Živý plot má podle svého názvu především vymezovat pozemek a zajistit majitelům soukromí. Ale vyplatí se ho založit i kvůli dalšímu přínosu.
Živý plot představuje zajímavý a užitečný prvek zahradní architektury, který:
Důvodů, proč živý plot vysazujeme, je však víc. Někdy majitelé pozemku váhají, zda živému plotu věnovat kus malé parcely, kde je každý metr čtvereční vzácný. Někdy také zvažují, zda jim stejnou službu neposkytnou rohože nebo textilie napnuté na pletivu.
Systém živých plotů dokáže zahradu opticky rozdělit do různých tematických celků
Rohož pořídíme většinou za pár korun a její instalace nám moc času nezabere. Přesto z ní nebudeme mít nikdy takový požitek jako ze živé zelené stěny.
Při výsadbě živého plotu bychom si měli ujasnit:
V českých zahradách se setkáme většinou s tradičním řešením, které je prostorově úsporné. Živý plot zpravidla zakládáme podél oplocení.
Vytvoříme zelenou stěnu, jejíž vzhled bude odpovídat ročnímu období. Hodí se k tomu například hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea). Na podzim se zahalí do pestrých barev svých plodů. Užitek z ní budou mít i plodožraví ptáci.
Silně trnité dřeviny, jako má hlohyně šarlatová, odradí od vstupu i zvířata
Habr obecný (Carpinus betulus) si poradí s méně vyhovujícími podmínkami. Během sezony je živě zelený a na podzim se barví dožluta. Hodí se i do přírodních a venkovských zahrad.
Živý plot může ukrýt kompostér, popelnici nebo hromadu mulčovacího materiálu.
V Anglii nebo Holandsku místní zahradníci využívají živé ploty jako přírodní předěl mezi jednotlivými částmi zahrady. Takovéto rozdělení nepůsobí násilně, je proměnlivé, vytrvalé a navíc může opticky zarámovat nějaký architektonický prvek, který stojí za pozornost.
Vnitřní živé ploty a plůtky slouží také k optickému rozdělení či spojení míst v zahradě. Pro ten účel nemusí být vysoké.
Nízké plůtky ze zimostrázu efektně zarámují květinové záhony
Můžeme se inspirovat i zahradami, v nichž bývají zeleninové nebo květinové záhony lemovány nízkým plůtkem. Například z pomalu rostoucího zimostrázu (Buxus). Je stálezelený a díky kompaktnímu růstu se dobře udržuje.
Plot ze dřevin může být i volně rostoucí. Zejména se hodí na pozemky, které sousedí s volnou krajinou nebo si zakládají na přírodním charakteru.
Živý plot se může stát výrazným dekorativním prvkem
Volně rostoucí živé ploty zaberou více místa. Plotům tvořeným pomalu rostoucími dřevinami, jako je zimostráz, stačí k danému účelu méně místa. Dlouhověké tisy červené (Taxus baccata) vytvářejí plot o průměru více než 2 metry.
Růst tedy závisí na výběru dřeviny a na tom, jak často během roku chceme plot tvarovat.
Ceny živého plotu se liší podle vzrůstu i druhu sazenic. Jedna může stát desítky až tisíce korun za jednu rostlinu.
Ploty vysazujeme na jaře nebo na podzim, kdy jsou na trhu dostupné prostokořenné sazenice. Ty sice většinou nebývají moc vzrostlé a na výsledek si musíme nějaký ten rok počkat, ale jejich cena je s kontejnerovaným sortimentem nesrovnatelná.
Jestliže se nám nechce dlouho čekat, založíme si živý plot ze vzrostlých dřevin. Ty lze sehnat jak v kontejneru, tak i v balové podobě.
To je těžká otázka. Vždy záleží na velikosti vysazované rostliny, půdních podmínkách a zálivce, ale stejně tak na zvoleném druhu.
Pokud například vysadíme prostokořenné habry o výšce přibližně půl metru, do výšky dvou metrů porostou pět až deset let. Záleží na mnoha aspektech, ale také na tom, jestli začneme tvarovat i terminální výhon. Pokud ho nebudeme zkracovat, poroste rychle vzhůru, rostlina se však bude málo větvit.
Rychlerostoucí cypřišovec Leylandův při výsadbě metrové rostliny do místa s vhodnými podmínkami zdvojnásobí svou výšku třeba už za tři roky.
Zahradu odcloní bambusová rohož, dokud nedoroste živý plot z hlohyně šarlatové. Levnější variantou pro takové případy jsou plotové textilie zelené barvy.
Volně rostoucí typy dřevin budou potřebovat péči, až když se rozhodneme porost nějakým způsobem zmladit.
Tvarované ploty jsou na péči mnohem náročnější. Potřeba řezu se odvíjí od druhu dřeviny. Pomalu rostoucí dřeviny stačí tvarovat jednou ročně, ideálně v průběhu léta. Při častějším tvarování bude plot kompaktnější a výhony hustší.
Aby živý plot plnil svou funkci, je třeba o něj pravidelně pečovat
Rychle rostoucí dřeviny jako zeravy (Thuja), ptačí zob (Ligustrum) nebo třeba habr je třeba tvarovat minimálně dvakrát ročně. Cypřišovec řežeme třikrát do roka, ale i tak dřevina potřebuje víc prostoru pro sebe než jiné rostliny používané pro ploty.
Foto autorka
U stálezelených listnáčů (některých kalin, ptačích zobů, cesmín, buxusů,…) není problém s obnovou řezem. Ve chvíli, kdy jsou přerostlé, prostě se do nich více řízne a ony obrostou.
Dobře naplánovaná výsadba živého plotu přinese příjemný pocit z vydařeného díla: Plot oživí vzhled zahrady a nejspíš ho hlasitě ocení i ptactvo, které ho osídlí.
Říjnový termín výsadby se hodí zejména pro všechny prostokořenné dřeviny. Ovšem půdu bychom měli zrýt na hloubku dvou rýčů v předstihu až několika měsíců.
Hojný vegetační prvek vídáme na zahradách, v parcích i ve volné krajině. Těší se oblibě díky rozmanitosti použitelných druhů rostlin, tvarů a barev.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
