Mandloň obecná v českých podmínkách – pěstování, ochrana, řez, sklizeň a přehled registrovaných odrůd mandloní.
(Prunus amygdalus, syn. Amygdalus communis) tedy mandloň obecná patří mezi skořápkaté ovoce, které je díky značné teplomilnosti možno s úspěchem pěstovat většinou pouze v nejteplejších polohách našeho státu. Vzhledem k nízké výnosové jistotě není mandloň u nás v podstatě zastoupena v produkčních sadech, avšak v drobnopěstitelských podmínkách se stromy mandloně objevují.
Kvetoucí větvička mandloně
Mandloně dělíme na tyto skupiny:
Stromy odrůd, které jsou u nás původní, jsou dobře odolné vůči mrazu v zimním období. Protože však mandloň kvete velice brzy, dříve než meruňka (ihned po broskvoni davidově – Prunus davidiana), pozdní jarní mrazíky velmi často poškozují její květy.
Při pěstování je velmi důležitá její ochrana proti moniliovému úžehu. Mandloň je na tuto chorobu stejně citlivá jako meruňka a višeň. Na žádné jiné významné choroby ani škůdce mandloň netrpí, pouze ojediněle může malé plůdky napadnout monilióza. Jen při silném výskytu mšic je možno také na mandloních zaznamenat jejich malý výskyt. Ptáci při zrání plodů poškozují pouze odrůdy s velmi měkkou skořápkou, jedná se převážně o odrůdu SLADKOPLODÁ KRAJOVÁ.
Pro pěstování volíme chráněná stanoviště. Je to velmi důležité i v teplých oblastech, nejenom v těch okrajových, kde musíme být při výběru konkrétního stanoviště ještě pečlivější. Ideální je mírný svah k jihu až k jihovýchodu, lokalita chráněná od severu, s mírným prouděním vzduchu; zásadně se vyhýbáme mrazovým kotlinám a zamokřeným těžkým půdám. Velmi vhodná je také jižní nebo jihovýchodní stěna domu, případně zahrádka ve vnitrobloku.
Všechny registrované odrůdy jsou cizosprašné až částečně samosprašné, proto je nutné vysazovat je spolu s opylovačem, kterým je odrůda kvetoucí současně s námi pěstovanou odrůdou.
Plodící větévka v létě
Vzhledem k tomu, že zrání plodů – mandlí není nijak závislé na co nejvyšším oslunění koruny, je možné stromy ponechávat hustší, než jsme zvyklí u ostatních ovocných druhů.
Pěstební tvar je nejčastěji čtvrtkmen s volně rostoucí patrovitou korunou a terminálem. Vysazujeme v jarním termínu běžným způsobem, po výsadbě upravíme řezem korunku. Ponecháme 4–5 kosterních větví a terminál, větve zkracujeme na 3–5 pupenů, terminál necháme o něco delší. Letním řezem pak odstraníme nadbytečné a zahušťující letorosty a prodlužující výhony zakrátíme na cca 40 cm, pokud jsou narostlé více. V dalších letech pokračujeme v zapěstování korunky a můžeme vytvořit 1–2 další patra. Udržovací řez spočívá převážně v odstraňování příliš zahušťujících větví, větví suchých a poškozených, žádné speciální postupy mandloň nevyžaduje.
Mandloňový sad v Želešicích
Zralost plodů poznáme podle praskání a sesychání rubiny (zeleného oplodí). Se sklizní nespěcháme, protože před prasknutím je velmi obtížné rubinu od skořápky oddělit. Po sklizni vyluštíme plody, zbavíme je zbytků rubiny a dosušíme na lískách v teple a při proudění vzduchu, aby neplesnivěly. Skladujeme je v suchém chladnějším prostředí nejlépe ve skořápkách, tak si mandle zachovají dobré chuťové vlastnosti i několik let.
Ve Státní odrůdové knize jsou zapsány 4 odrůdy mandloně obecné.
