Mnozí máme vybraný a od podzimu organicky pohnojený záhon pro rané brambory. Během března vyčkáváme na příchod jarního počasí.
Než nastane ta prvá chvíle, můžeme urovnat prosychající záhony, abychom jednak šetřili vláhu a jednak ničili plevele.
Předklíčená sadba umožní brzkou sklizeň
Chybou je vysázet hlízy příliš hluboko, měli bychom se řídit zásadou: mělce sázet, ale postupným přihrnováním vytvářet vysoké hrůbky.
Před výsadbou půdu prokypříme do hloubky asi 15–20 cm (současně zapravíme minerální hnojiva nebo kompost, pokud jsme je použili), vytvoříme mělké brázdičky (jejich dno je 6–8 cm od urovnaného povrchu záhonu) nebo jamky, zasázíme hlízy a nahrneme na ně hrůbky z kypré půdy 13-15 cm nad hlízu.
Výsadba zakořeněných hlíz
Termín výsadby závisí na požadované ranosti sklizně, na přípravě sadby a pochopitelně na počasí. Pro nejranější sklizeň využíváme předklíčenou nebo zakořeněnou sadbu.
Rané brambory pro první sklizně sázíme v teplých oblastech obvykle v březnu, v chladnějších oblastech během dubna, jak dovolí počasí. Při časném termínu výsadby zahrádkář riskuje, že porost po vzejití poškodí mráz. Rostliny po zmrznutí natě sice znovu obrostou (je dobré přihnojit ledkem, prokypřit půdu a případně zalít), ale o 1 až 3 týdny se opozdí sklizeň. Čím větší rostliny mráz poškodí, tím je opoždění větší.
Nakrytí řádků perforovanou fólií
Pro nejranější sklizeň je vhodné zakrýt hrůbky ihned po výsadbě bílou netkanou textilií z polypropylenu nebo případně perforovanou polyethylenovou fólií, pod nimiž se vytváří příznivé mikroklima s vyšší průměrnou teplotou vzduchu i půdy. Textilie částečně chrání rostliny i před jarními mrazíky; sklizeň se urychlí, výnos zvýší.
Za vegetace udržujeme půdu v kyprém stavu, přihrnujeme ji k trsům, ničíme plevele a zajišťujeme rostlinám dostatek vláhy.
Když začnou brambory vzcházet, je důležité je okopat a zničit vzcházející plevele. Okopávku s postupným přihrnováním trsů 2–3krát opakujeme (podle vzcházení plevelů), až se porost zapojí a zakryje řádky.
Poslední zásah však ukončíme nejpozději na začátku tvorby poupat, kdy rostlina již nasazuje hlízy, které bychom mohli poškodit. Hrůbek by měl být po posledním přihrnutí aspoň 20, lépe 30 cm vysoký, neboť při nízkém nahrnutí se nové hlízy růstem vytlačují k povrchu, zelenají, při pozdější sklizni jsou i snadněji napadány plísní bramboru a hnijí.
U porostů pěstovaných pod textilií při okopávce textilii z jedné podélné strany odhrneme, po vypletí a okopávce opět přikryjeme. Textilii z porostu odstraníme při trvalejším vzestupu nejvyšších denních teplot nad 20 °C, ale dojde-li k tomu již koncem dubna či na začátku května (před příchodem „ledových mužů“), necháme textilii shrnutou na jedné straně záhonu a v případě ochlazení ji znovu natáhneme.
Odstranění textilie se neřídí velikostí rostlin, ale počasím
Při včasném vzejití sledujeme předpověď počasí a hlídáme výskyt nočních mrazíků, před nimiž musíme brambory chránit. Na zahrádce s lehčí půdou můžeme na nízké rostliny před očekávanými mrazíky nahrnout půdu, kterou po změně počasí opět odhrneme. Rostliny též můžeme přikrýt dvojitou textilií nebo fólií. Lépe jsou na tom v období jarních mrazíků rané brambory v nízkém tunelovém krytu s fólií nebo netkanou textilií, kde je navíc možné překrytí rohoží apod.
Před menšími mrazíky může rané brambory ochránit i zalévání (preventivně před očekávaným mrazem nebo postříkání rostlin při východu slunce, když nastal do rána slabý mrazík).
Při suchém počasí se vyplatí rané brambory zalévat, ale pokud není sucho příliš velké, začínáme s ním obvykle až na začátku nasazování hlíz (tj. na začátku tvorby poupat). V té době zálivkou podpoříme založení většího počtu hlíz. V oblastech s častým výskytem strupovitosti omezíme její výskyt. Pozdější zálivky podpoří růst hlíz (velikost). Nezaléváme každý den, ale vydatně (15–25 l/m²) jednou týdně. Na lehčích půdách zaléváme spíše o něco častěji nižšími dávkami vody, na těžších půdách naopak. Postřikem je lépe zalévat ráno než pozdě večer, kdy již nať neoschne a zvyšujeme riziko jejího napadení plísní bramboru.
Plíseň bramboru je nejnebezpečnější chorobou brambor, která může zcela zničit nať a způsobit i hnilobu hlíz. U brambor pro ranou sklizeň do konce června je výhodou, že ochrana proti ní není nutná, protože plíseň působí škody později.
U porostů raných brambor určených pro pozdější sklizeň zajistí spolehlivou ochranu jedině postřiky fungicidy, ale pokud chceme mít své brambory vypěstované bez chemie a nevadí nám případné snížení výnosu, lze se bez postřiků obejít. Důležité je zvolit odrůdy méně náchylné k plísni (žádná ovšem není zcela odolná), předklíčit sadbu a nepřehnojit porost dusíkem. Pokud dojde k napadení porostu plísní a zničení asi 10–20 % listové plochy (10 % u náchylných odrůd), vyplatí se vytrhat nebo posekat nať, usušit ji a spálit.
