřeně vlhké, ne však podmáčené nebo studené, s vysokou hladinou podzemní vody. Při vhodné lokalitě může ostružiník růst a plodit také v 500 m n. m.
Foto autor a J. Sus
Doba zakořeňování přezimovaných hlíz begonií je přibližně 3 až 4 týdny. Výhodné je předklíčení na sucho při teplkotě 15-20 °C a ve tmě. Zhruba po týdnu se objeví na plošší straně malé puky. Hlízky opatrně očistíme od starých zbytků kořenů a vysadíme.