Živý plot ovlivní mikroklima zahrady, podpoří divoký kout

29. 3. 2019

Hojný vegetační prvek vídáme na zahradách, v parcích i ve volné krajině. Těší se oblibě díky rozmanitosti použitelných druhů rostlin, tvarů a barev.

Nejdůležitější je však přínos pro zahradu, pozemek i blízké okolí:

  • Zajišťuje soukromí,
  • zakryje nevzhledná místa,
  • krášlí místa venkovní prostor tvarem, listem, květem nebo plody,
  • ovlivňuje mikroklima na pozemku stíněním i ochranou proti větru,
  • zadržuje prach a tlumí hluk,
  • živočichům nabízí zdroj potravy a úkryt,
  • může přinášet úrodu i člověku.
Živý plot kolem vody

Volně rostoucí i stříhaný živý plot oddělují domy od vody

Stříhané a volně rostoucí ploty

Stříhané (tvarované) živé ploty vyžadují poměrně hodně péče; řez se provádí podle druhu vysazených rostlin 1–3x ročně. Zejména v menších zahradách mají své místo i nižší stříhané plůtky. Péče o ně je pochopitelně snazší.

Volně rostoucí živé ploty (nestříhané) jsou pro svoji potřebu místa vhodná do větších zahrad, parku či do volné krajiny. Při vhodné volbě druhů a promyšlené výsadbě do prostoru poskytnou jmenované výhody v maximální míře. Takové živé ploty je vhodné vysadit z více druhů dřevin a doplnit i o bylinné patro.

  • Péče o volně rostoucí živé ploty není tak intenzivní, ale ani zde se jí nevyhneme. Důležitý je zejména zmlazující řez pro podporu rašení nových výhonů.
Hortenzie jako součást živého plotu

I hortenzie má v živém plotu své místo; tak mohutný volně rostoucí živý plot za ní funguje také jako větrolam

Mikroklima obohatí stín plotu i funkce větrolamu

Živým plotem se dají ovlivnit méně příznivé mikroklimatické podmínky. Tvarované nebo sousedící dřeviny dokážou zastínit příliš osluněná místa a chránit proti větru. Na menších zahradách se jako větrolam uplatní i úzké stříhané živé ploty.

Oproti neproniknutelným zděným či dřevěným plotům může přes živý plot alespoň částečně pronikat vzduch, u protivětrných bariér z rostlin tak nehrozí turbulence vzduchu a také pozemek zůstane volně odvětrávaný.

Jehličnany v tomto případě nejsou příliš vhodné, tvoří kompaktnější bariéru, což naopak způsobuje turbulence na návětrné i závětrné straně plotu.

Pro ochranu před větrem na větších pozemcích se lépe hodí volně rostoucí živé ploty z opadavých listnatých dřevin doplněné po obou stranách nižšími křovinami a trvalkami.

Na průřezu tato výsadba tvoří zhruba tvar písmene A, což usnadňuje zdvihnutí proudícího vzduchu nad pozemkem.

Vzdálenost, na kterou se vítr díky živému plotu odkloní, závisí na výšce porostu a uvádí se jako vzdálenost odpovídající pětadvaceti až třicetinásobku výšky dřevin.

Živý plot pomůže také usměrnit při zemi proudící studený vzduch zejména na svažitém pozemku nebo pozemku poblíž řeky či potoka. Pro tyto účely stačí i nižší, ale hustá výsadba.

Živý plot na svahu pokud možno nesázíme přesně podél vrstevnice, ale mírně šikmo. Zabrání se tím hromadění studeného vzduchu nad živým plotem.

Ve městech mírní prašnost, zápach a hluk

Výsadba živých plotů má své opodstatnění i v městském prostředí a poblíž rušných komunikací. Dokáže totiž omezit prašnost, zápach a hluk. A to nikoliv jako pouhá bariéra, ale jako aktivně fungující protiprachový filtr. Rostliny zachycují prach svoji listovou plochou. V takto exponovaných místech proto není vhodné vysazovat keře s jedlými plody.

