Ve srovnání s předchozími se jaro 2021 jevilo počátkem března štědřejší na přísun vody do zahrady. Ač březnový sníh pranostiky nechválí, ten, který v noci napadl a ve dne zmizel, určitě jedem nebyl.
Jaro 2021 nijak nechvátá. Jiné roky už jsme byli trochu opálení, mnohdy se nám prášilo od motyčky i hrabiček. Asi si nikdo z nás nedělal iluze o tom, že bude léto srážkově spravedlivější než roky nedávno minulé. Navíc žádné opatření pro zadržení vody nebude v současnosti na škodu, i kdyby pršelo, jak by mělo.
Výsadby ve svahu po vrstevnici
Zahrada v rovině se udržuje jinak, možná snáze. Ale pokud se máme spoléhat pouze na srážky, měli bychom přiložit ruku k dílu. Voda z přívalových srážek se nevsakuje, stéká po povrchu. Pro její zachycení můžeme vytvořit na okrajích záhonů prohlubně, rýhy, které vodu zadrží, aby z povrchu záhonu nestékala, neodnášela zeminu. Před deštěm je dobré povrch půdy prokypřit, aby se voda lépe vsakovala.
Pokud jde o výsadbu zeleniny, keřů i stromů, keře, ale i jednotlivých rostlin, letniček, můžeme sázet do důlků. Tedy, sazenice vysazujeme do důlků s lepší zeminou, substrátem a okolo rostlin vytvoříme mírné prohlubně.
Voda se u nich lépe drží, i při zalévání. Pokud meteorologové předpovídají více po sobě jdoucích deštivých dnů, můžeme vyrýt stružky, které budou vodu zachytávat a přivedou ji ke stromům a keřům do tzv. mísy.
Veškerou výsadbu, kterou zde děláme, se snažíme situovat po vrstevnicích.
Ve svahu vyrobíme jednotlivé terásky a vysazujeme kulisy z keřů na kraje terásek, aby voda neodnášela zeminu a zachytávala se v kořenech těchto rostlin, v nakypřené půdě okolo nich.
Tam, kde obyčejně voda prorazí a utíká z pozemku, můžeme udělat zádržnou nádrž na vodu. Kde voda vymílá stružky, můžeme si pomoci tím, že je neplníme znovu zeminou, ale hrubším a v mezerách mezi velkými kameny jemnějším kamenem, hrubým štěrkem. Voda nadělá méně škod, do rybníčku či nádrže vtéká čistší.
Štěrk mezi velkými kameny zpomaluje vodu
Od nádrže pak můžeme stružkami vodu rozvádět na zavlažování podmokem. Záchytné rybníčky nebo hlubší strouhy děláme vždy na několika teráskách ve svahu, aby voda z nich byla k dispozici na různých úrovních zahrady a nemuseli jsme ji pak nosit do kopce na horní záhony.
Na ostřejším svahu, pod jednotlivými záhony, můžeme vyhloubit záchytné příkopy (nebo spíše stružky), téměř po vrstevnici, které budou mít jen minimální spád k nádržím, jezírkům na jejich konci. Zpomalí se tak odtok vody, ale i vodní eroze. Zeminu splavenou do stružky s nerovným povrchem dna, vedenou v obloučcích travnatou cestičkou snadno vrátíme na původní místo.
Záchytné jezírko pod svahem
A z nádržek můžeme v době sucha stružkami dopravovat vodu vždycky o stupeň níže, na zálivku podmokem. Toto gravitační zalévání nefunguje jen u toho nejhořejšího záhonu. Ale v případě, že naše zahrada není na vrcholu svahu, můžeme mít sběrné jezírko i nad horním záhonem. To bude zachytávat vodu z výše položených míst nad naší zahrádkou.
Foto autor
Pobřežní rostliny až na výjimky potřebují dost vláhy. Snesou dočasné zaplavení. Ale hlubší voda zahradního jezírka jim obvykle neprospívá.
K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.
S rašeliništěm je to jako s domem. Musí se postavit, ale zabydlování jeho zelených obyvatelek už je pro pěstitele vzrušující odměnou.
Voda zpříjemní každou zahradu. A především prospívá životu v nejbližším okolí. Zvlhčuje vzduch, zpestřuje skladbu rostlin a výskyt živočichů.
Vysokou násadu stolních hroznů můžeme regulovat, tím zvýšíme nejen jejich kvalitu, ale i vyzrálost. Jakmile mají bobule velikost hořčičného semínka, je vhodné na místech se stísněnými plody vystřihnout špičatými nůžkami celé hrozny.
