Nakupování rostlin k výsadbě do zahrady bývá předělem mezi teorií a praxí. Nabízíme praktické rady, jak pořizovat ovocné rostliny, aby naplnily naše představy.
Není problém sehnat kvalitní sadbu. Inzeráty nabízejí
Jahodník můžeme vybírat ze tří skupin odrůd či druhů podle sklizňového období:
Od souseda můžeme dostat sadbu jahodníku zamořenou roztočíkem a tím infikovat i další jahody, které máme z oficiálních zdrojů.
Při nákupu (v kamenném obchodě, u pěstitele jahod nebo přes dopravce), by měl prodejce deklarovat zdravotní stav sadby, pravost odrůdy.
Docela snadno se dají sehnat odrůdy z běžného sortimentu. Sadba může být:
Ostružiny se prostokořenné téměř neprodávají.
Se sadbou od souseda si můžeme přinést škůdce (bejlomorka, žlabatka – tvoří nádorky na výhonu), nebo dostaneme virózní sadbu. Když totiž maliník či ostružiník vytváří mnoho sazenic, bývá napadený virózou – metlovitostí. Ta je snadno přenosná na zdravé rostliny v okolí.
Maliny jsou jednou plodící nebo remontantní.
Ostružiny přinesou úrodu příští rok na prutu, který narostl v této sezoně. Odrůdy plodící na výhonu v roce, kdy vyrostl, jsou zatím jen raritou.
Při přesunu keřů ze zahrad sousedů si můžeme přinést virové choroby (např. zvrat černého rybízu), nebo si přineseme roztoče (vlnovník rybízový). Z laického pohledu jsou pupeny jím napadené krásně velké, slibují slušný výnos. Tento roztoč přenáší i virózy.
Sadbu prostokořennou vysazujeme na podzim od 20. září a na jaře podle průběhu vegetace, kontejnerovanou po celý rok. To se týká jak formy keřové, tak i stromků.
Sadba různých druhů drobného ovoce je dostupná ponejvíce v kontejnerech a to celou sezonu. Prostokořenné lze koupit lísky, okrajově zimolezy. Kontejnerované sazenice se ujímají lépe. Jen nesmí být v nádobě příliš dlouho, aby nevytvořily okolo celého vnitřního povrchu „mech“, neobalily ho kořeny a jemnými kořínky. U těch může být přesazení problematické. Ale vyřešit se to dá rozvolněním kořínků nebo rozseknutím tohoto balu.
Od začátku října (od 10. dne) se prodávají jabloně, hrušně, třešně, višně, meruňky, slivoně.
O čtrnáct dnů později se dobývají i broskvoně, ořešáky a mandloně. To platí pro území naší republiky. Tuzemské normy chrání zákazníka před prodejem podtržených a nevyzrálých stromků. Protože neplatí žádné omezení ohledně dovozu, setkáme se na trhu s broskvoněmi už někdy koncem září. Kšeft je kšeft, i když jde stranou kvalita.
Navíc u broskvoní, mandloní a ořešáků se doporučuje až jarní výsadba. Kdyby tak šlo, aby se prodávaly až na jaře. Ale nejspíše by se to setkalo s obrovským odporem zákazníků a polské broskvoně by v pochybné kvalitě zaplavily české obchody.
U peckovin je stav ještě horší.
Každá rostlina by měla být označená visačkou s názvem druhu a odrůdy, informací o případné podnoži.
Kontejnerovaná rostlina by měla být zakořeněná.
Substrát nesmí z kořenů po vytažení z kontejneru všechen opadat (kořeny by v takovém případě chybělo vlášení, byly by „holé“).
Prokořenění by mělo být přiměřené. Kořeny by neměly vyplňovat celý objem květináče. Svědčilo by to o dlouhé pobytu rostliny v nádobě.
Rostlina by měla mít obvyklé přírůstky, neměla by být zababčelá, bez nově přirůstajících výhonů. Takové rostliny sice v kontejneru přinášejí ovoce (kanadské borůvky, rybízy, angrešty, i jablůňky a peckoviny), ale po přesazení do volné půdy vyžadují velkou péči a řez, aby začaly růst, tak jak mají.
Má mít živé nezaschlé kořeny, při nastřihnutí s odpovídající barvou. Jestliže z nich jde část stáhnout, jsou nejspíše namrzlé.
Jestliže je kůra na rostlině svraštělá, je evidentně zavadlá, raději nekupujeme. Nedáme na to, že prodavač řekne: „stejně to budete namáčet a po vysazení stříhat“. Pro začátečníka (vlastně pro každého!) by měla být sazenice v pořádku – jak v kořenech, tak v nadzemní části. Teprve časem získáváme zkušenosti s množením doma a zjistíme, co taková sazenice ještě zvládne. V ceně je i návěska – pas, ze kterého se dozvíme vše potřebné o sazenici, tak ať si domů neneseme prostě jen červený rybíz bez označení. V marketech, kde má možnost koupit sazenice s kořeny zabalenými s hrstí mokrého substrátu do strečové folie vsunuté do hezky barevně provedené krabičky často nepoznáme, o jakou rostlinu jde. Bývá tam obyčejně jen botanický název rostliny a sdělení o jaký druh jde.
Sazenice stromu má zpravidla dvě části – podnož a naštěpovanou odrůdu. Podnož může tvořit celý kmínek (vyšší tvary ovocných stromů, angrešty, rybízy), nebo jen kořenový systém (odrůda je naštěpována blízko nad zemí). Obě části by měly být objemově vyvážené.
Větve a kmínek musí být vyzrálé, nepoškozené, nesmí na nich být vidět, že strádají nedostatkem vody.
U podtržených stromků (broskvoní, mandloní, ořešáků, ale i ostatních) jsou listy odstraňovány násilím a pod jizvou, která má po listu zůstat, je zatržená kůra.
Větve tvořící korunku opatrně stáhneme a svážeme, stromek (keř) doma na několik hodin (přes noc, ale třeba i na celý den) namočíme a chystáme se na sázení.
Foto autor a D. Auf
Vybrané druhy letniček v září vysejeme na chráněná venkovní stanoviště podle aktuálního vývoje počasí. Když je příznivé, rostliny na jaře pokvetou dřív. Pokud vyklíčí už na podzim, přikryjeme je v listopadu chvojím.
Základ úspěchu. Velmi důležité informace. Děkujeme za shrnutí.