Jak poznat na rostlinách, které výživné látky jim chybějí

4. 7. 2020

Nejběžnější poruchy rostlin, které nezavinili ani škůdci, ani choroby, způsobuje nesprávná výživa, tedy nedostatek nebo nadbytek některých prvků.

Těmto tzv. abiotickým poruchám se říká též výživářské, výživové, karenční nebo nutritivní. Určit s jistotou příčinu vady jen podle viditelných příznaků lze jen v některých případech.

Nedostatek dusíku

se projevuje slabým růstem a především světlezelenou barvou, která je nejvýraznější na níže položených (starších) listech. Příznaky nedostatku dusíku se vyskytují zvláště na jaře a to zejména na lehkých půdách a za chladného počasí.

Nadbytek dusíku

má za následek tmavozelenou barvu listů a nadměrnou tvorbu zelené hmoty na úkor květů a plodů.

Nadbytek dusíku

Typický příznak nadbytku dusíku na listu okurky

Přehnojení dusíkem se projevuje i nižším obsahem vitaminu C.

  • Rostlinná pletiva jsou náchylnější vůči chorobám, škůdcům a mrazovým poškozením.
  • Zelí při přehnojení dusíkem má nižší obsah cukrů a proto hůře kvasí, cibule je hůře skladovatelná, lusky papriky špatně vyzrávají a u celerových bulev dochází k tmavnutí dužniny.
  • Zcela specificky reagují na nadbytek dusíku okurky, u nichž okraje listů žloutnou a postupně zasychají. Hlízy brambor jsou náchylnější k mechanickému poškození.

Nedostatek draslíku

Typický příznak nedostatku draslíku se výstižně nazývá okrajovou (též káliovou) spálou, resp. nekrózou.

Žloutnutí a postupné zasychání listů, které začíná na špičkách listů a rozšiřuje se po okrajích listů směrem k řapíkům a při silnějších příznacích i mezi žilnatinu, to jsou příznaky nedostatku draslíku. Uvedené příznaky se vyskytují nejprve na spodních listech a až později přecházejí i na listy mladší, umístěné výše.

 

  • Bramborové hlízy jsou náchylnější k šednutí dužniny, a to především po uvaření.
Rybízu chybí draslík

Listy rybízu s příznaky nedostatku draslíku

Někdy se nedostatek draslíku projevuje i vadnutím rostlin nebo svěšením listů, a to i v případě dostatku vody v půdě, předčasným opadem listů i květů, sníženou mrazuvzdorností, tvorbou drobných a špatně vybarvených plodů a tvorbou semen se špatnými osivovými hodnotami.

  • Nedostatek draslíku je příčinou řídkých a měkkých hlávek zelí a kapusty.
  • U rajčat pak nedostatek draslíku podporuje praskání a rovněž nerovnoměrné dozrávání plodů (nevyzrávání stopkové části) a u okurek deformace plodů.

Rostliny s nedostatkem draslíku jsou všeobecně náchylnější vůči chorobám, škůdcům a mrazovému poškození.

Nadbytek draslíku

se nepřímo projevuje omezením příjmu vápníku a hořčíku, ale i zinku a manganu.

Nedostatek fosforu

má především za následek nedostatečnou tvorbu květů a plodů (např. rajčat a jádrovin) a červenání až fialovění (antokyanizaci) zelených částí rostlin.

  • Luskoviny mají menší počet semen v luscích.

Silnější příznaky jsou na lehkých a kyselých půdách, na půdách s nadbytkem dusíku a za chladného počasí.

Nedostatek hořčíku

Nejtypičtějším příznakem nedostatku hořčíku je ztráta chlorofylu (chloróza) listů, při které zůstávají zelená pletiva pouze v blízkosti žilnatiny (nervatury). Poškozené listy předčasně opadávají. Porucha se objevuje nejprve na spodních listech a až později postupuje směrem nahoru.