Plody brslenu

Podzimní plody brslenu

Listnatými keři s plody prospějeme fauně

Také pro podporu divokých živočichů mají výsadby živých plotů velký význam. Nejrůznějším druhům hmyzu, ptáků nebo drobných živočichů slouží živé ploty jako úkryt, místo pro hnízdění nebo také jako důležitý zdroj potravy.

Pro stříhané ploty

se hodí hloh obecný (Crataegus monogyna), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), dřín obecný (Cornus mas), z jehličnanů pak tis červený (Taxus baccata).

Pro volně rostoucí živé ploty

je výběr již větší: hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides), svída (Cornus), lísky (Corylus), brslen evropský (Euonymus europaeus), skalníky (Cotoneaster), bez černý (Sambucus nigra), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina) a svraskalá (R. rugosa).

Květy pustorylu

Pustoryl zvaný také český jasmín

Opylovače můžeme na zahradu přilákat

kvetoucí komulí Davidovou (Buddleja davidii;známa je i pod názvem motýlí keř), dále mahonií cesmínolistou (Mahonia aquifolium), kdoulovcem japonským (Chaenomeles japonica), pustorylem věncovým (český jasmín – Philadelphus coronarius), ibiškem syrským (Hibiscus syriacus), hortenzií (Hydrangea) nebo růží svraskalou (Rosa rugosa).

Ve stříhaných plotech kvetou například zlatice prostřední (Forsythia x intermedia), tavolníky (Spiraea), nebo meruzalka alpská (Ribes alpinum).

Kvetoucí tavolník

Tavolník obsypaný květy

Divoký kout a jedlý živý plot

Součástí živého plotu může být i tzv. divoký kout. Je to místo, kde některé druhy živočichů najdou bezpečí pro přečkání dne, případně zimy. Zejména jde o ty, kteří svou přítomností brání škůdcům v aktivitě či přemnožení.

Blízkost živého plotu dodá divokému koutu potřebný klid, navíc kout zůstane za živým plotem skryt či oddělen od upravené části zahrady.

Základ tvoří větší větve, kameny nebo cihly. Vyskládáme je na sebe tak, aby uvnitř vznikla jakási jeskyňka s vchodem. Ta může sloužit zejména jako úkryt ježkům, žábám nebo ještěrkám. To vše převrstvíme menšími větvemi, listím, kůrou apod.

Ptáčata kosa

Mláďata kosa černého v na hnízdě chráněném hustotou živého plotu; foto Shutterstock

Zajímavou kategorií jsou i tzv. jedlé živé ploty. Jde většinou o volně rostoucí živé ploty s  keři s jedlými a v kuchyni využitelnými plody. Použít můžeme například dřín obecný (Cornus mas), jeho plody jsou bohaté na vitamin C. Stejně jako plody rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides), který je dvoudomý – k úrodě tedy potřebujeme samčí i samičí rostlinu.

Dále se hodí bez černý (Sambucus nigra) vhodný zejména pro sirupy a čaje. Lísky (Corylus) poskytují oříšky. Zajímavé jsou i plody trnky obecné (Prunus spinosa) lze po přemrznutí konzumovat. Z běžnějších ovocných druhů můžeme živý plot doplnit o keřovité rybízy (Ribes), maliníky (Rubus) a v poslední době populární muchovníky (Amelachier). Využít lze i ostružiník, abychom mu ale zabránili v bujném rozrůstání, pravidelně jej seřezáváme.

Před výsadbou živých plotů si musíme vždy dobře promyslet, jaké funkce od živého plotu očekáváme a jaké možnosti nám poskytuje pozemek. I keře mohou dorůst do několikametrové výšky a šířky. Na volně rostoucí živé ploty je potřeba počítat se šířkou 2–6 metrů, přičemž výška takových porostů může být až 6 metrů.

Foto autor

Zdroj Zahrádkář 3/2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *