
Škůdce živých plotů: zavíječ zimostrázový a lalokonosec rýhovaný
9. 5. 2023V případě, že si zakládáme živý plot z estetického hlediska, se musíme zaměřit také na škůdce, kteří mohou vybrané dřeviny napadnout.
Zima je vhodné období na kontrolu stavu brslenů, hlavně jejich výhonů, na kterých štítenka může zanechat štítky, v nichž přezimuje.
Brsleny (Euonymus) jsou nenáročné opadavé nebo stálezelené rostliny. V okrasných zahradách jsou nejvíce zastoupeny stálezelené brsleny s pestrou barevnou škálou, které i v zimním období prozáří celou zahradu. Mají všestranné využití. Jsou vhodné jako solitéry, rostliny do skupinových výsadeb nebo se dají použít do živých plotů. Velmi často se také pěstují v okrasných nádobách na terasách a balkonech.
Štítenka brslenová (Unaspis euonymi) pochází z Číny a Japonska. Dnes je běžným škůdcem na stálezelených rostlinách ve východní části USA a v Kanadě. V Evropě se nejvíce vyskytuje ve Velké Británii, kde se rozšířila během padesátých let minulého století.
V roce 2018 se bohužel vyskytla také na jižní Moravě, kde způsobila vážné škody hlavně na kultivarech brslenu japonského (Euonymus japonicus). Její šíření bohužel nekončí.
Řadíme ji mezi červce (Coccoidea). Červci jsou polyfágním hmyzem s bodavě sacím ústním ústrojím. Sají mízu z floému hostitelských rostlin a vyznačují se výrazným pohlavním dimorfismem.
Samičky vytvářejí voskovitý obal, tzv. štítek, přibližně 2 mm dlouhý, šedohnědý, zploštělý, hruškovitého tvaru, který najdeme převážně na stoncích brslenu. V tomto obalu oplodněné samičky přezimují. Vývoj larválního stadia v dospělce trvá 4–6 týdnů.
Samečci mají štítek bílý, úzký asi 0,8 mm dlouhý a nacházejí se převážně na spodní straně listu. Při přemnožení se mohou objevit i na lícní straně listu. Početně převyšují množství samiček.
Samečci, samičky i larvy se mohou vyskytovat současně, obzvláště v období od května do srpna. Tento škůdce má dvě generace do roka. Některé publikace uvádějí i třetí generaci.
Symptomy sání štítenkou se projevují na listech, kde se tvoří žluté skvrny, což se hlavně u panašovaných kultivarů snadno přehlédne. Zpočátku jsou rostliny uvadlé jako při nedostatku vody, postupně však dochází k opadu listů a úplné defoliaci keře.
Postižené rostliny mají sáním poškozené větvičky a odumírají. Za velmi suchého počasí mohou listy zůstat na rostlině a keř vypadá jako uschlý z nedostatku vody.
Obecně platí, že náchylnější jsou:
Některé kultivary brslenů jsou podle amerických zdrojů vůči štítence rezistentní, jako např. Euonymus alatus Compactus a Euonymus fortunei Acutus.
Štítenka brslenová napadá i jiné rostliny, například: zimostráz obecný (Buxus sempervirens), jesenec popínavý (Celastrus scandens), břečťan popínavý (Hedera helix), cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), ptačí zob (Ligustrum ovalifolium), zimolez kanadský (Lonicera canadensis), pachysandra klasnatá (Pachysandra terminalis).
U nás zatím na těchto dřevinách nebyla nalezena!
Nejúčinnějším opatřením proti štítenkám je prevence a zajištění optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin, tzn. kvalitní výživou, dostatečnou zálivkou.
Ochrana proti štítence brslenové je velmi zdlouhavá a náročná. Většina štítenek je totiž velmi odolná vůči postřikům insekticidy. Je to proto, že jejich voskový štítek je chrání před nepříznivými vlivy. V praxi se proto vyplatí prevence, která spočívá v pravidelné prohlídce vysazených keřů.
Jediným stadiem, které je u štítenek zranitelnější, je první nymfální pohyblivé stadium. Nejvhodnější období pro aplikaci vhodných insekticidů je proto červen a začátek září.
Při lehkém napadení je možné:
Dalším opatřením je ořezání napadených výhonů do zdravého dřeva. Tím se dřevina povzbudí k omlazení.
K ochraně rostlin lze použít také zahradnické oleje, které škůdce dusí. Spolehlivě ničí všechna vývojová stadia škůdce.
V souvislosti s možným výskytem rezistence štítenek vůči určitým účinným látkám je vhodné kombinovat přípravky s různým mechanismem účinku.
Je dobré pamatovat na to, že vyléčené brsleny zůstávají extrémně náchylné k útoku tohoto škůdce.
Foto autorka
Je obecně známé, že většina soukromých zahrádek je přehnojena draselnými hnojivy a zejména fosfáty. V těchto případech je přihnojování plnými hnojivy zbytečné, až škodlivé. Pak je nejvhodnějším řešením přihnojení jen organickými