Pozvěte do své zahrady živý plot

2. 12. 2022

Živý plot má podle svého názvu především vymezovat pozemek a zajistit majitelům soukromí. Ale vyplatí se ho založit i kvůli dalšímu přínosu.

Živý plot představuje zajímavý a užitečný prvek zahradní architektury, který:

  • snižuje prašnost prostředí,
  • tlumí hluk z dopravy nebo jiných zdrojů.

Důvodů, proč živý plot vysazujeme, je však víc. Někdy majitelé pozemku váhají, zda živému plotu věnovat kus malé parcely, kde je každý metr čtvereční vzácný. Někdy také zvažují, zda jim stejnou službu neposkytnou rohože nebo textilie napnuté na pletivu.

6ivý plot jako optické rozčlenění

Systém živých plotů dokáže zahradu opticky rozdělit do různých tematických celků

Rohož pořídíme většinou za pár korun a její instalace nám moc času nezabere. Přesto z ní nebudeme mít nikdy takový požitek jako ze živé zelené stěny.

Při výsadbě živého plotu bychom si měli ujasnit:

  • Co bude hlavním úkolem tohoto zeleného prvku.
  • Kde plot založíme.

V českých zahradách se setkáme většinou s tradičním řešením, které je prostorově úsporné. Živý plot zpravidla zakládáme podél oplocení.

Stěna stálezelená i opadavá

Vytvoříme zelenou stěnu, jejíž vzhled bude odpovídat ročnímu období. Hodí se k tomu například hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea). Na podzim se zahalí do pestrých barev svých plodů. Užitek z ní budou mít i plodožraví ptáci.

Trnité dřeviny jako přirozené ohraničení

Silně trnité dřeviny, jako má hlohyně šarlatová, odradí od vstupu i zvířata

Habr obecný (Carpinus betulus) si poradí s méně vyhovujícími podmínkami. Během sezony je živě zelený a na podzim se barví dožluta. Hodí se i do přírodních a venkovských zahrad.

Živý plot uvnitř zahrady

Živý plot může ukrýt kompostér, popelnici nebo hromadu mulčovacího materiálu.

V Anglii nebo Holandsku místní zahradníci využívají živé ploty jako přírodní předěl mezi jednotlivými částmi zahrady. Takovéto rozdělení nepůsobí násilně, je proměnlivé, vytrvalé a navíc může opticky zarámovat nějaký architektonický prvek, který stojí za pozornost.

Vnitřní živé ploty a plůtky slouží také k optickému rozdělení či spojení míst v zahradě. Pro ten účel nemusí být vysoké.

nízký život jako předěl mezi záhony

Nízké plůtky ze zimostrázu efektně zarámují květinové záhony

Můžeme se inspirovat i zahradami, v nichž bývají zeleninové nebo květinové záhony lemovány nízkým plůtkem. Například z pomalu rostoucího zimostrázu (Buxus). Je stálezelený a díky kompaktnímu růstu se dobře udržuje.

Plot ze dřevin může být i volně rostoucí. Zejména se hodí na pozemky, které sousedí s volnou krajinou nebo si zakládají na přírodním charakteru.

živý plot jako doplněk zahrady

Živý plot se může stát výrazným dekorativním prvkem

Volně rostoucí živé ploty zaberou více místa. Plotům tvořeným pomalu rostoucími dřevinami, jako je zimostráz, stačí k danému účelu méně místa. Dlouhověké tisy červené (Taxus baccata) vytvářejí plot o průměru více než 2 metry.

Růst tedy závisí na výběru dřeviny a na tom, jak často během roku chceme plot tvarovat.

Cenová relace

Ceny živého plotu se liší podle vzrůstu i druhu sazenic. Jedna může stát desítky až tisíce korun za jednu rostlinu.

Ploty vysazujeme na jaře nebo na podzim, kdy jsou na trhu dostupné prostokořenné sazenice. Ty sice většinou nebývají moc vzrostlé a na výsledek si musíme nějaký ten rok počkat, ale jejich cena je s kontejnerovaným sortimentem nesrovnatelná.

Jestliže se nám nechce dlouho čekat, založíme si živý plot ze vzrostlých dřevin. Ty lze sehnat jak v kontejneru, tak i v balové podobě.

Jak dlouho si počkáme

To je těžká otázka. Vždy záleží na velikosti vysazované rostliny, půdních podmínkách a zálivce, ale stejně tak na zvoleném druhu.

Pokud například vysadíme prostokořenné habry o výšce přibližně půl metru, do výšky dvou metrů porostou pět až deset let. Záleží na mnoha aspektech, ale také na tom, jestli začneme tvarovat i terminální výhon. Pokud ho nebudeme zkracovat, poroste rychle vzhůru, rostlina se však bude málo větvit.

Rychlerostoucí cypřišovec Leylandův při výsadbě metrové rostliny do místa s vhodnými podmínkami zdvojnásobí svou výšku třeba už za tři roky.

Bambusová rohož jako dočasné zakrytí zahrady

Zahradu odcloní bambusová rohož, dokud nedoroste živý plot z hlohyně šarlatové. Levnější variantou pro takové případy jsou plotové textilie zelené barvy.

Kolik péče živý plot vyžaduje

Volně rostoucí typy dřevin budou potřebovat péči, až když se rozhodneme porost nějakým způsobem zmladit.

Tvarované ploty jsou na péči mnohem náročnější. Potřeba řezu se odvíjí od druhu dřeviny. Pomalu rostoucí dřeviny stačí tvarovat jednou ročně, ideálně v průběhu léta. Při častějším tvarování bude plot kompaktnější a výhony hustší.

Péče o živý plot

Aby živý plot plnil svou funkci, je třeba o něj pravidelně pečovat

Rychle rostoucí dřeviny jako zeravy (Thuja), ptačí zob (Ligustrum) nebo třeba habr je třeba tvarovat minimálně dvakrát ročně. Cypřišovec řežeme třikrát do roka, ale i tak dřevina potřebuje víc prostoru pro sebe než jiné rostliny používané pro ploty.

Foto autorka

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

29. 5. 2024

Snížením počtu plůdků jablek, hrušek a broskví zlepšíme úrodu

U ovocných stromů je žádoucí menší množství plodů. Jabloně, hrušně a broskvoně se příliš velkým nasazením plodů oslabují. Plody zůstávají drobné, přibývá chorob i škůdců a také nasazení květních pupenů pro úrodu v příštím roce je podstatně nižší.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x