  • U révy vinné je nedostatek hořčíku též příčinou odumíráním třapiny, ke kterému dochází na začátku zrání bobulí.

 

Nedostatek železa i zinku

Vizuálně velice podobné příznaky jako při chybějícím hořčíku však mohou být i při nedostatku zinku.

Jestliže se příznaky obdobné projevům nedostatku hořčíku objevují nejprve na nejmladších listech, jedná se o nedostatek železa.

Tento typ vrcholové chlorózy se někdy nazývá kalciózou, protože ji podporuje vysoký obsah vápníku v půdě a to především ve vlhkých jílovitých půdách a za vyšších teplot.

  • Na nedostatek železa jsou citlivé broskvoně a réva vinná, ale i např. jabloně, hrušně, slivoně, maliník, jahodník a réva vinná.

Nedostatek boru

je příčinou kaménkovitosti hrušek, vnitřního korkovatění jablek a hrušek (křenčení), srdéčkové hniloby bulvového celeru, řepy salátové, tuřínu a vodnice, u košťálové zeleniny dutostí a vnitřní hniloby košťálů a u květáku a brokolice i propadáním a dutostí růžic.

 

  • U jahodníku tato deficience může být jednou z příčin deformace plodů.
Jahidy deformované nedostatkem boru

Jahodníku chybí bor

Nedostatek síry

se projevuje obdobně jako nedostatek dusíku, ale příznaky postupují od vrcholu rostlin a žilnatina zůstává zelená. Při nízkém obsahu síry se v rostlinách zvyšuje koncentrace nežádoucích nitrátů. Výrazné snížení síry v ovzduší a omezené používání hnojiv obsahujících síru má za následek stále častější projevy nedostatku síry i v našich podmínkách, zvláště na lehkých půdách.

  • Nejnáchylnější na nedostatek síry jsou všechny brukvovité a cibulovité druhy zeleniny, kde síra je nezbytná pro jejich typickou štiplavost.

Nedostatek molybdenu

V případě slabších příznaků se růžice květáku či brokolice sice vytvoří, ale jsou menší a méně kompaktní.

U květáku a brokolice se nedostatek molybdenu projevuje nejčastěji a to tak, že se nevytvářejí růžice (vyslepnou) nebo se růžice deformují.

Deformace listu kvůli chybějícímu molybdenu

List květáku deformovaný nedostatkem molybdenu

Od vyslepnutí způsobeného jinými příčinami se vyslepnutí způsobené nedostatkem molybdenu odlišuje silnou deformací listů, které se může vyskytovat i u jiných brukvovitých druhů zeleniny, především u hlávkového zelí, kedlubnů a dokonce i u salátu a rajčat.

  • Většinou je celá jedna podélná polovina listu zakrnělá a druhá polovina je v různém stupni redukována, zprohýbána a celkově deformována. Při silnějších příznacích jsou nejmladší listy redukovány často až na hlavní nerv, který je v horní části většinou zahnutý, takže celý list je přeměněn na útvar, který připomíná háček.

U ostatních brukvovitých rostlin se nedostatek molybdenu projevuje tvorbou lžícovitě (člunkovitě) prohnutých listů.

Prevence a doplnění živin

Předejít všem nutričním poruchám lze vyváženou výživou uzpůsobenou požadavkům jednotlivých plodin a místu jejich pěstování.

Při nedostatku mikroprvků se pro jejich doplnění používají speciální hnojiva, jejichž sortiment se však často mění. Přečtěte si základní rady, čím a jak doplnit některé půdní živiny.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

6. 5. 2021

Během května vyséváme na zahradě teplomilnou zeleninu

V zeleninové zahrádce nyní vyséváme už i teplomilné druhy zelenin – fazole, tykev, okurky, cukety, kukuřici cukrovou. Dále v opakovaných výsevech pěstujeme sadbu v odstupu zhruba tří týdnů.

zobrazit další rady a tipy