Jak na živý plot? Pozor, právě začínáme!

18. 1. 2023

Živý plot je v různých podobách a velikostech nedílnou součástí téměř všech zahrad. Současně je pro zahradu velmi cenným prvkem.

Zvláště v dnešní době, kdy ve městech převažují maloplošné parcely, představují právě tyto zelené prvky důležitou součást zahrad. Postarají se o pocit soukromí, zároveň oddělí prakticky a relativně levně jednotlivé části zahrady, zvýrazní prvky nebo rostliny vysazené v popředí, ovlivní mikroklima pozemku a navíc se mohou postarat o celoroční působnost zahrady.

Každá zahrada by měl mít svůj živý plot

Správně udržovaný živý plot dokáže skvěle podpořit celkovou působnost zahrady

Jak si živý plot správně založit, abychom si ušetřili mnoho starostí do budoucna a aby co nejdéle plnil svou funkci? Stačí dodržet jen několik základních pravidel!

Živý plot – začínáme

Ne vždy si můžeme založit živý plot zcela od začátku. Někdy si pořídíme pozemek rovnou se vzrostlým plotem, který chceme raději zachovat, abychom u nově založeného nemuseli na výsledek čekat dlouhá léta.

U vzrostlých plotů neznáme, do jaké půdy a jakým způsobem byly rostliny vysazeny. Do jisté míry už vlastnosti plotu neovlivníme. Mnohdy je nutné přistoupit spíše k jeho celkové rekonstrukci, což většinou nebývá tak úplně jednoduché.

Samozřejmě optimální variantou je, když si živý plot založíme sami.

Proto je dobré si hned na začátku pečlivě promyslete, zda dáte přednost plotu ze dřevin vysazených do jedné řady, nebo plotu o něco širšímu, vysazenému do dvou řad, který bude ovšem náročnější na prostor.

Vždy volíme dřeviny podle:

  • Místního prostředí, kde se zahrada nachází.
  • Odolnosti vůči nízkým teplotám i přímému slunečnímu úpalu.
  • Rychlosti růstu, která do velké míry ovlivní následnou údržbu.
  • Zda chceme dosáhnout celoročního odclonění pomocí stálezelených dřevin, nebo se spokojíme s opadavými, které zase přinesou mnohem pestřejší podívanou.
6ivý plot vysazovaný do dvou řad

Výsadba živého plotu do dvou řad

Špatné rozhodnutí se nevyplácí

Tújový plot opravdu není jedinou variantou, která by nás měla zajímat.

  • Rozhodně se nenechme svést současnými trendy. Hledejme inspiraci živými ploty třeba i v zahraničí. Na výběr máme z bohatého sortimentu, který se však značně liší cenami.

Obliba zmiňovaných tújí, zeravů je zejména:

  • V jejich stálezeleném efektu.
  • Poměrně rychlém růstu.
  • V přijatelné ceně, která je většinou pro majitele zahrad určující.

Otázkou zůstává, zda se přece jen nevyplatí víc investovat do stálezeleného plotu, když jeho výsadba poměrně dlouho vydrží.

Promýšlet můžeme i variantu v podobě polostálezelených dřevin nebo těch, které drží na větvích listy dlouho do zimy či předjaří, což je případ buku lesního (Fagus sylvatica) nebo habru obecného (Carpinus betulus).

Habrový plot na podzim

Podzimní zbarvení habrového plotu

Stálezelené dřeviny nemusí být vždy výhrou, protože nejsou tolik proměnlivé. Ačkoliv se postarají o celoroční odclonění, budeme muset zároveň počítat s tím, že budou po celý rok, až na pár výjimek v sortimentu, působit zcela stejně.

Opadavé dřeviny naopak vytvoří během roku proměnlivou stěnu, která je atraktivní kvůli změně zbarvení listů během roku.  Může přinášet ale i jiné bonusy v podobě květů nebo plodů.

Promysleme správný spon

Většina živých plotů se vysazuje pouze jednořadě, aby nezabraly tolik místa. Pokud chceme dosáhnout neprostupné stěny, volíme výsadbu do dvou řad, tzn. do trojsponu.

Spon v jedné řadě se může lišit nejen požadavky na rychlost zapojení rostlin, ale také vlastnostmi použitého sortimentu. Pokud od živého plotu očekáváme rychlé vytvoření neprostupné bariéry, lze vysadit na jeden délkový metr dvě rostliny.

Při výsadbě menších prostokořenných sazenic vysokých okolo 30 cm se mnohdy volí rozestup pouhých 30 cm. U vzrostlých rostlin s výškou 150–200 cm volíme 1–1,5 rostliny na metr živého plotu. V úvahu je třeba brát také šířku zapěstovaných rostlin. Při husté výsadbě musíme vysadit mnohem více rostlin, což se projeví ve výsledné ceně živého plotu.

Jak správně tedy sázet živý plot?

Optimální variantou je, pokud se rozhodneme pro výsadbu do rýhy. Vyhloubíme dostatečně hluboký a široký rigol, do kterého přidáme vylepšující složky. Poté rostliny s rozvolněným kořenovým systémem rovnou rozmístíme.

Výsadba do rýhy je efektivní z hlediska rychlosti i přípravy podmínek pro vysazované rostliny.

