Kompost typu přibývající hromádky

28. 6. 2023

Na kompost máme kompostéry, které nám dává město, svou ohrádku v koutě zahrady, případně využijeme službu kompostárny.

Dozvěděl jsem se, že například v kompostárně v Jarošově dají lidem kompost za to, že během roku přivážejí organickou hmotu na jeho tvorbu. Odměna v podobě kompostu je ve výši 15% hmotnosti dovezené hmoty. Tedy za hromádku třeba posekané trávy hromádka kompostu. Sice menší, zato s deklarovaným složením a obsahem živin.

Kompost

Kompost mívá díky obsahu většího množství humusu tmavší barvu než zemina na záhoně. Po rozvezení a rozhrnutí je dobré ho hned zarýpat.

Kompost typu přibývající hromádky bývá obyčejně pestrý. Jsou na něm plevele, někdy se zeminou na kořenech, končí na něm vrstva posekané trávy, pokud máme třeba králíky nebo drůbež, jsou v něm i produkty jejich metabolizmu. To je základ poměrně živého kompostu, kterým můžeme záhony během sezony přihnojit.

Pokud máme kompost typu přibývající hromádky bez produktů domácích zvířat, má živin méně. Slouží spíše na zkvalitnění zeminy v záhonu a na výsevy. Vděčné téma je, co do něj patří.

Jak vypadá správné kompostiště

Místo by mělo být alespoň trochu upravené a nachystané pro odkládání zeleného odpadu. Skvělé jsou například plastové kompostéry. U nich platí, čím větší, tím lepší, současně musí mít dostatek děr na okysličení obsahu.

Kompost založený ve vyvýšeném záhoně

Kompostér, vyvýšený záhon a zemina připravená na jaro

Pokud si ohrádku vyrábíme, může být z prken, kde dbáme na prostor mezi nimi právě kvůli přístupu vzduchu, palet, ale i z plotových dílců nebo drátěného pletiva. Dáme-li si při vyrábění záležet, může nám kompostiště za rok sloužit jako vyvýšený záhon.

Který rostlinný materiál patří na kompost

  • Všechno co vyplejeme, co sotva kvete, můžeme dát na kompost. Velmi obezřetní jsme ale u odkvetlých plevelů. Mnohdy totiž dokážou i po vytržení dosáhnout dozrání části semen a kompost zaplevelují. V tomto případě nejdříve květenství raději otrháme, ulámeme a odložíme jinam.

Do kompostu patří samozřejmě zbytky zeleniny, ovoce, pokud nejsou nějak výrazně plesnivé nebo nahnilé.

  • Problém slupek z citrusů a možná i banánů je v tom, že v půdě našich zahrad nejsou bakterie, které by je rozkládaly. Obyčejně tedy procházejí rozkladem prostřednictvím hub. Plesnivějící slupky nejsou ozdobou kompostu. Je tedy na uváženou, jestli je tam dát, nebo ne.
  • Do hromádky patří posekaná tráva. Aby její rozklad probíhal kvalitně a tráva nehnila, neplesnivěla, nezapáchala, musíme jí pomoct. Jednou z možností je, že budeme dělat vrstvy. Zhruba 3 cm čerstvé trávy, slabá vrstva zeminy, plevelů a pak další tráva.
    Druhá možnost, kdy můžeme dát větší vrstvu trávy je, že ji jeden den posekáme a teprve druhý den jí sebereme a dáme na kompost. Její rozklad bude tišší a optimálnější než té čerstvé, ve vyšší vrstvě. Tráva dodává vznikajícímu kompostu převážně dusík.
  • Domácí zbytky, jako jsou odřezky z kořenové zeleniny, kusy košťálů brokolice, listy dalších košťálovin, manžetové ovadlé listy salátů a další listové zeleniny, slupky z domácího ovoce, dokonce i zelenina z vývarů a polévek, kterou nejíme, to vše může skončit v kompostech. Trochu síry půdě vrátí slupky a zbytky cibulové zeleniny.
organické zbytky ze zahrady

Z rostlinných zbytků a organické hmoty zakládáme kompost

A co živočišný materiál a kompost?

Chceme-li obohatit kompost dalšími živinami, přidáváme a do kompostu mícháme najemno nadrcené skořápky, nadrcené kostičky z ryb, zajícovitých a dalších drobnějších savců nebo domácího ptactva.

Vodu se saponáty, které emulgují oleje, bych do kompostu nedával. Při vyšším ředění se jejich vlastnosti horší, tudíž bychom měli mastný kompost. Kdo zbavuje byt a auto chlupů od domácích mazlíčků či ještě dere peří, může i tyto suroviny dát do kompostu. Živočišné zbytky se sice rozkládají více sezon, zato přinesou do kompostu zajímavé prvky pro výživu rostlin.

Mikrobiologický život

Jestliže máme komposty dva, jeden už funguje třeba druhý rok, použijeme na očkování tento kompost. Když budeme míchat plevele a další organiku, stačí k nim přihodit několik lopat kompostu a ostatní zvládnou takto naočkované bakterie samy. Začnou se na novém živném substrátu množit a rozloží ho. I bez pomoci dodaných bakterií, které seženete v obchodech.

V opačném případě musíme při založení nového kompostu pro jeho správné fungování bakterie dodat. Život v kompostu podpoříme zaléváním a vhodným umístěním alespoň v poledním stínu.

zbytky ze zahrádky

Zbytky trvalek, plevele, letničky z truhlíku. To vše do kompostu patří.

Co dnes do kompostu nedáváme

Hygienická pravidla se mění. Zatímco dříve na kompostu končíval obsah žumpy, suchého záchodu, výkaly koček či psů nebo kuchyňský odpad včetně vnitřností, dnes to dělat nelze.

Aby se podpořila aktivita, rozklad v kompostu a jeho zdravotní nezávadnost, dříve se tradovalo, že je třeba přidat vápno, nejlépe pálené nebo chlorové. Dnes se vápno nepřidává. Vytváří totiž alkalickou reakci, která není vítána, protože zpomaluje činnost bakterií. Pokud budeme chtít kompost vápnit, přidáme ho při posledním přehazování, kdy je kompost rozložený a připravený na expedici do záhonů.

Stejně tak i dusíkaté vápno přidáváme až na konec. Když ho dáme na začátku kompostování, vyhubíme tím velkou část bakterií, které mají na starost rozklad organiky. I toto vápno dáváme až na konci, kdy chceme kompost použít.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

19. 4. 2024

Aby jiřinky, mečíky, sasanky a další naplno rozkvetly do krásy

Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x