Kompostování v boxech a kompostérech se doporučuje tam, kde je k dispozici méně místa nebo máme menší množství surovin ke kompostování.
Výhodou omezeného kompostovacího prostoru je, že horká fáze může probíhat již při množství 1 m³ surovin.
Malému množství organického materiálu lze přizpůsobit i velikost kompostovacího prostoru. Víko chrání před deštěm i vysycháním, otvory ve dně zajistí přívod vzduchu potřebného pro tlení i pro aktivitu žížal. Právě jejich potřebám odpovídá i poměr velikostí stěn a dna tohoto boxu.
Ve sběrných zásobnících by však neměly být suroviny ke kompostování déle než dva měsíce. Podle toho musíme plánovat velikost boxu, aby byl při založení kompostu plný. Ve sporném případě bychom měli vybudovat raději jeden menší box s obsahem 1–2 m³ a při potřebě další. Výška zpravidla čtvercových boxů je 1–1,5 m.
Boxy pro kompost lze sestavit také z prken. Podle postupného přibývání materiálu a jeho zrání můžeme snadno přidělávat další.
Při plnění boxů s nahromaděnými surovinami (založení kompostu) platí stejné zásady jako při kompostování na hromadách. Také zde dbáme na:
Povrch kompostu pokryjeme ochrannou vrstvou organické hmoty v kyprém stavu. Při silných dešťových srážkách položíme na box desku, aby kompost nebyl příliš vlhký.
Dvouprostorový cihlový box na kompost
Při kompostování v boxech pracujeme v ideálním případě se třemi boxy:
Kompostovací nádoba nemá dno; přímý styk s půdou umožňuje přístup žížal, které se podílejí na kompostování.
Kromě boxů, které si můžeme sami zhotovit, se používají kompostéry z recyklovaného polyetylenu. Na trhu jsou typy o obsahu 240 a 390 litrů. Kompostér je opatřen otevíratelným víkem s otočným ventilem pro regulaci přístupu vzduchu, bočními dvířky na vyjímání kompostu a otvory pro přístup vzduchu.
Po naplnění se kompostér uzavře víkem. V letních měsících se pootevře nebo zcela otevře ventil ve víku. V zimních měsících je nutno ventil uzavřít. Boční otvory umožňují dostatečné větrání, víko zabraňuje převlhčení a tvorbě zápachu. Rovněž v chladném ročním období je mikrobiologický rozklad dlouho aktivní. Proto je možné přidávat organické odpady ke kompostování i v zimě.
Za optimálních podmínek lze kompost použít po 8–10 týdnech.
Kompost lze promíchávat po sejmutí víka seshora nebo bočními dvířky. Kompostovanou hmotu promícháváme po třech týdnech a přiměřeně ji navlhčíme.
Téměř rovnocenný kompostér si můžeme snadno vyrobit sami tak, že na cihly položíme mříž ze dřeva nebo kovu a na ni 200 litrový sud, jehož dno a víko vyřízneme. Ve vrchní a spodní třetině vyvrtáme otvory o průměru 1 cm kolem dokola. Jako poklop slouží kus dřeva.
Stanoviště boxů a kompostérů pečlivě vybíráme. Chráníme ho před prudkým sluncem a větrem, aby obsah nevyschl. Vhodná je k tomu stinná část zahrádky obklopená živým plotem.
Kresby K. Zemková, foto D. Auf
Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.
Pro zahrádku a dům si můžeme vybrat různé modely kompostérů. Rozdíly v konstrukci ovlivňují dobu kompostování i umístění.
V zásadě lze kompostovat vše, co v zahradě nebo v domácnosti vzniká jako organický odpad.
Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.
Sasanka japonská (Anemone japonica = A. hupehensis) je krásná na podzim kvetoucí trvalka, asi metr vysoká s jednoduchými nebo i plnými květy velkými v průměru 4 až 5 cm. Většinou v jemných růžových odstínech.
