Jak doplnit chybějící půdní živiny: draslík, vápník a další
14. 1. 2022Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Nejběžnější poruchy rostlin, které nezavinili ani škůdci, ani choroby, způsobuje nesprávná výživa, tedy nedostatek nebo nadbytek některých prvků.
Těmto tzv. abiotickým poruchám se říká též výživářské, výživové, karenční nebo nutritivní. Určit s jistotou příčinu vady jen podle viditelných příznaků lze jen v některých případech.
se projevuje slabým růstem a především světlezelenou barvou, která je nejvýraznější na níže položených (starších) listech. Příznaky nedostatku dusíku se vyskytují zvláště na jaře a to zejména na lehkých půdách a za chladného počasí.
má za následek tmavozelenou barvu listů a nadměrnou tvorbu zelené hmoty na úkor květů a plodů.
Přehnojení dusíkem se projevuje i nižším obsahem vitaminu C.
Typický příznak nedostatku draslíku se výstižně nazývá okrajovou (též káliovou) spálou, resp. nekrózou.
Žloutnutí a postupné zasychání listů, které začíná na špičkách listů a rozšiřuje se po okrajích listů směrem k řapíkům a při silnějších příznacích i mezi žilnatinu, to jsou příznaky nedostatku draslíku. Uvedené příznaky se vyskytují nejprve na spodních listech a až později přecházejí i na listy mladší, umístěné výše.
Někdy se nedostatek draslíku projevuje i vadnutím rostlin nebo svěšením listů, a to i v případě dostatku vody v půdě, předčasným opadem listů i květů, sníženou mrazuvzdorností, tvorbou drobných a špatně vybarvených plodů a tvorbou semen se špatnými osivovými hodnotami.
Rostliny s nedostatkem draslíku jsou všeobecně náchylnější vůči chorobám, škůdcům a mrazovému poškození.
se nepřímo projevuje omezením příjmu vápníku a hořčíku, ale i zinku a manganu.
má především za následek nedostatečnou tvorbu květů a plodů (např. rajčat a jádrovin) a červenání až fialovění (antokyanizaci) zelených částí rostlin.
Silnější příznaky jsou na lehkých a kyselých půdách, na půdách s nadbytkem dusíku a za chladného počasí.
Nejtypičtějším příznakem nedostatku hořčíku je ztráta chlorofylu (chloróza) listů, při které zůstávají zelená pletiva pouze v blízkosti žilnatiny (nervatury). Poškozené listy předčasně opadávají. Porucha se objevuje nejprve na spodních listech a až později postupuje směrem nahoru.
Vizuálně velice podobné příznaky jako při chybějícím hořčíku však mohou být i při nedostatku zinku.
Jestliže se příznaky obdobné projevům nedostatku hořčíku objevují nejprve na nejmladších listech, jedná se o nedostatek železa.
Tento typ vrcholové chlorózy se někdy nazývá kalciózou, protože ji podporuje vysoký obsah vápníku v půdě a to především ve vlhkých jílovitých půdách a za vyšších teplot.
je příčinou kaménkovitosti hrušek, vnitřního korkovatění jablek a hrušek (křenčení), srdéčkové hniloby bulvového celeru, řepy salátové, tuřínu a vodnice, u košťálové zeleniny dutostí a vnitřní hniloby košťálů a u květáku a brokolice i propadáním a dutostí růžic.
se projevuje obdobně jako nedostatek dusíku, ale příznaky postupují od vrcholu rostlin a žilnatina zůstává zelená. Při nízkém obsahu síry se v rostlinách zvyšuje koncentrace nežádoucích nitrátů. Výrazné snížení síry v ovzduší a omezené používání hnojiv obsahujících síru má za následek stále častější projevy nedostatku síry i v našich podmínkách, zvláště na lehkých půdách.
V případě slabších příznaků se růžice květáku či brokolice sice vytvoří, ale jsou menší a méně kompaktní.
U květáku a brokolice se nedostatek molybdenu projevuje nejčastěji a to tak, že se nevytvářejí růžice (vyslepnou) nebo se růžice deformují.
Od vyslepnutí způsobeného jinými příčinami se vyslepnutí způsobené nedostatkem molybdenu odlišuje silnou deformací listů, které se může vyskytovat i u jiných brukvovitých druhů zeleniny, především u hlávkového zelí, kedlubnů a dokonce i u salátu a rajčat.
U ostatních brukvovitých rostlin se nedostatek molybdenu projevuje tvorbou lžícovitě (člunkovitě) prohnutých listů.
Předejít všem nutričním poruchám lze vyváženou výživou uzpůsobenou požadavkům jednotlivých plodin a místu jejich pěstování.
Při nedostatku mikroprvků se pro jejich doplnění používají speciální hnojiva, jejichž sortiment se však často mění. Přečtěte si základní rady, čím a jak doplnit některé půdní živiny.
Foto autor
Ve druhé polovině září jsou v našich podmínkách již běžné noční mrazíky. Pamatujeme proto na všechny choulostivé rostliny a umístíme je do bezpečnějších míst. Na noc je přeneseme domů, nebo aspoň chráníme rohožemi, fólií nebo netkanou textilií.