Jak zajistit plynulý dostatek vody v půdě?

5. 4. 2024

Množství a pohyb vody v půdě je o to důležitější, čím více jsou na ní pěstované rostliny závislé. Klíčem je pravidelná péče o půdu.

Vysloveně stepní porosty, které jsou odolné vůči suchu, jsou zastoupeny mezi našimi zahrádkářskými kulturami zřídka. Bezproblémové jsou pouze oblasti s:

  • dobře rozdělenými letními dešťovými srážkami,
  • při vysoké vzdušné vlhkosti.

Nezapomínejme na fakt, že vyrovnané hnojení šetří vodu. Rostliny potom potřebují méně vody k příjmu a transportu lehce dostupných živin.

Rostliny potřebují vodu pro růst a také pro všechny procesy probíhající uvnitř. Zejména velké množství vody je potřeba pro transport živin. Jen pro představu:

  • k produkci 1 kg rostlinné hmoty (sušiny) je potřeba až 600 litrů vody.

Pečujme o půdu, zadrží více vody

Abychom kulturám zabezpečili plynule dostatek vody, je značně jednodušší, když má půda dostatečnou schopnost ji poutat. K tomu musí mít dostatek jílovitých částic a humusu, které na rozdíl od písku přijmou a zadrží hodně vody. Se zvyšováním obsahu jílu se ovšem zhoršuje její uvolňování pro kořeny rostlin.

jak zadržet vodu v půdě

Hrubý jíl, který se přidává do substrátů

Může dojít i k tomu, že 1 litr jílovité půdy obsahuje ještě 250 g vody, ale sací síla kořenů ji však nemůže získat a rostliny začínají vadnout. V rašelinných půdách může tento stav nastat ještě při vyšším obsahu vody. Proto by neměly rašelinné půdy vyschnout pod 50% obsah vody.

Také směsi rašeliny a jílových minerálů, které se používají při pěstování hrnkových květin, mají vyšší tzv. bod vadnutí, než minerální půda a musí být proto udržovány v poněkud vlhčím stavu.

Vodní kapacita různých druhů půdy

Půdní druh Vodní kapacita z toho využitelná
v g/litr půdy
Písčitá půda 200 120
Hlinitá půda 350 200
Jílovitá půda 450 150
Rašelinná půda 900 400

*Tabulka ukazuje, jaké množství vody mohou zadržovat různé druhy půdy. tzv. polní kapacita a kolik mohou z této zásoby rostliny využít.

Pokud rostliny spotřebují využitelnou vodu, začnou vadnout a zastavují příjem živin i fotosyntézu. Proto bychom tomu měli včas zabránit.

Kapková závlaha tyčkového rajčete i bazalky

Kapková závlaha umožňuje přivádět vodu ke kořenům, snižuje riziko výskytu plísní na vlhkých listech, foto Shutterstock

Často rostliny využijí přímo jen malé množství deště a zálivkové vody. U silně slehlých půd nebo na svažitých pozemcích voda mnohdy povrchově odteče nebo se neproduktivně vypaří z ornice. Naopak se její přebytek v propustných půdách rychle vsákne a popřípadě je opět využitelný vzestupem z mělkého půdního horizontu.

Skutečný prospěch přináší pouze voda, která se hromadí v půdě v blízkosti kořenů. Jak to ale zajistit? Je třeba:

  • ulehčit vsakování vody,
  • omezit vypařování na minimum,
  • posílit schopnost ornice a spodiny k jejímu poutání.

Oba první cíle dosáhneme péčí o propustnost půdy. Schopnost zadržovat větší zásoby vody je také vyšší ve strukturních humózních půdách, než ve zhutnělých a chudých na humus.

Nároky rostlin na vodu

Potřeba vody u jednotlivých druhů rostlin je velmi rozdílná. Z našich ovocných dřevin jsou z tohoto hlediska:

  • nejnáročnější – maliník, rybíz, broskvoň, jabloň, hrušeň a slivoň,
  • méně náročné – třešeň, višeň a ořešák vlašský,
  • nenáročné – meruňka, réva vinná a mandloň.

    Rašelina nedokáže vodu dobře zadržet

    Rašelinový substrát nesmíme nechat vyschnout

Zeleninu podle nároků na vodu rozdělujeme do tří skupin:

  • silně náročné druhy – celer, kadeřávek, kapusta, křen, květák, mrkev, okurka, reveň, tykev, zelí,
  • středně náročné – cibule, černý kořen, hrách, kedluben, mangold, petržel, rajče, salát,
  • málo náročné – fazol, chřest, řepa salátová, špenát, tuřín.

Při každé zálivce bychom měli dát na 2 m2 asi jednu konev.

Většina druhů zeleniny se však během hlavního období růstu neobejde bez dodatečné zálivky. Měli bychom respektovat princip: zalévat méně často, ale důkladněji, než častěji a s malými dávkami.

Foto autor

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

29. 5. 2024

Snížením počtu plůdků jablek, hrušek a broskví zlepšíme úrodu

U ovocných stromů je žádoucí menší množství plodů. Jabloně, hrušně a broskvoně se příliš velkým nasazením plodů oslabují. Plody zůstávají drobné, přibývá chorob i škůdců a také nasazení květních pupenů pro úrodu v příštím roce je podstatně nižší.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x