Živý plot je v různých podobách a velikostech nedílnou součástí téměř všech zahrad. Současně je pro zahradu velmi cenným prvkem.
Zvláště v dnešní době, kdy ve městech převažují maloplošné parcely, představují právě tyto zelené prvky důležitou součást zahrad. Postarají se o pocit soukromí, zároveň oddělí prakticky a relativně levně jednotlivé části zahrady, zvýrazní prvky nebo rostliny vysazené v popředí, ovlivní mikroklima pozemku a navíc se mohou postarat o celoroční působnost zahrady.
Správně udržovaný živý plot dokáže skvěle podpořit celkovou působnost zahrady
Jak si živý plot správně založit, abychom si ušetřili mnoho starostí do budoucna a aby co nejdéle plnil svou funkci? Stačí dodržet jen několik základních pravidel!
Ne vždy si můžeme založit živý plot zcela od začátku. Někdy si pořídíme pozemek rovnou se vzrostlým plotem, který chceme raději zachovat, abychom u nově založeného nemuseli na výsledek čekat dlouhá léta.
U vzrostlých plotů neznáme, do jaké půdy a jakým způsobem byly rostliny vysazeny. Do jisté míry už vlastnosti plotu neovlivníme. Mnohdy je nutné přistoupit spíše k jeho celkové rekonstrukci, což většinou nebývá tak úplně jednoduché.
Samozřejmě optimální variantou je, když si živý plot založíme sami.
Proto je dobré si hned na začátku pečlivě promyslete, zda dáte přednost plotu ze dřevin vysazených do jedné řady, nebo plotu o něco širšímu, vysazenému do dvou řad, který bude ovšem náročnější na prostor.
Vždy volíme dřeviny podle:
Výsadba živého plotu do dvou řad
Tújový plot opravdu není jedinou variantou, která by nás měla zajímat.
Obliba zmiňovaných tújí, zeravů je zejména:
Otázkou zůstává, zda se přece jen nevyplatí víc investovat do stálezeleného plotu, když jeho výsadba poměrně dlouho vydrží.
Promýšlet můžeme i variantu v podobě polostálezelených dřevin nebo těch, které drží na větvích listy dlouho do zimy či předjaří, což je případ buku lesního (Fagus sylvatica) nebo habru obecného (Carpinus betulus).
Podzimní zbarvení habrového plotu
Stálezelené dřeviny nemusí být vždy výhrou, protože nejsou tolik proměnlivé. Ačkoliv se postarají o celoroční odclonění, budeme muset zároveň počítat s tím, že budou po celý rok, až na pár výjimek v sortimentu, působit zcela stejně.
Opadavé dřeviny naopak vytvoří během roku proměnlivou stěnu, která je atraktivní kvůli změně zbarvení listů během roku. Může přinášet ale i jiné bonusy v podobě květů nebo plodů.
Většina živých plotů se vysazuje pouze jednořadě, aby nezabraly tolik místa. Pokud chceme dosáhnout neprostupné stěny, volíme výsadbu do dvou řad, tzn. do trojsponu.
Spon v jedné řadě se může lišit nejen požadavky na rychlost zapojení rostlin, ale také vlastnostmi použitého sortimentu. Pokud od živého plotu očekáváme rychlé vytvoření neprostupné bariéry, lze vysadit na jeden délkový metr dvě rostliny.
Při výsadbě menších prostokořenných sazenic vysokých okolo 30 cm se mnohdy volí rozestup pouhých 30 cm. U vzrostlých rostlin s výškou 150–200 cm volíme 1–1,5 rostliny na metr živého plotu. V úvahu je třeba brát také šířku zapěstovaných rostlin. Při husté výsadbě musíme vysadit mnohem více rostlin, což se projeví ve výsledné ceně živého plotu.
Optimální variantou je, pokud se rozhodneme pro výsadbu do rýhy. Vyhloubíme dostatečně hluboký a široký rigol, do kterého přidáme vylepšující složky. Poté rostliny s rozvolněným kořenovým systémem rovnou rozmístíme.
Výsadba do rýhy je efektivní z hlediska rychlosti i přípravy podmínek pro vysazované rostliny.
Někdy je ale mnohem výhodnější, pokud přistoupíme k bodové výsadbě do samostatně vyhloubených výsadbových jam. Především tam, kde jsou půdy s nižší kvalitou, musíme tyto jámy nachystat dostatečně velké. Jen tak připravíme správné podmínky pro rostliny.
