Domů » Zahrada » Okrasné rostliny » Květiny » Zkuste, co umí: šalvěj, fenykl, šanta a jiné druhy Středozemí

Zkuste, co umí: šalvěj, fenykl, šanta a jiné druhy Středozemí

K takovým nepůvodním patří již po staletí například šalvěj lékařská (Salvia officinalis), jablečník obecný (Marrubium vulgare), pelyněk brotan (Artemisia abrotanum), pelyněk pravý (Artemisia absinthium), šanta kočičí (Nepeta cataria), fenykl (Foeniculum) aj. Později se přidal tymián, meduňka, levandule, saturejka a mnohé další.

Liliochvostec a šalvěj muškátová patří v době květu k velmi výrazným prvkům středozemních výsadeb

Vedle aromatických a léčivých vlastností patří k výhodám druhů ze Středozemí i to, že se většinou dokážou dobře vyrovnat s výraznějšími výkyvy počasí.

Významná je zejména jejich vyšší odolnost vůči suchu během vegetačního období. Rostliny jsou k tomu přizpůsobeny. Jde třeba o hustý pokryv listů chlupy (má je například čistec vlnatý), hluboké kůlové kořeny (lékořice lysá, asfodelky), o hustou síť svazčitých kořenů (některé trávy), tuhé listy (např. Acantholimon), pokryv listů voskovou vrstvou (routa).

Bohatý porost kvetoucího tymiánu. Rostliny se udržují samovýsevem.

Mají rovněž schopnost lépe čerpat vodu z půdy. Bez větších problémů tedy dokážou přečkat i horká léta s relativním nedostatkem srážek. Tato vlastnost z nich činí perspektivní zahradní rostliny.

Jejich použití nelze samozřejmě zcela zobecnit, řada druhů ze Středozemí není v tuzemských podmínkách zimovzdorná. Na druhou stranu sortiment zimovzdorných druhů je poměrně bohatý a umožňuje vytvořit zajímavé květinové výsadby, atraktivní nejen coby okrasné, ale také i jako užitkové. Mnoho druhů patří mezi oblíbená koření a léčivky.

Není třeba zalévat

Jednou z hlavních výhod druhů ze Středozemí je schopnost zvládat relativní nedostatek vláhy během vegetace. Při vhodně řešené výsadbě je tak možné docílit toho, že téměř není třeba během léta zavlažovat záhony tvořené převážně středozemními druhy či v kombinaci s jinými suchovzdornými rostlinami z jiných oblastí, například ze stepí Evropy či Asie.

Výsadba se šalvějí lékařskou, levandulí, santolínou a dalšími středozemními bylinami. Plocha se vůbec nezalévá.

Tento efekt ještě násobí použití vhodného minerální mulče – štěrku či kamenné suti. Ten chrání půdu před nadměrným výparem a poskytuje rostlinám vhodné prostředí pro život a také pro rozrůstání se či přesevy do okolí.

• Naopak zcela nevhodné je použít různých protiplevelných textilií pro tyto varianty výsadeb. Textilie brání rozrůstání rostlin a rovněž omezuje jejich samovolný přesev, který hraje v dlouhodobé udržitelnosti některých druhů (např. tymián), velmi důležitou roli.

Celoroční okrasa ze Středozemí

Dalším efektem, který mnohé středozemní rostliny nabízejí, je jejich téměř celoroční okrasná hodnota. To se týká zejména stálezelených, resp. neopadavých druhů jako je šalvěj lékařská, santolina, levandule aj. Barevný efekt pak umocňují i četné pestrolisté odrůdy, především šalvěje lékařské. I přes zimní období tak výsadby mohou vypadat zajímavě a nejsou prázdné jako např. záhony klasických trvalek, které se během zimy sestřihávají.

Okrasný efekt výsadeb z mediteránních rostlin lze umocnit použitím celé řady časně na jaře kvetoucích druhů cibulovin. Vhodné jsou zejména takové, které se samy přesévají a u kterých není nutné po konci vegetace vyjmout z půdy cibule či hlízy.

Ani pro cibuloviny a hlíznaté rostliny není letní přísušek problém, spíše naopak, cibuloviny lépe kvetou, právě když prodělají výraznější sušší období v létě.

Příkladem mohou být talovíny (Eranthis), ladoňky (Scilla), ladoničky (Chionodoxa), sasanky (Anemone blanda, Anemone solida), cibulnaté kosatce (Iris reticulata), skalkové tulipány (Tulipa tarda, T. linifolia, T. bakeri, T. batalinii a mnohé jiné), šafrány (déle vytrvávají především drobnokvěté odrůdy a tzv. botanické druhy), narcisy (Narcissus) aj.

