Které předplodiny svědčí jahodám, kdy jahodník vysadit

6. 3. 2020

Ve srovnání s jinými druhy ovoce jahodník koření výrazně mělce. O úspěšné sklizni tak rozhoduje kvalita ornice. Jak se o ni postarat?

Požadavky na půdu

Hloubka ornice by měla být alespoň 25 cm. Pokud jde o půdní druh, jsou pro jahodník vhodné půdy lehčí až středně těžké v kategorii půd hlinitopísčitých až písčitohlinitých, s obsahem humusu. Čím je půda humóznější, tím větší má schopnost jímat vodu.

Jahodník potřebuje mírně kyselou půdní reakci (pH 5,5–6,5). Patří k druhům velmi citlivým na chlor (ten může pocházet z exhalátů a také z nevhodných průmyslových hnojiv).

Kdy a jak zlepšovat půdu pro jahodník

  1. V písčitých půdách, které trpí vyplavováním živin a jejich nedostatkem, můžeme upravit půdní poměry navážkou hlinité až jílovitohlinité zeminy a rašeliny.
  2. V jílovitých půdách naopak můžeme půdní strukturu zlepšit pískem a rašelinou. Ve štěrkovitých půdách je třeba větší kameny odstranit a záhon vylepšit dobrou písčitohlinitou zeminou.
  3. V zamokřených půdách se doporučuje pěstovat jahodník na záhonech vyvýšených nad terénem asi o 20 cm.
Zavlažovaný jahodník při výsadbě i během vegetace

Jahody potřebují dobré zásobení vodou; foto Shutterstock

Závlaha

Voda, jak známo, umožňuje výživu transportem a rozpouštěním živin, dokáže regulovat teplotu v rostlině i prostředí. K optimálním pěstitelským podmínkám patří 600–700 mm srážek.

Závlaha vyžaduje souběžnou kultivaci, aby se nevytvořil půdní škraloup, který urychluje půdní výpar.

Ve většině oblastí však neprší tak, jak by jahodník potřeboval. Víc vody z mraků bývá v dubnu, květnu a po sklizni, proto bývá doplňková závlaha nezbytná.

V lehkých písčitých nebo štěrkovitých půdách zavlažujeme častěji a vydatněji, těžší a humózní půdy si vláhu lépe udrží.

V době květu je důležitý obsah vodních par ve vzduchu. Plodům více škodí časté deště než třeba jeden vydatný. Při vyšších teplotách a nadměrné srážkové činnosti ve druhé polovině května a v červnu se šíří šedá hniloba a plody hnijí.

Čím je důležitá předplodina

Plodina, kterou pěstujeme na záhoně před jahodníkem, by měla

  • zajistit rostlině výživu a půdě dát správnou strukturu,
  • omezit přítomnost plevelů,
  • poskytnout možnost včas doplnit hnojivy potřebné prvky,
  • správně načasovat termín výsadby.

Na zahrádkách většinou vysazujeme jahodník z tradičních zelených sazenic ve druhé polovině léta.

Tyto předplodiny včas uvolní půdu, odplevelí ji a současně zlepší půdní strukturu.

Pro tento termín jsou z možných předplodin pro jahodník nejvhodnější rané košťáloviny, cibule, česnek a plodové zeleniny.

Dobrými předplodinami jsou luskoviny i rané brambory, ke kterým bylo dostatečně hnojeno chlévským hnojem nebo aspoň kompostem.

Cibule kuchyňská, vhodná předplodina jahodníku; foto M. Koudela

Příprava půdy a hnojení

Po předplodině, sklizené nejpozději čtyři týdny před termínem výsadby, pozemek hluboce přeryjeme a vybereme všechny plevelné rostliny.

Na záhon rozhodíme kvalitní kompost v dávce 60–80 kg na 10 m² (měl by být dobře uleželý a vyzrálý).

  • U půd (podle odhadu, lépe podle výsledku půdního rozboru), středně zásobených živinami, zapravíme asi 600 g superfosfátu a 300 g síranu draselného na 10 m².

Na vápník rostlina zvláštní nároky nemá a přímé vápnění jí neprospívá, potřebuje neutrální až slabě kyselou půdní reakci. Na půdách zvláště kyselých, je třeba vápnit mletým vápencem k předplodině.