2 NIKOL je odolnější k mrazíkům než SLADKOPLODÁ KRAJOVÁ
Vzrůstnost stromu je střední až silná, jeho habitus je slabě otevřený. Zelený plod je velký, špičatý, silně ochmýřený. Skořápka je středně tlustá, měkčí, světle hnědá. Jádro má elipsovitý tvar, je velké, barvy světle hnědé, velmi slabě až slabě vrásčité; je velmi dobře luštitelné. Jeho chuť je nasládlá, aromatická, velmi dobrá. Plodnost je brzká, dobrá a poměrně dosti pravidelná. Je to středně raná až pozdní odrůda, zraje v 1. dekádě října. Doba začátku kvetení je střední až pozdní. Je více odolná mrazíkům v době květu než mateřská odrůda SLADKOPLODÁ KRAJOVÁ.
SLADKOPLODÁ KRAJOVÁ je naší nejstarší odrůdou, její jádra lze luštit jen rukou
Strom roste bujně, korunu tvoří širokou, mírně převislou. Vzhledem k tomu je řez poměrně náročný a je vhodné řezat na pupen vnitřní, jako při řezu převislých višní. Zelený plod je velký, široký, protáhlý, s menší špičkou. Skořápka je korkovitá, středně tlustá, světle hnědá, drsná. Jádro je velké, světle hnědé, někdy mírně zvrásněné, nasládlé, aromatické, velmi dobré. Luštitelnost jádra je velmi dobrá (lze luštit i rukou), při skladování může mírně sesychat, ale nepozbývá na své chuti. Plodnost je středně brzká, středně velká, často však střídavá. Zraje začátkem 2. dekády října. Kvete pozdě. Nesnáší velké výkyvy teplot a silné mrazy v zimě, také květy jsou na pozdní jarní mrazíky velice citlivé.
Odrůda VAMA má velkou a dosti pravidelnou úrodnost, snáší poměrně dobře jarní mrazíky
Vzrůstnost stromu je střední až silná, habitus má slabě otevřený. Zelený plod je velký, zašpičatělý, středně ochmýřený. Skořápka je drsná s malými prohlubeninami, středně tlustá, hnědá. Jádro je velké, ledvinovité, žlutohnědé, mírně vrásčité, sladké, aromatické, velmi dobré. Luštitelnost je velmi dobrá. Plodnost je velká, dosti pravidelná. Zraje začátkem 2. dekády října. Kvete středně pozdě. Je poměrně dobře odolná pozdním jarním mrazíkům v době květu.
ZORA má z našeho sortimentu nejhůře luštitelná jádra
Strom roste středně bujně, habitus má slabě otevřený až otevřený. Plod je malý až středně velký, elipsovitý, středně ochmýřený. Skořápka je tlustší, drsná, s malými prohlubeninami, hnědá, pevná. Jádro je středně velké až velké, se slabě vrásčitým povrchem, oválné, mírně zašpičatělé, světle hnědé, sladké, aromatické, velmi dobré. Luštitelnost jádra je průměrná. Plodnost je středně brzká, středně velká až velká, poměrně pravidelná. I když kvete velmi raně, je dobře odolná proti pozdním jarním mrazíkům.
Foto autor a Ivan Dvořák
Pro teplomilné mandloně platí, že prospívají v nejteplejších polohách Česka. Ale i tam se přihodí, že úrodu nepřinesou, a nejen vinou mrazu.
Mandloň obecná patří mezi teplomilné skořápkaté ovoce, které lze s úspěchem pěstovat většinou pouze v nejteplejších polohách Česka.
Příbuzná broskve a meruňky, latinsky se jmenuje Amygdalus communis. Domov má ve Střední Asii a v Turkestánu.
Otázka: Před několika lety jsem si na opuštěné zahradě vyrýpla keřík, spíš jen jeho torzo. Pěkně kvete růžovými drobnými květy.
Poměrně velkému zimnímu nedostatku světla, které je důležitým růstovým a vývojovým faktorem pro řadu pokojových rostlin, přizpůsobíme především zálivku.