Někdy je ale mnohem výhodnější, pokud přistoupíme k bodové výsadbě do samostatně vyhloubených výsadbových jam. Především tam, kde jsou půdy s nižší kvalitou, musíme tyto  jámy nachystat dostatečně velké. Jen tak připravíme správné podmínky pro rostliny.

Rostlinám dopřejme, ale opatrně!

Při výsadbě nového plotu se vždy snažíme pro rostliny připravit co nejlepší podmínky. V této fázi však buďme opatrní. Pokud rostliny vysadíme pouze do kvalitního, dobře zetlelého kompostu nebo substrátu, obohaceného o hnojivo, nebudou mít tendenci prokořenit do okolní, někdy i méně nekvalitní zeminy. Časem se i tento vylepšující materiál vyčerpá a rostliny začnou slábnout.

Listovkou podpoříme růst kyselinomilných dřevin

Kyselomilným dřevinám přidejte místo rašeliny listovku

Zvolme raději chytrý kompromis. Rostlinám při výsadbě dopřejme přídavek kvalitní zeminy, kterou promícháme se stávající zeminou v závislosti na její kvalitě. Kořeny si tak lépe přivyknou na dané podmínky. U průměrně kvalitní zeminy volíme poměr 1:1 stávající zeminy a vylepšujícího materiálu.

Vylepšující materiály pro ekologicky smýšlející zahrádkáře:

  • vlastní kompost,
  • vlastní listovka pro kyselomilné rostliny.

Vylepšující materiály pro běžné zahrádkáře:

  • syntetická hnojiva v podobě granulátu,
  • běžné zahradnické substráty s přídavkem syntetického hnojiva,
  • rašelina pro kyselomilné rostliny.
Kompost nebo syntetické hnojivo je nezbytné při zakládání živého plotu

Při výsadbě můžete živému plotu dopřát syntetické hnojivo, které lze nahradit třeba kompostem

Kde může nastat chyba

Často se v praxi zapomíná na základní úpravu kořenového systému. Rostliny pak na stanovišti příliš neprosperují, protože nemají tendenci kořenit do okolní půdy.

Pokud vysazujeme rostliny nikoliv prostokořenné, ale kontejnerované, kořenový systém mechanicky narušíme. Nemusíme se bát. Kořenový systéme na mechanické poškození rychle zareaguje tvorbou nových mladých kořínků, které se mnohem lépe adaptují na nové podmínky.

Pro jeho narušení použijeme třeba zahradnickou lopatku nebo ostrý rýč. Pokud to neuděláme, kořeny porostou stále v původním prostoru. Nastane pak tzv. květináčový efekt. Ten může zapříčinit i postupné odumírání rostlin z toho důvodu, že si kořeny nejsou schopny brát vodu a živiny z okolní zeminy. Navíc jsou takové rostliny poměrně nestabilní a mají tendenci se vyvracet třeba při silnějším větru.

Jaké rostliny pro živý plot zvolit

Čím dál tím častěji se na trhu setkáváme s kontejnerovanými rostlinami, které jsou dostupné od jara do podzimu. Jejich cena je vyšší, ale většinou se jedná již o vzrostlý sortiment s vyšší kvalitou. Živé ploty z kontejnerovaných rostlin můžeme zakládat i během léta, což v případě prostokořenného materiálu nemůžeme.

Pro výsadbu jsou ideální kontejnerované rostliny

Kontejnerované rostliny umožní výsadbu od jara do podzimu

Rostliny dobývané z volné půdy jsou nabízeny specializovanými školkami. Pořizujeme je na  podzim a na jaře. Současně je jejich cena nesrovnatelně nižší. Na druhou stranu musíme počítat s méně vzrostlým sortimentem, který v živý plot budeme teprve dopěstovávat.

Prostokořenné sazenice zvolíme tam, kde jich pro založení živého plotu potřebujeme větší množství a kdy jsme ochotni si na výsledný efekt živého plotu počkat i několik let.

Zkracovat, nebo nezkracovat rostliny po výsadbě?

V případě stálezelených dřevin postačí, pokud přečnívající vrcholky nebo ty větve, které nějak narušují strukturu založeného plotu, mírně upravíme.

Opadavé dřeviny zkrátíme až o jednu třetinu. Ale není to většinou nutné. Spíše se zaměříme na zkrácení výhonů, které přesahují úroveň okolních rostlin, a na příliš dlouhé, nerozvětvené výhony. Celé odstraňujeme jen poškozené nebo chorobami a škůdci napadené větve.

Zálivka a mulč

Po výsadbě živý plot pečlivě zalijeme. A pokud se chceme vyhnout pravidelné zálivce, výsadbu zamulčujeme. Použít můžeme i méně dekorativní materiály, které za několik let nebudou vidět kvůli zapojenému živému plotu.

Mulčovací kůra na záhonu se živým plotem

Při použití mulčovací kůry snížíme potřebu pravidelné zálivky

V hodná je například dřevěná štěpka, kterou získáme likvidací nepotřebného dřeva či náletů na své zahradě, nebo sáhneme po klasické mulčovací kůře.

Foto autorka

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 2. 2023

Jak připravit záhon pro děti, které rády zahradničí

Předjaří se hodí pro plánování úprav či oprav zahrady, ať už se týkají zahradních staveb nebo výsadby. Pamatujeme i na děti, které rády pomáhají se zaléváním, sklizní a dalšími činnostmi.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x