V přírodní zahradě lze proces obnovy půdy urychlit i o několik let. Téměř po celou dobu můžeme využívat tuto plochu i k pěstebním účelům.
Zrychlený půdotvorný proces
Skládka větví, kůry, kořenů, nelakovaného řeziva a štěpky, na kterou se celoročně odkládá dřevnatý materiál, je v přírodní zahradě důležitá pro životní cyklus střevlíků i jiných živočichů. Můžeme ji sloučit se skládkou kamenů a cihel.
Zjara vzniklou hmotu zapravíme do vyvýšených záhonů. Uvolníme si tím prostor pro další ukládání. Při této fáty bychom si měli dát pozor na přezimující ježky.
O vlastním kompostu už bylo napsáno mnohé. Zde zmíníme jen určité aspekty typické pro přírodní zahradu.
Klasický x přírodní kompost
V budoucnu bude hned po vodě druhým vzácným materiálem kvalitní půda. Kompost by nám měl pomoci k jejímu rychlejšímu vytvoření. Proto by se měly zvláště děti seznamovat s procesy regenerace půdy, aby nepovažovaly supermarket za jediný zdroj zahradních substrátů.
V divokém prostředí neleží žádná volná plocha dlouho ladem. Vše obsazují urychleně rostliny, často to jsou plevele, které přírodní zahradník nahrazuje kulturními plodinami. Přitom kořeny rostlin mají důležitý vliv na zrychlený rozklad minerálních látek v substrátu.
Na druhé straně je třeba při údržbě zahrady někam odkládat posečenou trávu, shrabané listí a vypleté rostliny. Hodně se jich sice spotřebuje na nastýlání pod stromy a keře, stejně je ale zapotřebí nějaká plocha určená čistě k ukládání biomateriálu. Což se s pěstitelstvím tak trochu vylučuje. Přitom v malých zahradách postačí 1 m2, ve velkých pak desetinásobně větší.
Možností řešení, jak splnit všechny požadavky, je jistě více. Zde si uvedeme alespoň dvě varianty:
Varianta A
Kompost zakládáme jako liniovou konstrukci, lidově řečeno tzv. housenkovým způsobem, který je vhodný pro větší zahrady.
Starší část, pěstební (růstová), se oseje či osází rostlinami. Mladší část, ukládací – zůstává volná po celou sezonu. V následujícím roce se plocha vystřídá a funkce se otočí. Materiál z pěstební části se zapraví do vyvýšených záhonů. Tím se uvolní místo pro nové ukládání. Loňská část se osází.
Liniová konstrukce kompostu
Varianta B
Pořídíme si jeden nebo více malých rozebíratelných mobilních kompostérů, které budeme tzv. bábovkovým způsobem během let přemisťovat. Jejich umístění střídáme buď na jednom místě, podobně jako v příkladu A, nebo je sázíme postupně na různá místa zahrady. Například tam, kde plánujeme nový záhon, nebo kde budeme vysazovat stromy a keře, budeme v budoucnu potřebovat čerstvý substrát.
Tzv. bábovkový způsob kompostování
Půda pod kompostérem je odplevelená a vyhnojená. Proces kompostování tak může volně přecházet do vyvýšených záhonů nebo klasických pěstebních ploch.
Kresby a foto autor
Na kompost máme kompostéry, které nám dává město, svou ohrádku v koutě zahrady, případně využijeme službu kompostárny.
Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.
Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.
Po zimě má půda ideální drobtovitou strukturu a postupně během vegetace dochází ke slehávání vlivem gravitace. Zejména kořenové zelenině svědčí výsev do hlouběji prokypřené půdy. Také vývoji a plodnosti rostlin prospívá kypření a okopávka.