Při výsadbě nového plotu se vždy snažíme pro rostliny připravit co nejlepší podmínky. V této fázi však buďme opatrní. Pokud rostliny vysadíme pouze do kvalitního, dobře zetlelého kompostu nebo substrátu, obohaceného o hnojivo, nebudou mít tendenci prokořenit do okolní, někdy i méně nekvalitní zeminy. Časem se i tento vylepšující materiál vyčerpá a rostliny začnou slábnout.
Kyselomilným dřevinám přidejte místo rašeliny listovku
Zvolme raději chytrý kompromis. Rostlinám při výsadbě dopřejme přídavek kvalitní zeminy, kterou promícháme se stávající zeminou v závislosti na její kvalitě. Kořeny si tak lépe přivyknou na dané podmínky. U průměrně kvalitní zeminy volíme poměr 1:1 stávající zeminy a vylepšujícího materiálu.
Vylepšující materiály pro ekologicky smýšlející zahrádkáře:
Vylepšující materiály pro běžné zahrádkáře:
Při výsadbě můžete živému plotu dopřát syntetické hnojivo, které lze nahradit třeba kompostem
Často se v praxi zapomíná na základní úpravu kořenového systému. Rostliny pak na stanovišti příliš neprosperují, protože nemají tendenci kořenit do okolní půdy.
Pokud vysazujeme rostliny nikoliv prostokořenné, ale kontejnerované, kořenový systém mechanicky narušíme. Nemusíme se bát. Kořenový systéme na mechanické poškození rychle zareaguje tvorbou nových mladých kořínků, které se mnohem lépe adaptují na nové podmínky.
Pro jeho narušení použijeme třeba zahradnickou lopatku nebo ostrý rýč. Pokud to neuděláme, kořeny porostou stále v původním prostoru. Nastane pak tzv. květináčový efekt. Ten může zapříčinit i postupné odumírání rostlin z toho důvodu, že si kořeny nejsou schopny brát vodu a živiny z okolní zeminy. Navíc jsou takové rostliny poměrně nestabilní a mají tendenci se vyvracet třeba při silnějším větru.
Čím dál tím častěji se na trhu setkáváme s kontejnerovanými rostlinami, které jsou dostupné od jara do podzimu. Jejich cena je vyšší, ale většinou se jedná již o vzrostlý sortiment s vyšší kvalitou. Živé ploty z kontejnerovaných rostlin můžeme zakládat i během léta, což v případě prostokořenného materiálu nemůžeme.
Kontejnerované rostliny umožní výsadbu od jara do podzimu
Rostliny dobývané z volné půdy jsou nabízeny specializovanými školkami. Pořizujeme je na podzim a na jaře. Současně je jejich cena nesrovnatelně nižší. Na druhou stranu musíme počítat s méně vzrostlým sortimentem, který v živý plot budeme teprve dopěstovávat.
Prostokořenné sazenice zvolíme tam, kde jich pro založení živého plotu potřebujeme větší množství a kdy jsme ochotni si na výsledný efekt živého plotu počkat i několik let.
V případě stálezelených dřevin postačí, pokud přečnívající vrcholky nebo ty větve, které nějak narušují strukturu založeného plotu, mírně upravíme.
Opadavé dřeviny zkrátíme až o jednu třetinu. Ale není to většinou nutné. Spíše se zaměříme na zkrácení výhonů, které přesahují úroveň okolních rostlin, a na příliš dlouhé, nerozvětvené výhony. Celé odstraňujeme jen poškozené nebo chorobami a škůdci napadené větve.
Po výsadbě živý plot pečlivě zalijeme. A pokud se chceme vyhnout pravidelné zálivce, výsadbu zamulčujeme. Použít můžeme i méně dekorativní materiály, které za několik let nebudou vidět kvůli zapojenému živému plotu.
Při použití mulčovací kůry snížíme potřebu pravidelné zálivky
V hodná je například dřevěná štěpka, kterou získáme likvidací nepotřebného dřeva či náletů na své zahradě, nebo sáhneme po klasické mulčovací kůře.
Foto autorka
Když tuto rostlinu viděli poprvé návštěvníci výstav sukulentů, nazvali ji živý deštník. Pryšec se jmenuje Euphorbia bongolavensis.
Živý plot má podle svého názvu především vymezovat pozemek a zajistit majitelům soukromí. Ale vyplatí se ho založit i kvůli dalšímu přínosu.
Hojný vegetační prvek vídáme na zahradách, v parcích i ve volné krajině. Těší se oblibě díky rozmanitosti použitelných druhů rostlin, tvarů a barev.
Mladý živý plot vedeme do výšky jen pozvolna. Horní vrcholy výhonů, které jsme po letním řezu ponechali, aby vyzrály, zkrátíme nyní asi 25–30 cm nad úrovní řezu v předešlém roce.
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
