Tipy pro předpěstování sadby: miska, kelímek, květináč, záhon

17. 2. 2021

Tak jako člověk nenosí od malička velké boty, do kterých doroste, tak i květiny a předpěstovaná zelenina jsou šťastnější, když se do velkého květináče dostanou, až nastane ten správný čas.

Vypěstovat doma sazenice rajčat, paprik, celeru a třeba i lobelek či voskovek bývá piplavá činnost. Zahrnuje vedle výsevu přepichování neboli pikýrování, přesazování, zálivku, hnojení, nakonec pak otužování a výsadbu na místo, kam budeme chodit pro odměnu.

Je to jen osvědčená tradice, nebo můžeme postupy zjednodušovat?

Výsev jahodníku po prvním pikýrování

Přepíchané jahůdky

V ideálních podmínkách velkých skleníků mají rostlinky od vyklíčení potřebné množství světla a tepla, tak akorát vody v substrátu, správné množství a složení živin v hnojivech. V ideálních podmínkách se tak rozvíjí nadzemní část i kořenový systém bez většího ohledu na prostor, který mají kořeny rostlinek k dispozici.

Domácí podmínky jsou však pro rostliny obtížnější. A tak je na místě tradice – praxe generací zahradníků.

Vzešlý výsev kejklířek

Výsev kejklířek se přepichuje, poté přesazuje do sadbovačů nebo květináčků

 

Po výsevu přichází na řadu pikýrování do misek zhruba 2–3 cm od sebe. V misce dobře funguje zásobování vláhou, díky velké ploše i výpar vody přes rostlinky. Rychleji než ve větším kelímku půda po zálivce osychá, nezůstává mokrá ani studená.

Kořeny rostou z živin substrátů

Po pikýrování by mělo následovat přesazení do kelímku či květináčku. Proč? V době, kdy se rostliny začnou dotýkat listy a čím dál tím víc si stíní, roste riziko, že se na listech rozvinou houbové choroby.

Dalším důvodem přesazení o velikost výš je skutečnost, že si rostliny ze substrátu už vytahaly všechny dostupné živiny.

Do nádob na přesazení dáváme substrát s menším množstvím živin, ten kupovaný namícháme s kompostem ze zahradních rostlin, ke kterému jsme nedávali hnůj. Kořeny rostlinek dík nižší koncentraci živin brzy prorostou objem nádobky, zmohutní.

Plastové květináčky pro sadby

Nádobky se vyrábějí v různých velikostech. Při přesazení přeskočíme jednu velikost.

Rostlinku pak přesadíme do větší nádobky – na objemu přidáme cca 50–100 ml. Tentokrát už můžeme využít „plnotučný“ substrát s deklarovaným množstvím živin na šest týdnů.
No a po dalším prokořenění můžeme přesadit ještě jednou, zase do větší nádoby. Nebo, když už jsou venku vhodné podmínky, rostlinu přihnojit, otužit a vysadit na záhon či do zahrady.

Vodní režim

Další, významný důvod k vícenásobnému přesazování je vodní režim v nádobách. Malá nádoba, i když je v relativním chladu, rychleji vysychá, rostlinka z ní odebírá vodu rychleji, substrát obsahuje i vzduch, potřebný pro kořeny.

Když dáme jednu malou rostlinku do velkého květináče a zalijeme ji, děje se i něco, co se dít nemá. Voda se z velkého objemu odpařuje málo a dlouho, malá rostlinka tomu moc nepomáhá. Póry v zemině jsou plné vody, kořenům chybí půdní vzduch. Půda tzv. kysne, je studená.

Kelímky pro předpěstování

Kelímky od potravin slouží k předpěstování už generacím zahrádkářů

Zkuste si to sami. Vysaďte jednu rostlinku rovnou do velkého kelímku a další přesazujte, jak by to mělo být. Uvidíte. Možná se ozvete, že je výsledek stejný, ale já i tak zůstanu u postupného přesazování. Tedy minimálně do doby, než budu mít skleník, ve kterém si můžu řídit teplotu substrátu i vzduchu nad ním.

Rostliny jsou rády za přesazování

Když už omezíme počet přesazování, měli bychom vědět, že třeba celer narůstá podle toho, kolik bude mít sazenice při výsadbě kořenů. Proto se mu při prvním i druhém pikýrování dost výrazně upravuje kořenový systém. On totiž, čím více kořínků má, tím lépe a více narůstá.

Rostlinka přepichovaná

Pikýrovaná rostlinka

Ostatně i papriky a rajčata by měly mít při výsadbě co největší objem kořenů, které se mohou rozrůstat do okolí. Na rozdíl od celeru je můžeme vysadit i hlouběji, vcelku snadno zakořeňují i ze stonku. Celer vysazujeme co nejmělčeji, tak aby se kořínky chytly a nad zemí zůstala budoucí celerová bulva. Větší počet změn velikosti kelímků svědčí nejen begoniím, ale i řízkovaným pelargoniím.

Sadbovače

Snadno koupíme různé velikosti sadbovačů. Menší někdy v platech, jindy samostatné. Bývají hranaté, nebo mají tvar klasického květináčku. Někdy při jejich výběru hraje roli estetika. Za oknem jsou hezké ty hnědé květináčky, jindy praktický pohled. Hranaté lépe využívají prostor, vejde se do nich více substrátu. To si uvědomíte, kdy vezmete kulatý květináček a vmáčknete ho do hranaté šestky. Zjistíte, že okolo něj bude ještě dosti prázdného prostoru. Takže hranaté šestka má větší objem než kulatá.

Než je dáme do tříděného odpadu

Jako sadbovače můžeme použít i kelímky od různých výrobků, obyčejně mléčných. Stačí je vymýt, udělat jim do dna odtokové otvory a mohou několik sezon sloužit místo těch kupovaných. Už od podzimu můžeme plánovat, kolik musíme sníst určitých jogurtů nebo pudinků, tvarohů, abychom měli do čeho sázet.

Platíčko z obalů potravin

Platíčko na čtyři rostliny, například od jedné odrůdy, původně obal mléčné potraviny

Někdy se hodí neničit platíčka s více výrobky, ale použít je jako výsevní či výsadbové misky v bloku. To platí u tvarů, které jsou výrazně kónické, nebo mají oblé dno, samostatně špatně stojí.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

30. 11. 2021

Jak se doma starat o živý vánoční stromek, aby se mohl vrátit ven

Pořídíme-li si živý jehličnan v kontejneru s úmyslem využít ho jako vánoční stromek, je důležité ho postupně přivykat na teplejší prostředí, pravidelně ho zalévat a rosit. Také povánoční návrat do venkovních podmínek musí být pozvolný.

zobrazit další rady a tipy