Stáleplodící jahodník dokáže kvést nezávisle na délce dne
2. 4. 2022Pěstovat stáleplodící jahodník je náročnější na čas i zkušenosti. Plodnost od června až do října vyžaduje správné doplňování živin.
Jakmile půda oschne, ostřiháme staré listy jahodníku. Nikdy listy nevytrháváme; uvolnili bychom tím středy rostlin, poškodili bychom kořeny a úroda by byla nižší.
Odpad shrabeme a zkompostujeme. Abychom zničili všechny přezimované škůdce a zárodky nemocí zasypeme odpad z jahodiště dusíkatým vápnem.
Jahodníky vysazené v minulém létě, které mráz povytáhl, znovu silně zatlačíme. Pro další dobrý vývoj rostlin je potřebná vláha a půda bez plevele, proto záhony nakypříme a mírně mulčujeme, nejlépe asi 3–5cm vrstvou kompostu, ale jen tak, abychom neutopili srdéčka keříků.
Můžeme založit i nové záhony jahodníku z předpěstovaných rostlin, které rozsázíme s balem. Pro urychlení sklizně raných odrůd až o 3 týdny lze přikrýt záhon porofólií nebo fóliovým tunelem. V době květu jahod pamatujeme i na dobré opylení a kryt sejmeme. Po odkvětu je dobré ho vrátit jako ochranu před ptáky a případnými mrazy, pro rychlejší růst a zrání plodů.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.