Svah s levandulí lékařskou a přesévajícími se diviznami v Botanické zahradě v Praze Troji

Bezproblémové přezimování

Co se týká samotného sortimentu středozemních rostlin, které jsou schopny v našem klimatu dlouhodobě celoročně fungovat ve venkovních výsadbách, tvoří ho především mnohé odrůdy levandule lékařské (Lavandula angustifolia), šalvěje lékařské (Salvia officinalis), některé santoliny (Santolina), saturejky (Satureja), ožanky (Teucrium), mateřídoušky a tymiány (Thymus), routa (Ruta), dobromysl (Origanum) a další.

Jejich výsadby vypadají obvykle nejlépe v přírodně blízkém pojetí, tedy jako kombinovaná výsadba více druhů v menších skupinkách. K doplnění se například hodí:

• zmíněné cibuloviny,
• krátkověké, ale snadno se přesévající rostliny, jako je třeba šalvěj muškátová (Salvia sclarea),
• snadno se přesévající letničky jako jsou máky (Papaver comutatum či P. rhoeas),
• černuchy (Nigella).
• Velmi hezky rovněž vypadají nízké oddenkaté kosatce (Iris barbata nana), koniklece (Pulsatilla), třemdavy (Dictamnus), šanty (Nepeta racemosa) a mnohé další druhy.
• Pro podzimní efekt je možné doplnit ocúny (Colchicum), podzimní hvězdnice (Aster amellus, A. linosyris), vysoké rozchodníky (Sedum spectabile), bramboříky (Cyclamen hederifolium, C. purpurascens) a jiné.

Mavuň červená (Centranthus ruber) je efektním druhem ve výsadbách rostlin ze Středozemí. Zimuje dobře v teplejších oblastech Česka.

Podmínky pro pěstování zimovzdorných rostlin na domácích zahradách lze shrnout do několika základních bodů:

Rostlinám vyhovuje plné slunce. Pouze některé druhy lze pěstovat v polostínu.

• Ideální je záhřevná, propustná, spíše lehčí půda. Prospěje jí příměs hrubšího písku či štěrku, ale není podmínkou.

Vhodný je povrchový mulč výsadeb štěrkem nebo kamennou sutí. Usnadňuje dlouhodobější fungování porostu.

• Částečný sestřih u polokeřů typu levandule nebo šalvěje lze realizovat po odkvětu nebo později na jaře, tedy zhruba v druhé polovině března, na počátku rašení. Sestřih by neměl jít do starého dřeva.

Výsadba středozemních rostlin, v popředí cist (Cistus) Ann Baker, snímek z Botanické zahrady v Praze Troji

Ideální jsou kombinované výsadby cibulovin, trvalek a polokeřů – docílení zapojeného porostu a jeho dlouhodobé udržení v esteticky přijatelném stavu.

• Obvykle není potřeba závlaha během vegetace, zavlažujeme pouze po výsadbě.

Zdroj: Autor je kurátorem trvalek a okrasných trav v Botanické zahradě v Praze Troji

Foto autor

Související články

gaury léto mrazuvzdornost sucho svíčkovec vlhký humus zimování zimovzdornost

Gaury snášejí sucho; vlhká půda sníží jejich zimovzdornost

9. 9. 2021

Rod Gaura se někdy česky označuje jako svíčkovec, nicméně osobně se přikláním k používání botanického jména gaura, které dobře zní také v češtině.

číst více

chrpa chrpy do skalky chrpy na záhon letničky trvalky

Chrpy pro zahradu: letničky, trvalky i na skalku

14. 8. 2020

Na českých a moravských zahradách se zabydlí jen občas. Přitom se většina z nich pěstuje velmi snadno. Díky botanické početnosti patří k chrpám řada zajímavých zahradních rostlin.

číst více

hlíznaté květiny sasanky skalničky trvalky

Hlíznaté sasanky: apeninská, něžná, věncová. Jak je pěstovat

6. 4. 2020

Tři druhy ze skupiny hlíznatých sasanek se liší původem, nároky a tím pádem také způsobem a možnostmi pěstování. Představme si je blíže.

číst více

divizny léčivé rostliny letničky trvalky

Divizny v okrasné zahradě: žluté, bílé, růžové, oranžové…

28. 3. 2020

Známe je spíše jako léčivé rostliny. Své uplatnění však nacházejí v letničkových či trvalkových výsadbách, v sousedství vřesovišť, okrasných keřů a jinde v zahradě.

číst více