Cibule kuchyňská; jak ji pěstovat, aby chutnala a vydržela
4. 12. 2021Vyváženou chuť a vůni dává řadě pokrmů cibule. Pro pěstování na zahradě můžeme odrůdy vybírat i podle toho, jak ji používáme v kuchyni.
Do velké rodiny cibulí patří kolem 750 druhů, ze kterých se jen některé pěstují jako zelenina. Jsou mezi nimi i méně běžné, které stojí za vyzkoušení kvůli chuti a využití.
Tato cibule se pěstuje pro jemnou, biologicky cennou nať. Využívá se celoročně k řezu natě i jako velmi raná lahůdková cibule, vhodná na svazkování.
Drobně nakrájené silné duté stvoly se přidávají do pokrmů podobně jako pažitka. Používá se do polévek, omáček, k rožněným masům, do vaječných pomazánek, salátů i na pizzu. Uplatní se zejména v čínské a italské kuchyni. Díky obsahu fytoncidů a silic příznivě ovlivňuje trávení a obranyschopnost lidského organismu. Oproti cibuli kuchyňské má sečka v nati 2x vyšší obsah vitaminu C. Cibule sečka (Allium fistulosum) je úplně mrazuvzdorná.
Osivo vyséváme na záhon od března nebo v červenci až září. Po vzejití vyjednotíme na hnízda o 3–4 rostlinách ve sponu 30 x 20 cm. Porosty z jarních výsevů je vhodné ošetřit proti vrtalce cibulové (Liriomyza cepae) a květilce cibulové (Delia antiqua) některým z dostupných přípravků.
Tenké svazkové cibulky s natí jsou typickou jarní zeleninou. Na zahrádce je máme k využití za zelena právě v době, kdy je vitaminů nedostatek. Obvykle získáme cibuli na zeleno tak, že protrháme záhonek s cibulí pěstovanou na uskladnění. Sklízíme tehdy, když ještě rostliny nezačínají zvětšovat cibuli, jsou štíhlé s několika zdravými zelenými listy.
Potřeba osiva pro tento způsob pěstování je okolo 70–100 semen na metr řádku, v řádku vyséváme 1 až 1,5 cm od sebe. Hloubka setí je 2 cm, řádky 30 cm nebo 40 cm od sebe. Termín výsevu musí být včasný, ale nikoliv předčasný. Případné silné mrazy by naklíčené semeno cibulky poškodily.
Pěstovat můžeme i směs červené a žluté lahůdkové cibulky. Vyséváme nahusto do řádků a sbíráme na zeleno. Barevně rozlišení semínek dovoluje ovlivnit umístění .
Tip: Výhodou cibule pěstované ke svazkování je sklizeň v raném stadiu, dřív než porost napadá plíseň cibulová a než proti chorobě použijeme chemii. Po chemickém ošetření cibulové listy již nesklízíme.
Jestli jsme skuteční labužníci, nebo nám vadí ostrá chuť a aroma cibule, pak je pro nás šalotka tím správným výběrem. Tato lahůdková zelenina patří do širokého rodu Allium. Na rozdíl od svých blízkých příbuzných má ale nižší obsah sirnatých látek a vyšší podíl cukrů a sušiny. Vyznačuje se lahodnou harmonickou chutí a příjemnou jemně česnekovou vůní.
Šalotka (Allium ascalonicum) pochází z Přední Asie – Palestiny a do Evropy byla dovezena v době křižáckých výprav. Zdomácněla hlavně v kulinářsky vyspělé Francii, labužníci ji ale pěstují a používají po celém světě.
Malým handicapem šalotky je složité pěstování – množí se převážně vegetativně. Pěstování ze semen přináší větší nedělené cibulky a lehčí zpracování v kuchyni.
Cibule jsou výborně skladovatelné a bez větších nároků vydrží až do jara.
Tip: Šalotky Prisma F1 ani Ambition nepatří k typickým odrůdám. Pěstování ze semen je v jejich případě efektivnější. Šalotka Ambition má žluté, dužnaté suknice na řezu rovněž bělavě nažloutlé.
Prisma F1 má vnější suknice načervenalé. Vyznačuje se dobrým výnosem a jemnou lahodnou vůní i chutí.
Cibuli pěstujte na pozemku, který je vystaven slunci celý den
Pamatujte, že cibule nesnáší zastínění. Zahrádky se vzrostlými ovocnými stromy a polostínem nejsou pro cibuli vhodné.
Vysejte brzy na jaře, cibule by měla být v zemi do konce března.
Zalévejte pravidelně menšími dávkami vody. Cibule má mělký kořenový systém, potřebuje pravidelnou závlahu i dostatek přístupných živin v půdě.
Nejvýznamnější látkou obsaženou v cibuli je alicin, silné přírodní antibiotikum s velmi širokým spektrem působení na mikroorganismy, které ničí viry i bakterie. Díky tomu má cibule stejné antibakteriální účinky jako česnek.
Cibule obsahuje množství vitaminů a minerálů. Je bohatá na kyselinu listovou, ale i jiné vitaminy skupiny B, vitamin C, vitamin E a karoteny. Z minerálů v cibuli nalezneme důležité prvky, jako je železo, zinek, síra, fosfor, hořčík, draslík, vápník, sodík, měď, jód.
V lidovém léčitelství se cibule cení zejména jako přírodní prostředek při chřipce, rýmě, kašli a chorobách z nachlazení. Formy užití jsou široké od sirupů a šťáv připravovaných s přírodním hnědým cukrem či medem až po inhalaci aromatických látek z najemno nakrájené cibule.
Dezinfekční a antibiotický účinek cibule se neváže pouze na dýchací soustavu, podobně působí i v zažívacím traktu, kde navíc zvyšuje sekreci žaludečních šťáv a posiluje sliznice. Povzbuzuje chuť k jídlu a na nervový systém působí sedativně.
Látky z cibule posilují srdce a krevní oběh, působí preventivně proti degenerativním změnám v oběhové soustavě. Cibule pomáhá i při poruchách s prokrvováním, při žilních potížích a hemoroidech. Je nejúčinnější ze zeleninových druhů při potížích s vysokým krevním tlakem.
Foto archiv
Plody rajčat mohou být skladovány až několik týdnů, je však třeba zohlednit teploty vhodné pro různá stadia zralosti. Dozrávání lze urychlit i zpomalit.