Na kompost máme kompostéry, které nám dává město, svou ohrádku v koutě zahrady, případně využijeme službu kompostárny.
Dozvěděl jsem se, že například v kompostárně v Jarošově dají lidem kompost za to, že během roku přivážejí organickou hmotu na jeho tvorbu. Odměna v podobě kompostu je ve výši 15% hmotnosti dovezené hmoty. Tedy za hromádku třeba posekané trávy hromádka kompostu. Sice menší, zato s deklarovaným složením a obsahem živin.
Kompost mívá díky obsahu většího množství humusu tmavší barvu než zemina na záhoně. Po rozvezení a rozhrnutí je dobré ho hned zarýpat.
Kompost typu přibývající hromádky bývá obyčejně pestrý. Jsou na něm plevele, někdy se zeminou na kořenech, končí na něm vrstva posekané trávy, pokud máme třeba králíky nebo drůbež, jsou v něm i produkty jejich metabolizmu. To je základ poměrně živého kompostu, kterým můžeme záhony během sezony přihnojit.
Pokud máme kompost typu přibývající hromádky bez produktů domácích zvířat, má živin méně. Slouží spíše na zkvalitnění zeminy v záhonu a na výsevy. Vděčné téma je, co do něj patří.
Místo by mělo být alespoň trochu upravené a nachystané pro odkládání zeleného odpadu. Skvělé jsou například plastové kompostéry. U nich platí, čím větší, tím lepší, současně musí mít dostatek děr na okysličení obsahu.
Kompostér, vyvýšený záhon a zemina připravená na jaro
Pokud si ohrádku vyrábíme, může být z prken, kde dbáme na prostor mezi nimi právě kvůli přístupu vzduchu, palet, ale i z plotových dílců nebo drátěného pletiva. Dáme-li si při vyrábění záležet, může nám kompostiště za rok sloužit jako vyvýšený záhon.
Do kompostu patří samozřejmě zbytky zeleniny, ovoce, pokud nejsou nějak výrazně plesnivé nebo nahnilé.
Z rostlinných zbytků a organické hmoty zakládáme kompost
Chceme-li obohatit kompost dalšími živinami, přidáváme a do kompostu mícháme najemno nadrcené skořápky, nadrcené kostičky z ryb, zajícovitých a dalších drobnějších savců nebo domácího ptactva.
Vodu se saponáty, které emulgují oleje, bych do kompostu nedával. Při vyšším ředění se jejich vlastnosti horší, tudíž bychom měli mastný kompost. Kdo zbavuje byt a auto chlupů od domácích mazlíčků či ještě dere peří, může i tyto suroviny dát do kompostu. Živočišné zbytky se sice rozkládají více sezon, zato přinesou do kompostu zajímavé prvky pro výživu rostlin.
Jestliže máme komposty dva, jeden už funguje třeba druhý rok, použijeme na očkování tento kompost. Když budeme míchat plevele a další organiku, stačí k nim přihodit několik lopat kompostu a ostatní zvládnou takto naočkované bakterie samy. Začnou se na novém živném substrátu množit a rozloží ho. I bez pomoci dodaných bakterií, které seženete v obchodech.
V opačném případě musíme při založení nového kompostu pro jeho správné fungování bakterie dodat. Život v kompostu podpoříme zaléváním a vhodným umístěním alespoň v poledním stínu.
Zbytky trvalek, plevele, letničky z truhlíku. To vše do kompostu patří.
Hygienická pravidla se mění. Zatímco dříve na kompostu končíval obsah žumpy, suchého záchodu, výkaly koček či psů nebo kuchyňský odpad včetně vnitřností, dnes to dělat nelze.
Aby se podpořila aktivita, rozklad v kompostu a jeho zdravotní nezávadnost, dříve se tradovalo, že je třeba přidat vápno, nejlépe pálené nebo chlorové. Dnes se vápno nepřidává. Vytváří totiž alkalickou reakci, která není vítána, protože zpomaluje činnost bakterií. Pokud budeme chtít kompost vápnit, přidáme ho při posledním přehazování, kdy je kompost rozložený a připravený na expedici do záhonů.
Stejně tak i dusíkaté vápno přidáváme až na konec. Když ho dáme na začátku kompostování, vyhubíme tím velkou část bakterií, které mají na starost rozklad organiky. I toto vápno dáváme až na konci, kdy chceme kompost použít.
Foto autor
Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.
Pro zahrádku a dům si můžeme vybrat různé modely kompostérů. Rozdíly v konstrukci ovlivňují dobu kompostování i umístění.
Známá věc, přesto dobrá k připomenutí: Humus a minerální látky z kompostu zvyšují úrodnost a přispívají ke zdravému růstu rostlin.
Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.
Rajčata, papriky, cukety a další zeleninové plody sklízíme průběžně tak, aby je nepoškodily první mrazíky.
