Množství a pohyb vody v půdě je o to důležitější, čím více jsou na ní pěstované rostliny závislé. Klíčem je pravidelná péče o půdu.
Vysloveně stepní porosty, které jsou odolné vůči suchu, jsou zastoupeny mezi našimi zahrádkářskými kulturami zřídka. Bezproblémové jsou pouze oblasti s:
Nezapomínejme na fakt, že vyrovnané hnojení šetří vodu. Rostliny potom potřebují méně vody k příjmu a transportu lehce dostupných živin.
Rostliny potřebují vodu pro růst a také pro všechny procesy probíhající uvnitř. Zejména velké množství vody je potřeba pro transport živin. Jen pro představu:
Abychom kulturám zabezpečili plynule dostatek vody, je značně jednodušší, když má půda dostatečnou schopnost ji poutat. K tomu musí mít dostatek jílovitých částic a humusu, které na rozdíl od písku přijmou a zadrží hodně vody. Se zvyšováním obsahu jílu se ovšem zhoršuje její uvolňování pro kořeny rostlin.
Hrubý jíl, který se přidává do substrátů
Může dojít i k tomu, že 1 litr jílovité půdy obsahuje ještě 250 g vody, ale sací síla kořenů ji však nemůže získat a rostliny začínají vadnout. V rašelinných půdách může tento stav nastat ještě při vyšším obsahu vody. Proto by neměly rašelinné půdy vyschnout pod 50% obsah vody.
Také směsi rašeliny a jílových minerálů, které se používají při pěstování hrnkových květin, mají vyšší tzv. bod vadnutí, než minerální půda a musí být proto udržovány v poněkud vlhčím stavu.
| Půdní druh | Vodní kapacita | z toho využitelná |
| v g/litr | půdy | |
| Písčitá půda | 200 | 120 |
| Hlinitá půda | 350 | 200 |
| Jílovitá půda | 450 | 150 |
| Rašelinná půda | 900 | 400 |
*Tabulka ukazuje, jaké množství vody mohou zadržovat různé druhy půdy. tzv. polní kapacita a kolik mohou z této zásoby rostliny využít.
Pokud rostliny spotřebují využitelnou vodu, začnou vadnout a zastavují příjem živin i fotosyntézu. Proto bychom tomu měli včas zabránit.
Kapková závlaha umožňuje přivádět vodu ke kořenům, snižuje riziko výskytu plísní na vlhkých listech, foto Shutterstock
Často rostliny využijí přímo jen malé množství deště a zálivkové vody. U silně slehlých půd nebo na svažitých pozemcích voda mnohdy povrchově odteče nebo se neproduktivně vypaří z ornice. Naopak se její přebytek v propustných půdách rychle vsákne a popřípadě je opět využitelný vzestupem z mělkého půdního horizontu.
Skutečný prospěch přináší pouze voda, která se hromadí v půdě v blízkosti kořenů. Jak to ale zajistit? Je třeba:
Oba první cíle dosáhneme péčí o propustnost půdy. Schopnost zadržovat větší zásoby vody je také vyšší ve strukturních humózních půdách, než ve zhutnělých a chudých na humus.
Potřeba vody u jednotlivých druhů rostlin je velmi rozdílná. Z našich ovocných dřevin jsou z tohoto hlediska:
Rašelinový substrát nesmíme nechat vyschnout
Zeleninu podle nároků na vodu rozdělujeme do tří skupin:
Při každé zálivce bychom měli dát na 2 m2 asi jednu konev.
Většina druhů zeleniny se však během hlavního období růstu neobejde bez dodatečné zálivky. Měli bychom respektovat princip: zalévat méně často, ale důkladněji, než častěji a s malými dávkami.
Foto autor
V přírodě jsou základem udržení vody v půdě tzv. neuklizené plochy. Může to být vrstva zetlelého listí, porosty mechů či drobných bylin.
K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.
Většina rostlin označovaných pojmem zelené hnojení v podstatě není formou hnojiva. Přesto zlepšují kvalitu půdy.
Nastává čas výsadby zeleniny. Třeba salátu a kedluben. Můžeme vysazovat sadbu z kelímků nebo přepichovanou, prostokořennou.
V máji jsme našli zalíbení především díky přírodě, která je najednou pestrá a plná květů. Také listy mají mnoho příjemných odstínů.