Hlavním škůdcem u brambor na zahrádce je mandelinka bramborová. Škodí brouk a zejména žravé larvy, které mohou způsobit i holožír a podstatně snížit výnos. Ekologicky nejlepší je ruční sběr brouků a larev a jejich ničení. Účinný je i chemický postřik.
V teplých oblastech koncem května nebo začátkem června
Se sklizní raných brambor začneme ihned, jakmile hlízy dosáhnou požadované velikosti (v teplých oblastech koncem května nebo začátkem června). Zahrádkáři často nedočkavě podebírají trsy, ale většinou přitom trs poškodí a ten pak zaschne. Protože rané brambory začínáme sklízet v plné vegetaci, kdy slupka není vyzrálá a loupe se, musíme s nimi zacházet šetrně; také je chráníme před světlem, jelikož rychle zelenají.
Rané brambory z první sklizně rychle spotřebujeme, nehodí se pro skladování. Jestliže však velmi rané odrůdy necháme na záhoně vyzrát (zasychá nať, hlízy mají zpevněnou slupku a neloupou se), můžeme je v dobré kvalitě skladovat do podzimu, některé odrůdy dokonce až do jara.
Je sice pravda, že rané brambory při pěstování vyžadují nemalou péči, ale pochutnat si na kvalitních čerstvých bramborách ze své zahrádky jistě za tu trochu námahy stojí.
Foto autor
K výhodám sadby velmi raných nebo raných odrůd brambor dobře připravených k výsadbě patří fakt, že brambory nestihne poškodit plíseň.
Ve srovnání s jinými druhy ovoce jahodník koření výrazně mělce. O úspěšné sklizni tak rozhoduje kvalita ornice. Jak se o ni postarat?
Na mnoha zahradách lze pěstovat rané brambory. Pro vysoký výnos s výsadbou již v dubnu je vhodné jejich předklíčení. Pokud je navíc i zakořeníme, urychlíme jejich sklizeň o 1 až 2 týdny.
Už koncem jara lze ochutnávat čerstvé hlízy ze zahrádky. Ač jde o plodinu vcelku nenáročnou, kvalitu brambor pro domácnost můžeme ovlivnit.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
Dobrý den, popis postupný a velmi pěkně vysvětlující. Děkuji a přeji nejen velký výnos, ale také pěkný den a hodně zdraví. Mirek Červinka st.
Děkuji za hezký článek, velice dobře napsán, hodně užitečných informací. Tento rok sázím poprvé, mám koupenou Colette a Dittu, tak uvidíme. Akorát budu zkoušet metodu bez rytí z tam odpadá problém s přemrzlou půdou a všechny problémy s rytím. Uvidíme jak to dopadne.
Velice hezký popis pěstování od a až po z. Jednoduché, srozumitelné a naprosto vyčerpávající. Moc děkuji.
Paní či slečno Evo, vůbec netuším, co myslíte tím „budu zkoušet metodu bez rytí z tam odpadá problém s přemrzlou půdou a všechny problémy s rytím.“
Přemrznutí půdy je základní proces dávající půdě kyprost, po nástupu jara dělá ten stav zralosti půdy, připravené na zpracování, setí.
Pro mě je základní rovnice okolo rytí asi taková: Rytí + hnůj na podzim= nakypřená a pohnojená půda na jaře, před výsadbou. a s tím spojené vcelku snadné nahrnování hrůbků.
Tak jak to píšete Vy, by znamenalo, že na ulehlou půdu budete klást (možná do brázdičky) brambory a v potu tváře a těla okolo budete motykou kopat a na hrůbek nahrnovat tu ulehlou zem bez přidané organické hmoty. Ale pokud máte v zahradě lehkou písčitou půdu, nebude to tak těžké, jen zdroj živin a organické hmoty bramborám bude tak trochu chybět.
Dobrý den, metoda bez rytí znamená, že na záhony vrstvíte kompost, ale už je neryjete. Záhony se provzdušňují širokými vidlemi, aby nebyly ulehlé. K bramborům se potom postupně přidává další kompost. Říká se tomu „No Dig“ metoda.
Mám velmi dobré zkušenosti s odrůdou Magda. Sázím 5 kg a ještě v březnu jsme dojídali krásné brambory. Jsme na to 3. Nechávám dlouze uschnout nať a 14 dní po vykopání vydechnout 🙂
Sázím rané brambory do pytlů jinak mě brambory sežerou myši hraboši.Pytle50x50 PVC dva až tři brambory do jednoho pytle a potom přisypávám zeminu používám kompost sice není takový výnos jako v řádku ale mě to stačí až do září.
vážení není pravda,že všechny odrůdy brambor onemocní plísní bramboru.protože již pár let existují resistentní odrůdy brambor od holandské firmy a to se samozřejmě nelíbí výrobcům jedovaté chemie
víte, ono to s tou rezistencí není tak dokonalé, stejně jako u rajčat. Navíc nejsou všechny prostředky proti plísni bramborové jedovatá chemie. Za další: Myslíte, že by zemědělci nepřešli okamžitě na tyto odrůdy? Bez ošetření, bez nákladů na ošetřování, bioprodukce jak vystřižená. Jednu dosti pozdní, odolnou odrůdu pěstuje Ing. Boček, který dělá staré odrůdy ovoce, ale ani ta se moc ve velkém nedělá. Berte to jako poznámku, aby to Vaše plácnutí do vody nebylo jen tak něco co někdo semlel bez základního přehledu.