Hnojivo v dávce 15 g na rostlinu jahodníku

Tzv. kroužkování hnojivem – asi 15 g jednosložkového nebo kombinovaného hnojiva na rostlinu – použijeme k pozdějšímu přihnojení jahodníku, souběžně s prokypřením půdy; foto I. Dvořák

Vždy je jednodušší a levnější vybrat pro jahodník vhodný pozemek nebo substrát, hnojit před založením výsadby, než řešit disproporce ve výživě během vegetace.

Po pečlivé zahradnické úpravě záhonu vysazujeme sazenice nejdříve po dvou týdnech, po potřebném „slehnutí“ nakypřené půdy.

Budeme-li vysazovat na jaře, doporučuji zrýt půdu na podzim. Zrytá půda potřebuje vymrznout, jinak nezíská vhodnou strukturu. Při rytí až v předjaří by hrudkovatěla a ztrácela schopnost zadržovat vláhu.

Který termín výsadby zvolit

Tradiční zelené sazenice vysazujeme z praktických důvodů v nižších a středních polohách v průběhu září, kdy je příznivější počasí (nižší teploty, v noci rosa, ráno častější mlhy).

Doporučovaný dřívější termín výsadby – koncem července a během srpna – lze dodržet jen v případě, že máme možnost pravidelného zavlažování.

Dnes se často vysazuje i pozdě na podzim, dokonce v listopadu, a to za předpokladu, že máme k dispozici vyvinuté, silné sazenice a dobře připravenou půdu.

Výsadba jahodníku

Sazenice jahodníku; foto Shutterstock

Na jaře vysazujeme sazenice založené na podzim „nahusto“ na chráněném místě nebo použijeme koupenou sadbu.

  • V sušších a teplejších oblastech bychom měli jahodník vysazovat zvlášť brzy, aby mohl maximálně využít jarní vláhu. Podle počasí vysazujeme už koncem března.

Pro zakládání výsadeb na jaře se osvědčila chlazená sadba (frigo sazenice). Při její výsadbě od poloviny března nejpozději do začátku června využijeme mimořádně růstové a plodové vlastnosti sazenic už v roce výsadby.

Co jsou frigosazenice

Ve speciálních pěstírnách sklízejí sazenice na podzim až do mrazů tak, aby měly patřičnou zásobu živin. Odstraňují z nich listy a ponechávají rostlině pouhá srdéčka, z kořenů se důkladně vytřepe zemina.

Pak se upravené sazenice vážou do balíčků po 100 kusech a uloží do polyetylénových sáčků. Skladují se v chladicích boxech při teplotě 0° až -2 °C po dobu pěti až šesti měsíců.

Sazenice jahodníku

Výsadba sazenice bez úpravy kořenů; foto Shutterstock

  • Při výsadbě frigosadby na jaře nebo v pozdně letním termínu se nedoporučuje zkracovat kořeny, ale stejnoměrně je rozprostřít do jamky.

Květy chlazené sadby vysazené na jaře se vyvíjejí rychleji než listová plocha, rostliny velmi brzy plodí a ještě v roce výsadby mají uspokojivé sklizně. V našich klimatických podmínkách je tento způsob výsadby zvláště vhodný pro remontantní odrůdy. Ty plodí téměř bez přestávky od června až do pozdních podzimních dnů

Jinou metodou rozmnožování jahodníku je tzv. mikrorozmnožování. Získané sazenice jsou prakticky prosté virových chorob, z nich jsou zakládány matečné porosty pro další produkci sadby.

Jahodník po jahodníku strádá

Sázet jahodník po jahodníku dříve než za pět let se nedoporučuje kvůli půdní únavě, kterou způsobí jak jednostranné odčerpání základních živin, tak kvůli nahromadění nevhodných látek z kořenů a zárodků chorob a škůdců.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

29. 3. 2020

Jak pečovat o krásu narcisů a dalších cibulových květin

Většině cibulových květin vyhovují středně těžké, propustné a humózní půdy, které nebyly přímo hnojeny čerstvým chlévským hnojem. Narcisy mají rády těžší půdu, hyacinty naopak lehčí.

zobrazit další rady a tipy