
Aby byl živý plot dlouho v kondici
26. 4. 2023Živý plot najdeme téměř v každé okrasné i přírodní zahradě. Péče o něj se odvíjí od použitého druhu dřeviny, stanoviště i našich nároků.
V případě, že si zakládáme živý plot z estetického hlediska, se musíme zaměřit také na škůdce, kteří mohou vybrané dřeviny napadnout.
O to víc to platí u stálezelených druhů dřevin, kde je zelená hmota pro některé škůdce velkým lákadlem. Výrazně poškozené listy nám pak ničí naší snahu o pěstovanou zelenou clonu.
Žravé housenky zavíječe (Cydalima perspectalis) jsou zvláště v posledních letech velkým rizikem. Tento bílý nebo hnědý motýl z čeledi travaříkovitých (Crambidae) k nám přicestoval zřejmě na dovážených rostlinách z Asie.
Hrozbou není samotný dospělec, ale jeho housenky, které jsou aktivní od jara do podzimu. Největší škody napáchají během léta, a to hned v několika vlnách.
Housenky poznáme podle svítivě zelené barvy a černých pruhů. Dosahují délky okolo 5 cm a zatím zřejmě napadají pouze zimostrázy vždyzelené (Buxus sempervirens). Nejdříve nejsou příliš viditelné, protože začnou listy a zelnou kůru požírat uvnitř dřeviny, teprve pak postupují k povrchu korunky. Požer může být pro dřevinu takřka likvidační, proto se doporučuje dřeviny od jara do podzimu kontrolovat rozhrnutím větví. Přítomnost housenek se pozná také podle četného trusu velikosti krupice, který je na dřevině všudypřítomný.
Obranu můžete zvolit s ohledem na své přesvědčení, ale také vzhledem k množství napadených dřevin. Pokud se chceme vyhnout syntetickým postřikům, nezbyde nám nic jiného, než housenky vysbírat nebo keře propláchnout proudem vody a škůdce potom posbírat ze země.
Tento způsob ovšem nebývá příliš efektivní. Housenky se totiž opět líhnou z nakladených vajíček. Je samozřejmě jasné, že tato metoda nebude možná ani v případě, že máme ze zimostrázu založený živý plot. Raději pak zvolíme postřik proti žravému hmyzu, který aplikujeme i do vnitřní struktury dřeviny.
Lalokonosec (Otiorhynchus sulcatus) je škůdce, který patří do čeledi nosatcovitých (Curculionidae). Je dalším nevítaným hostem stálezelených živých plotů. Jeho larvy na kožovitých listech bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus) vytvářejí typické, ostře ohraničené požery.
S tímto škůdcem si poradíme šetrnou metodou, která spočívá v aplikaci parazitických hlístic rodu Heterorhabditis, které se dostanou do těla larev lalokonosce trávicím nebo dýchacím ústrojím. Tam se množí a po úhynu hostitele vyhledávají další jedince. Hlístice se aplikují v zálivce přímo na rostliny a mají účinnost asi šest týdnů.
S lalokonoscem se setkáváme hlavně u pěnišníků (Rhododendron), které jimi bývají často silně poškozeny.
Je důležité, abychom čas o od času kontrolovali naše zelená království a v případě potřeby zasáhli co nejdříve. Předejdeme tím zbytečně napáchaným škodám a tomu, aby škody byly pokud možno co nejmenší.
Foto autorka a Shutterstock
Bříza, habr, okrasné třešně, katalpa, pajasan, magnolie a další rostliny v předjaří a na jaře intenzivně rostou díky silnému mízovému toku. Řez v této době by je mohl oslabit. Proto je vhodné s úpravami počkat na léto.