Kolik kubíků výživného kompostu lze získat ze zahrady?

17. 11. 2020

V průběhu roku vzniká na zahradách množství bylinného a dřevního materiálu od trávy přes větve až po listí.

Na běžné zahradě to může být 3–5 m³ rostlinného odpadu za rok. Hmotnost zelené hmoty může být na plochách s okrasnými rostlinami v rozmezí 160–220 kg z 1000 m². Záleží na četnosti seče.

Přírodní hnojivo z odpadu

Kompostováním zahradního odpadu vzniká přírodní organické hnojivo. Při jeho využití vracíme zahradě živiny a stopové prvky, které spotřebovaly pěstované rostliny. Při promyšleném kompostování v několika dílčích kompostech lze mít po ruce hotovou surovinu k dispozici vždy, kdy je jí třeba.
Kompost by neměl na žádné zahradě chybět, proto je dobré počítat s tím, že všechny bylinné a dřevní zbytky zpracujeme vhodným postupem. Zajistíme tím přirozený koloběh živin.

Nejvíc kompostu přibyde na podzim

Biologicky rozložitelné odpady jsou na zahradě k dispozici od jara. Na podzim jich je nejvíc.

Kompostéry

Zahradní kompost často vzniká v malých objemech, přibližně od 0,6 do 1,2 m³. Takový vhodný prostor poskytují i tzv. kompostéry.

Plastový kompostér lze pořídit například ve čtvercovém, obdélníkovém nebo šestibokém tvaru. Ohraničení kompostu může být vyrobeno také ze dřeva nebo pletiva. Praktické je rozebíratelná varianta, která usnadní přehazování a odebírání kompostu.

Výhodou je horní víko zamezující vnikání většího množství vody z dešťových srážek do kompostu, což by mohlo vést k vyplavování živin.

Pohledné kompostéry

Kompostéry jako dekorativní prvek zahrady

Kde kompostovat

Praktickým hlediskem umístění kompostu v zahradě je jeho dobrá přístupnost pro kolečko a další nářadí či stroje, které budeme používat k ukládání rostlinného materiálu, k jeho přemisťování nebo k rozvozu hotového kompostu.

Kompost pomáhá k dobré úrodě

Úroda ovoce a krása květin vyžaduje výživu, kterou zajistíme i kompostováním

Ke strojům, které se využívají je sečení nebo sběru rostlinného materiálu, patří sekačky, zahradní traktor, ale i štěpkovač nebo drtič větví.

Podklad by měl být takový, aby z něj mohly do kompostu vstoupit žížaly.

  • Kompostování svědčí stinné místo. Doporučený je tzv. bloudivý stín za stromy nebo objekty, které za největšího slunečního svitu kompost zastíní, ale ráno a k večeru mohou sluneční paprsky kompost zahřívat.

Průběžně zpracováváme rostliny (štěpkováním, rozvlákňováním), materiál pak soustředíme vedle kompostéru k přimísení a připravíme si další surovinu – půdu.

Mísení rostlinných hmot

Složky se vkládají do kompostu míchané, aby nedocházelo ke vzniku vrstev jednotlivých složek. Míchání složek by mělo mít svůj řád. Do kompostéru vkládáme například trávu promísenou s drcenými větvemi, listím nebo slámou a malým množstvím půdy. Tím zajistíme tlení, a předejdeme hnití hmoty. Doporučuje se 60 % travnatých a bylinných, 30 % dřevitých, listnatých a slamnatých a 10 % půdy.

Výška zakládaného kompostu by neměla být vyšší než 0,8 metru. Postupně při zrání kompostu dochází ke snížení na výšku 0,6 m. Při větší výšce, zejména nad 1 metr, dochází ke gravitačnímu stlačení spodní části kompostované hmoty, čímž je zamezen přístup vzduchu a to je nežádoucí.

  • Do zahradního kompostu nepatří mechy, řasy z jezírek, kořeny, kosti aj. Podestýlku od králíků smísíme s jiným materiálem, slepičince necháme v nádobě s vodou rozložit a tímto roztokem prolejeme nově zakládaný kompost.
Kompost je potřeba v každé části zahrady

Kompost je využitelný v každé části zahrady

Teplota

Optimální teplota ovzduší pro zakládání kompostu je nad 15 °C. Pokud je tato teplota na podzim nižší, je proces kompostování pomalejší, nebo se téměř zastaví a rozeběhne se až na jaře. Při zakládání kompostu za sucha hmotu mokříme.

Nejlepší je, když kompostér naplníme jednorázově, aby mohlo dojít ke zvýšení teploty nutné pro rozklad dřevitých částí. Při teplotě nad 40 °C začnou teplomilné houby a sporotvorné bakterie rozkládat celulózu.

Ideální teplota ve směsi složek by měla stoupnout nad 65 °C, aby došlo ke zničení některých škodlivých organismů a semen plevelů. Pokud zaplníme celý objem kompostéru promísenými složkami najednou, potřebná teplota se uvnitř kompostu vytvoří přibližně za tři dny. Po jednom až dvou letních měsících se kompost přehodí do vedlejšího kompostéru (tzv. překopání kompostu“ a to samé se opakuje za další jeden až dva měsíce.

Příroda pomáhá

Tvorby kompostu v otevřených kompostérech se účastní enzymy, bakterie, drobní živočichové, jako jsou svinky, chvostoskoci, roztoči, žížaly a další. Tyto organismy ve svém trávicím ústrojí rozkládají materiál, spojí minerální a organické části a usnadňují jejich využití rostlinami.

Rostlinám se dobře daří i díky kompostu

Čím pestřejší je zahrada, tím víc surovin máme pro kompost

Rozklad musí probíhat za přístupu kyslíku, proto by neměl být kompostér ze všech stran uzavřený a měl by se dvakrát přeházet a rozdrobit, aby se kyslík co nejvíce dostal ke všem složkám. Kyslík potřebují mnohé mikroorganismy pro mikrobiální aktivitu.

přehazování jsou vhodné vidle, jejichž hroty dobře pronikají do kompostované hmoty a lze jimi rozdrobit případné bloky zhutnělé hmoty.

Pokud je kompostovací proces ukončen, což signalizuje nepřítomnost žížal, které ze zpracované hmoty odešly, hnotu vyjmeme, rozdrobíme vidlemi a využijeme.

Pokud není pro hotový kompost využití, uložíme ho pod jednoduchou stříšku.

Kompost pro trávník

Travnaté plochy vyžadují živiny každoročně. Kompost je vhodné rozvážet na podzim a rozprostřít v tenké vrstvě po povrchu.

Kam s kompostem

Kompost rozvážíme na podzim na záhony, rozprostíráme ho po travnatých plochách, rozhrnujeme pod stromy a keře nebo s ním vyplníme na zahradě místa, která budou na jaře zatravňována.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 7. 2022

Jahodník po sklizni potřebuje letní péči: čištění, pletí, výživu

Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, okopáváme a plejeme, nebo záhon rušíme, případně plánujeme výsadbu.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x